Foto: Shutterstock
„Když jsme loni odletěli na romantickou dovolenou do Thajska, bylo mi úplně jasné, co bude následovat. S Viktorem jsme tou dobou spolu byli už asi tři roky, a tak se zásnuby docela nabízely. Ačkoli ho samozřejmě velice miluji, moje „ANO“ mělo jednu důležitou podmínku a ta zůstává i po téměř roce nesplněná.“
Než se pár dal dohromady, žila Pavla v pronajatém bytě, zatímco Viktor vlastnil dům, který na něj přepsali jeho rodiče. Stěhovaní Pavly k Viktorovi na sebe nenechalo dlouho čekat.
„Už asi po dvou měsících jsem se k Vikymu nastěhovala. Bylo to logické, platit nájem, když většinu času trávím u něj, nemělo smysl. Viktor žije v domě, který je jeho. Ačkoli mu ho ale rodiče věnovali, matka stále žije v jednom pokoji v prvním patře. Abyste tomu rozuměli, nejedná se o žádný velký dvougenerační barák. V prvním patře je obývák s kuchyní a pokoj pro hosty s vlastní koupelnou a nahoře jsou pak další dva pokoje a koupelna. V kuchyni a obýváku se tak s mou budoucí tchyní pravidelně potkáváme. Já proti ní samozřejmě nic nemám, ale až založíme s Viktorem rodinu, bude to tu pro nás všechny malé. Moje podmínka tedy byla, abychom jeho mamince našli bydlení jinde. Jenomže rok uběhl jako nic a maminka žije stále s námi. Myslím, že to s ní Viktor zatím ještě ani neprobíral. Já ale odmítám plánovat svatbu bez toho, abych viděla, že věci se dali alespoň trochu do pohybu. Nevím, jak k tomuto kroku Viktora postrčit, nebo případně zda bych to neměla začít řešit sama na vlastní pěst,“ zakončuje Pavla nerozhodně.
K příběhu se vyjádřil psycholog a psychoterapeut Mgr. Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz
Tento problém má několik důležitých rovin. Za prvé, Pavla má legitimní potřebu vytvořit s partnerem soukromý prostor pro budování jejich vlastní rodiny. Tato potřeba vychází z přirozené touhy páru vytvořit si autonomní zázemí, které je základem pro zdravý rozvoj partnerského vztahu.
Za druhé, Viktor se nachází v náročné pozici mezi loajalitou k matce a závazkem vůči partnerce. Neschopnost nebo neochota řešit situaci s matkou může vycházet z několika důvodů – může se obávat konfliktu, cítit povinnost vůči matce, nebo může matka čelit zdravotním či finančním překážkám, které nebyly v příběhu zmíněny.
Pavla a Viktor by spolu měli otevřeně komunikovat o svých potřebách, obavách a očekáváních. Pavla by měla přímo s Viktorem prodiskutovat, zda skutečně rozumí její podmínce a jak vážně ji bere. Zároveň by bylo vhodné zjistit, zda má Viktor nějaký plán nebo představu o tom, jak situaci řešit. Možná má obavy, které dosud nevyjádřil.
Řešení by nemělo spočívat v tom, že by Pavla začala jednat "na vlastní pěst", což by mohlo vyvolat napětí a konflikty. Místo toho by bylo užitečné společně stanovit konkrétní kroky a časový rámec, který by byl přijatelný pro obě strany. To může zahrnovat hledání vhodného bydlení pro matku, diskuzi o finančních aspektech takového kroku, nebo případně hledání kompromisního řešení, které by umožnilo všem stranám zachovat důstojnost a komfort.
V neposlední řadě je důležité zvážit, že řešení této situace není jen praktickou záležitostí, ale má i významný emocionální rozměr pro všechny zúčastněné. Proto by měl být celý proces veden s respektem, empatií a trpělivostí.
 O portálu Terapie.cz Pokud vás něco trápí, nevíte si rady nebo si jen chcete utřídit myšlenky, řekněte si o pomoc. Na Terapie.cz najdete ověřené odborníky, kteří vám porozumí. Zvolte si osobní či online sezení klidně hned zítra a začněte pečovat o své duševní zdraví. Toho správného terapeuta si vyberte na www.terapie.cz. |
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Já tam vidím ještě jeden aspekt její vychcanosti. Po dvou měsících známosti se k němu nastěhovala, protože přeci nemá smysl platit nájem, když přítel má barák. Takže bych tipovala, že peníze na provoz baráku, jdou od maminky a od přítele a slečna vůbec netuší, kolik co stojí. Z celého srdce přeju slečně, aby ten její prohlédl co nejdřív a poslal ji do teplých krajů. Jinak spláče nad výdělkem.
Normálně to nedělám,ale tentokrát musím:Pavlo,jsi sprostá kráva !A pevně doufám,že tě jednou tvůj fakan taky vykopne.
Zlaté pravidlo - za života na děti nic nepřepisovat.
A proč by měla maminka dělat místo snaše? Není spíš povinnost jejího syna své budoucí rodině zabezpečit bydlení samostatné?? To si ta Pavla vážně myslí, že má z titulu budoucí manželky nějaký nárok na cizí nemovitost?
Jako velký odpůrce bydlení s rodiči říkám .... Ty bys jela jak namydlený blesk, Pavlíno. O čem chceš rozhodovat někde, kde ti nic nepatří? Já mám tedy se svým mužem SJM, ale je to skutečně společné úsilí a společný majetek. Tobě tam, zatím, nepatří ani kávová lžička , takže se svými podmínkami bys asi měla jít tam, kam sluníčko nesvítí, víš? :D A jestli není panímáma padlá na hlavu, tak tam má věčné břemeno a může tam bydlet, jak dlouho bude chtít. Jo a za sebe říkám, že bych na své děti nikdy svůj dům zaživa nepřepsala. Můj osobní majetek řeší závěť (mám, ač mi je teprve malinko přes 40). Postupem let doznává změn, jiná bude třeba za deset let, až starší děti už budou mít ve své moci námi plánované peníze pro ně na bydlení. Moje noční můra je, že si ke mě domů moje děti nastěhují svoje partnery. Ani omylem. V dospělosti jim pomůžeme, najít si bydlení svoje. A jednou, jestli umřeme s mužem v nějakém rozumném věku, tak dostanou peníze, které utržíme za prodej domu, protože se o barák pro šest plus lidí nebudu chtít ve stáří starat :D
Myslím, že některé bydlení je zadarmo drahé. Byla bych ráda, že mám svoje. A zůstala tam. Tam bych měla pohodlí i s dítětem. A ponechala bych partnerovi v jeho režii jeho dům a jeho matku. Tím bych byla nejen nad věcí, ale ušetřila bych si kupu práce a starostí, času a peněz. Zde bude přispívat na energie, bude mít mnohem víc práce s úklidem a domácností, matka bude stárnout a potřebovat péči, takže ona třeba ušetří teď pár let měsíčně za nájem, ale nacpe to jiným způsobem někam, kde ji nepatří ani cihla. Na mateřské bude odkázaná na příjem partnera a nebude mít v případě rozchodu nic. Ani našetřeno, ani bydlení. Půjde s osobními věcmi, jak přišla. Jsou životní kroky, které si má člověk sakra rozmyslet. Moje známá prodala svůj byt, aby s manželem koupila půlku domu a žila u tchánů. Když došlo k rozvodu, sypala z baráku se dvěma dětmi. Na vlastní být se už nezmohla. Žije v pronájmu a jen tak tak vyjde. Do jistě míry člověk chápe, že Pavla s tchýní žít nechce. Bez ohledu na to, zda je dům syna či tchýně, zda tam matka má či nemá doživotní bydlení, tady Pavla nemá o čem rozhodovat. Může se pouze podřídit danému stavu věcí. Tam, kde mi nic nepatří, můžu akorát mlčet.
Otázka je, jestli mu to fakt věnovali, jestli to jen tak neplácal a jestli matička o nějaké to stěhování stojí. Aby se paní matka jednoho večera dobře nezasmála a nevystěhovala je i s Viktorkem na ubytovnu...a to by as bylo po velké lásce z hodiny na hodinu, že?
Z toho plyne poučení - nikdy nedávejte potomstvu vlastní střechu nad hlavou. Nikdy nevíte, kdy se objeví nějaká takováhle Pavla a vyšpicne vás z domova.
Teď se chce zbavit tchýně kdo to bude příště?
Romantika! Láska! Žádost o ruku v exotické zemi! Člověk by si řekl - ó, jak křehká je duše té ženy! Ale pak: Tady je moje místo na zemi! Tchýně tady překáží a bude překážet! A ty, budoucí manželi a synu té tchyně: Zbav se jí! Já tu praktickou romantičku z článku vidím jako celkem bezcitnou mrchu. Jen aby ji jednou v budoucnosti její děťátko též nevyhodilo z hnízdečka.
Tak podle popisu místností byste se s jedním potomkem do domu vešli docela bez omezování. Řekni rovnou, že nechceš bydlet s tchyní. Teď chodíš do práce, vidíte se chvíli večer, když budeš s dítětem doma, bude to jiné. To ještě nemluvím o tom, že teď máš pocit, že není nic podle tvého vkusu, leda tak povlečení. Nechci být kyselá, ale Viktor to teda vůbec nemá lehké, nebylo by snadnější, kdyby jste se odstěhovali vy? Snadno se řekne, vystěhuj matku, je snad nesvéprávná? On to zatím oddaluje, abys byla ještě plodná, než se odhodlá.