Foto: pexels/ Leeloo The First
Jenže každý člověk si blízkost představuje trochu jinak. Pro někoho vzniká hlavně při hlubokém rozhovoru, jiný ji prožívá při společných aktivitách, doteku nebo obyčejném trávení času. A právě v tom se mohou muži a ženy v některých ohledech lišit. Neznamená to, že všechny ženy potřebují totéž a všichni muži fungují stejným způsobem. Rozdíly mezi jednotlivci jsou obrovské. Přesto výzkumy ukazují určité tendence, které mohou pomoci vysvětlit, proč si dva lidé mohou být velmi blízcí, a přesto mít někdy pocit, že jim ve vztahu něco chybí.
Ženy častěji spojují intimitu se sdílením
Pro mnoho žen je velmi důležitou součástí blízkosti komunikace. Nejde přitom jen o množství slov, ale hlavně o jejich obsah. Intimita vzniká ve chvíli, kdy mohou sdílet osobní zkušenosti, pocity, obavy, radosti nebo nejistoty a zároveň mají pocit, že je druhý člověk opravdu poslouchá a snaží se jim porozumět. Právě otevřenost, důvěra, vzájemné pochopení, empatie a přijetí patří mezi základní prvky intimního vztahu. Důležitá je také vzájemnost.
Pokud se jeden člověk neustále otevírá a druhý zůstává uzavřený, může vzniknout pocit nerovnováhy a blízkost se začne vytrácet. Výsledky studie mezi 103 mladými lidmi ve věku 18 až 24 let ukázaly, že ženy častěji uváděly sdílení hluboce osobních informací s partnerem. Zároveň u nich vyšlo o něco výše také poskytování podpory partnerovi. Pro ženy tak může být důležitou součástí intimity především pocit, že partner zná jejich vnitřní svět. Nestačí pouze vědět, co během dne dělaly. Podstatné je také vědět, co prožívaly, co je potěšilo, co je zasáhlo nebo čeho se obávají.
Muži mohou blízkost vyjadřovat spíš prostřednictvím společného času
U mužů se objevuje větší důraz na společné aktivity a trávení času. Blízkost pro ně tak nemusí vznikat především při dlouhém rozhovoru o emocích. Může se vytvářet při sportu, výletu, vaření, práci nebo jakékoli jiné činnosti, kterou partneři dělají společně. Rozdíl se někdy popisuje jako blízkost tváří v tvář a blízkost bok po boku. Ženy mohou častěji vyhledávat oční kontakt, rozhovor a vzájemné sdílení. Muži mohou mít silný pocit spojení už ve chvíli, kdy s partnerkou něco společně podnikají. Právě tady může vzniknout partnerské nedorozumění. Jeden člověk může považovat společně strávený čas za důkaz velké blízkosti, zatímco druhý ho vnímá jen jako běžnou součást společného života a potřebuje navíc více emočního sdílení. Ani jeden přístup přitom nemusí znamenat menší zájem o vztah.
Foto: pexels/ Leeloo The First
Muži si svou intimitu mohou hodnotit pozitivněji
Zajímavé výsledky přinesla zmíněná studie mladých lidí. Muži v ní celkově hodnotili svou vlastní intimitu pozitivněji než ženy. Častěji měli pocit, že svým partnerkám poskytují dostatek podpory a tepla a že jsou ve vztahu velmi blízcí. Ženy naopak častěji uváděly, že s partnerem sdílejí osobní informace, ale zároveň byly v některých oblastech kritičtější. Méně pozitivně hodnotily například pocit pohodlí a důvěry ve vztahu. Zároveň měly nižší hodnocení toho, nakolik podle nich partner skutečně rozumí jejich prožívání. To vytváří zajímavý paradox. Muž může mít pocit, že vztah je velmi blízký a že pro partnerku dělá dost. Žena přitom může mít pocit, že jí určitý druh blízkosti stále chybí. Neznamená to automaticky, že se jeden z nich mýlí. Každý může intimitu posuzovat podle jiných měřítek.
Co muži a ženy skutečně dělají, když chtějí projevit náklonnost
Když se podíváme na konkrétní projevy náklonnosti, rozdíly nejsou zdaleka tak jednoznačné. Ve sledované studii se mezi běžné projevy blízkosti řadilo držení za ruce, polibky, objetí, masáže, sezení blízko sebe, dotek na rameni nebo pohled do očí. U většiny těchto projevů se hodnoty mužů a žen pohybovaly poměrně blízko sebe. Například objímání mělo velmi vysoké hodnocení u obou skupin, stejně jako společné sezení v těsné blízkosti.
Rozdíly se více objevovaly ve slovních projevech. Ženy o něco častěji uváděly používání některých výrazů spojených s láskou a přátelstvím, zatímco muži v této konkrétní studii výše hodnotili některé jiné způsoby vyjadřování náklonnosti. Celkově však byly rozdíly poměrně malé. To je důležité, protože představa, že muži neumějí vyjadřovat city a ženy jsou naopak neustále ponořené v emocích, realitě příliš neodpovídá. Způsoby projevu se mohou lišit, ale potřeba blízkosti je společná.
Dotek může být intimnější než sex
Velkou roli v partnerské blízkosti hraje také fyzický kontakt. A právě tady je důležité oddělit intimitu od sexu. Držení za ruku, objetí, pohlazení nebo sezení těsně vedle partnera mohou být samy o sobě velmi důležitými projevy blízkosti. Dotek může přinášet pocit bezpečí, uklidnění a spojení s druhým člověkem. Potřeba fyzického kontaktu tedy zdaleka není pouze sexuální.
Zajímavé je, že muži mohou fyzický kontakt vyhledávat více, než se někdy předpokládá. Dotek pro ně může znamenat důvěru, přijetí a pocit, že jsou o někoho skutečně opřeni. Ženy zase bývají citlivější k různým podobám doteku a mohou více vnímat rozdíl mezi dotekem něžným, uklidňujícím a sexuálním. Ani tady ale neexistuje jednoduché pravidlo. To, co je jednomu člověku příjemné a blízké, může druhý vnímat úplně jinak. Intimita proto nespočívá pouze v tom, že se partnerů dotýkáme, ale také v tom, zda dokážeme vnímat, jaký význam má dotek právě pro něj.
Největší problém nastává, když každý čeká něco jiného
Možná největší rozdíl mezi muži a ženami nespočívá v tom, že by každý potřeboval úplně jiný druh intimity. Mnohem důležitější je, že si můžeme jinak vykládat její projevy. Muž může považovat za velmi intimní společný výlet, pomoc v domácnosti nebo fyzickou blízkost. Žena může stejné věci vnímat jako samozřejmou součást fungujícího vztahu a mnohem více jí může chybět rozhovor, sdílení a emocionální pozornost.
Naopak žena může věnovat velkou energii komunikaci a podpoře partnera, zatímco muž může její snahu vnímat méně výrazně, protože jeho představa blízkosti stojí více na společných zážitcích nebo doteku. Výzkum vztahů přitom ukazuje, že u mužů i žen souvisí pocit intimity a spokojenosti s tím, jak pozitivně vnímají komunikaci s partnerem. Nejde tedy jen o to, kolik času spolu lidé tráví nebo kolikrát se obejmou. Podstatné je, zda se vedle sebe cítí pochopení, přijímaní a respektovaní. Skutečná intimita totiž nevzniká ve chvíli, kdy dva lidé projevují lásku úplně stejně. Vzniká tehdy, když dokážou rozpoznat způsob, kterým ten druhý blízkost potřebuje a nabízí.
Zdroje. Pepperdine edu, Psychology today, Helen Fisher, XO Necole
Nový komentář