be03abc3c3223-profimedia-0943801904.jpg
Foto: Profimedia

„Mně učarovalo Káhirské muzeum, protože jsme tam byli ještě dřív, než jsme viděli chrámy a hrobky v Údolí králů. Z těch chrámů, které jsme navštívili, na mě muzeum působilo naprosto jedinečně. Byly tam úžasné artefakty, pozůstatky kanop z alabastru, sochy a reliéfy. To všechno mě naprosto ohromilo. Když jsme pak přišli do chrámů, například v Karnaku, měla jsem pocit, že jsem na místě s nějakou zvláštní, až mystickou energií. Nebyly to jen sloupy nebo zdi, ale něco mnohem hlubšího. Dodnes jsem tím úplně naplněná."

Ve filmech vídáme různé příběhy o mumiích a pyramidách, kde se mluví o zvláštních energiích. Jak to vnímala herečka? „Já si myslím, že to platí, protože mé tělo mi doslova řeklo, že dovnitř pyramidy nechce. Měla jsem obavu, že bych se tam třeba mohla cítit stísněně, nebo že bych se odtamtud nemusela dostat. Nechtěla jsem tam rušit ten klid. Člověk má opravdu pocit, že je na posvátném místě. Chrámy nesloužily jen tak něčemu obyčejnému. Byly to stavby určené pro život králů, pro něco vyššího. Člověk se až diví, jak mohli tehdejší lidé před dvěma nebo třemi tisíci lety něco takového zvládnout.“

Na dovolenou do Egypta jezdí lidé hlavně k moři, ale pro Zlatu s Petrem válení u moře není prioritou. „Rozhodně preferuji poznávací zájezdy, to mě baví nejvíc. Jsem hodně zvědavá. Už jako dítě jsem lezla po stromech nebo skalách a chtěla jsem vědět, co je za obzorem. Když jsem tam došla, zajímalo mě, co je ještě dál a dál. Tato lidská zvídavost mě provází celý život. Nejsem typ člověka, který by vydržel sedět na jednom místě. Ráda jezdím na chalupu, ale představa, že bych celý život koukala na jeden strom, by pro mě byla málo.“

A co mají tedy s manželem v plánu navštívit příště? „Těch míst je samozřejmě více, ale další cesta, kterou plánujeme, je do Vietnamu. Je to daleko, ale těšíme se na nové dobrodružství, jaké to si necháme pro sebe.“

Teď se blíží Vánoce, což je čas pohádek. Zlata i její manžel se v mnoha pohádkách objevují. Dívají se na ně ale? „Že bych je vyhledávala, to ne. Ale když zrovna přepnu televizi a nějaká pohádka běží, vždycky si říkám: Z čeho já jsem vlastně měla mindráky?“


Zdroj: Autorský článek