Také si občas říkáte: ,,Proč právě tak dobrá jídla jsou pro mé zažívání tak nezdravá?" Někdo pálením žáhy trpí jen občas po některých jídlech, pro jiného se ale může stát celoživotní noční můrou spojenou s dalšími zdravotními riziky.

Onemocnění se projevuje nepříjemným pálivým pocitem za hrudní kostí, který je vyvolán refluxem tj. zpětným tokem žaludečních kyselin a trávicích šťáv ze žaludku do jícnu.

Když k pálení žáhy dochází tak často, že zásadním způsobem narušuje kvalitu života postiženého a brání normálnímu požitku z jídla, pak hovoříme o refluxní chorobě jícnu. Toto onemocnění může postihnout prakticky kohokoli a v jakémkoli věku. Ke zvláště vysokému vzestupu výskytu však dochází po čtyřicátém roce věku. Bylo zjištěno, že více než polovina všech postižených je ve věku 45-65 let. V některých případech mohou onemocnět i děti, včetně těch nejmenších. Velmi časté je pálení žáhy u těhotných, neboť žaludek nastávající maminky je poněkud utlačován zvětšující se dělohou a jeho obsah tedy snáze proniká zpět do jícnu. S tímto problémem se potýká až 25 % těhotných žen, avšak po porodu se obvykle stav zcela upraví.

Nejčastější příznak refluxní choroby jícnu - pálení žáhy - způsobuje přechodné, nežádoucí uvolnění napětí svěrače na dolním konci jícnu v místě ústí do žaludku. V důsledku toho pak žaludeční kyselina může pronikat ze žaludku do jícnu.

Pálení žáhy občas pocítí každý z nás. Pokud se však tento problém objevuje příliš často, je třeba vyhledat lékaře.

Kromě pálení žáhy se projevuje bolestmi či pálením za hrudní kostí, kašlem nebo pocitem dušení při poloze vleže. U některých pacientů je choroba provázena zvýšeným sliněním, poruchami spánku po požití jídla a obtížemi připomínajícími astma ve spánku.

Diagnózu refluxní choroby jícnu stanovuje lékař nejčastěji na základě příznaků onemocnění, v některých případech je nutné provést rentgenové vyšetření nebo nahlédnout přímo do jícnu pomocí endoskopu, (tenká pružná trubice se světelnými vlákny a vlastním zdrojem světla umožňující přímo prohlédnout povrch sliznice a ev. i odebrat vzorky tkáně na další vyšetření), což je sice nepříjemné, ale vysoce přínosné vyšetření.

Prvním krokem k léčbě je vždy změna životního stylu:

- pokud kouříte, zanechat kouření
- vyloučit z jídelníčku kávu a ostatní nápoje obsahující kofein, alkohol, tučná, příliš kořeněná a kyselá jídla.
- u obézních snížit tělesnou hmotnost
- konzumovat menší porce jídel v kratších časových intervalech a vyloučit jídlo před spaním
- vyvarovat se nadměrné tělesné námaze, ohýbání či poloze vleže bezprostředně po jídle
- spát s hlavou výše: podložit si hlavu lůžka o 10-12 cm.

Ke zmírnění či ústupu obtíží mohou pomoci i léky tzv. antacida nebo antihistaminika. Zatím nejúčinnějšími léky ke zmírnění produkce žaludeční kyseliny jsou inhibitory protonové pumpy (např. omeprazol), které jsou na lékařský předpis. Další skupina léků - prokinetika - zvětšuje pohyblivost žaludku a střevního traktu a pomáhá zvýšit napětí jícnového svěrače a brání návratu žaludečního obsahu do jícnu. O nejvhodnější volbě léku rozhodne na základě individuálního posouzení lékař. V některých případech uleví od obtíží až chirurgický zákrok.

Je refluxní choroba jícnu nebezpečná?

U většiny pacientů lze onemocnění zvládnout pomocí léků a změny životního stylu. V některých případech - jako u těhotných žen jde jen o přechodné obtíže. Pokud jde ovšem o dlouhodobý problém, který není účinně léčen, může dojít k poškození vnitřní výstelky jícnu. Důsledkem je pak zjizvení a tvorba vředů se zúžením průměru jícnu, což se projeví obtížemi a bolestmi při polykání, ale může vést i k závažnějším poruchám. Jednou z nich je i tzv. Barretův jícen - stav, kdy je normální jícnová výstelka nahrazena výstelkou připomínající spíše žaludeční nebo střevní tkáň. Jde o obranný mechanismus proti agresivnímu působení žaludečního obsahu. V takovém případě hrozí dokonce i vážnější problém riziko vzniku zhoubného nádoru. Nejlepší ochranou je tedy vždy co nejčasnější diagnostika a léčba pod dohledem lékaře.

Pálení žáhy nebo infarkt?

Pozor! Přesné určení příčiny bolestí za hrudní kostí může být obtížné. V některých případech může postižený považovat za pálení žáhy i bolest vyvolanou často život přímo ohrožujícím - infarktem myokardu. Při jakýchkoli pochybnostech je vhodnější zavolat rychlou lékařskou pomoc! Je nutné připomenout, že i nemocného, který trpí pálením žáhy může postihnout infarkt myokardu!

Varovné příznaky infarktu myokardu:
- pálivá, svíravá nebo drtivá bolest ve středu hrudníku za hrudní kostí.
- vystřelování bolesti do jedné či obou paží, ramen, krku či dolní čelisti
- pocit závratě, dušnost, pocení, zimnice a třes
- nevolnost, pocit na omdlení, úzkost

Charakteristiky pálení žáhy:
- pocit pálení za hrudní kostí
- kyselá nebo hořká chuť v ústech
- začátek bolesti za 1-3 hodiny po jídle
- říhání
- obtížné polykání
- kašel nebo dušení v poloze vleže
- poruchy spánku po jídle

TÉMATA:
ZDRAVÍ