5f3ba32b15f98obrazek.jpgFoto: Shutterstock

“Svou mírně řečeno cholerickou povahu jsem podědila po matce. Ta křičela, prudila ostatní nebo byla vzteklá a mlátila s věcmi při každé příležitosti, kdy se jí něco nedařilo,” říká na úvod Kamila. “Když jsem ale byla malá, doufala jsem, že po ní získám umělecké vlohy a nadání na jazyky, nikoliv výbušnou povahu a jak se říká červený hadr před očima.”

“Přestože mi rodiče říkají, že jsem byla vznětlivá už jako dítě, já si jsem této nepříjemné vlastnosti vědoma až od chvíle, kdy jsem o svého partnera rozbila talíř, a tím mu způsobila krvácení. Tehdy jsem se dokonale probrala z transu,” vzpomíná Kamila.

“Ráda bych řekla, že máme s přítelem harmonický vztah a nehádáme se. A vlastně to tak částečně je. Dominik se opravdu nehádá, je “splachovací”, snaží se mi vždy vyjít vstříc a dělá vše pro to, abychom se opravdu nějakým rozepřím vyhnuli. Jenže já si apriori vždy nějaký důvod najdu. A je mi jedno, zdali si přinesu domů špatnou náladu z práce, anebo jsou v koupelně pohozené jeho špinavé spodky na zemi,” přiznává Kamila a dodává: “Svoje emoce musím ze sebe vždy dostat a Dominik je bohužel jako první na ráně.”

Kamila se podle svých slov chová v normální situacích nejlépe, jak může a svého přítele miluje. Je přesvědčená o tom, že její cholerické výstupy nemají s city k němu nic společného. “Trochu si říkám, jestli nemám dvojí osobnost. Vyhrocené situace v práci se snažím řešit rázně, ale spravedlivě a bez zbytečné hysterie. Doma ze mě lítají nejen sprostá slova, ale také nádobí nebo věci.”

“Když si vzpomenu na ten incident s talířem a zraněním, je mi úplně úzko. Do té doby Dominik všechny mé výlevy snášel. Nechal si líbit, jak se k němu chovám, že mu ve zlosti nadávám nebo ničím věci. Ale spolu s tou řeznou ránou a cestou na šití mi dal ultimátum: buď své chování začnu řešit, nebo mě opustí.”

Den poté se Kamila objednala k terapeutovi, který ženě doporučil také párové sezení. “Já si myslela, že my nic takového nepotřebujeme, ale teprve když jsme spolu seděli na gauči a otevřeli jsme své pocity, začalo mi docházet, co svému partnerovi způsobuji. Jak je ze mě zlomený, jak se o mně bojí, a hlavně, že si nedovede představit mít se mnou rodinu.”
Kamilu na sezení slova Dominika natolik vyděsila, že se na několik dní sbalila a rozhodla se dát si od jejich vztahu pauzu, aby zjistila, co se s ní děje a proč se tyto negativní projevy objevují stále častěji.

“Tři týdny jsem bydlela u rodičů a zpytovala svědomí. Docházela jsem na terapie a vzala si dovolenou v práci. Odpočinula jsem si a snažila se zase myslet racionálně a nepodléhat emocím.”
“Domů k Dominikovi jsem se vrátila, ale dostala jsem od něj poslední šanci. Pokud se můj projev zlosti opět objeví, je mezi námi konec. A tak se snažím, dělám, co můžu, chodím na box, abych se napětí zbavila a doufám, že se alespoň část lidské osobnosti může změnit a můj muž ode mě nakonec neuteče…,” říká na závěr Kamila. 

Také si přečtěte: