Když hrozí předčasný porod

Normální bezproblémové těhotenství trvá přibližně 40 týdnů. Čím dříve přijde dítě na svět, tím hůře pro ně. Musí se potýkat s adaptačními problémy, jako je dýchání, udržení správné teploty, potížemi s přijímáním potravy či infekcí.
Předčasně narozené děti přicházejí na svět s tím, že budou týdny a dokonce měsíce bojovat o svůj život v inkubátorech.

Jde tomu nějak zabránit? Ano – nejlepším řešením je předčasnému porodu zabránit. Je to skutečně ale tak snadné? Čím vším musí těhotná žena během svého těhotenství projít, aby své tolik vytoužené miminko donosila?

Třicetiletá Jana měla za sebou těžký porod čtyřkilového chlapečka. Slzy jí tekly po tvářích a vůbec se za ně nestyděla. Bolest? Na tu okamžitě zapomněla. Chlapeček byl totiž její první živě narozené dítě. Dvě holčičky v průběhu posledních tří let musela porodit mrtvé – první těhotenství skončilo ve 21. týdnu, druhé ve 24. týdnu. Obě těhotenství skončila potratem následkem infekce, která postihla nejprve močové cesty, a později plodové vejce, který způsobil smrt plodu.
Třetí těhotenství Jana prožila v hrůze, ale zároveň v naději, že se to konečně podaří. Celých devět měsíců strávila v poradně pro riziková těhotenství v porodnici pod dohledem nejzkušenějších porodníků. Do práce samozřejmě nechodila a střídavě ležela v nemocnici a doma. Absolvovala řadu speciálních vyšetření, testů a nasoukala do sebe nespočet antibiotik.
Průběh její gravidity lékaři bedlivě sledovali a snažili se zabránit opakované infekci. Tentokrát se podařilo – a Jana si mohla s radostí pochovat svého vymodleného syna.
Dnes říká, že netušila, co všechno musí ženská vytrpět. Ale stálo to za to a děkuje hlavně doktorům, kteří jí nedali pokoj a hlídali tak dlouho, dokud bylo nebezpečí zažehnáno.

Komu hrozí předčasný porod?

Žijeme bohužel v době, kdy přibývá těhotenství, která zařazujeme mezi riziková. Mezi ženy, které patří do této skupiny, jsou ty, které již v minulosti nějaký potrat prodělaly, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, nedostatečnost děložního čípku, v osobní anamnéze prodělané infekce, interrupce, léčenou neplodnost nebo předčasné porody.
Stará babská pověra, že je lepší porodit dítě v sedmém měsíci než v osmém, je skutečně jen babskou pověrou, která nemá s pravdou nic společného. Pravda je totiž taková: čím déle miminko v maminčině bříšku vydrží, tím pro něj lépe, pokud by mu skutečně hrozilo předčasné narození.
Samozřejmě, specializovaná porodnická zařízení jsou vybavena přístroji, které dokáží hodně, ale ani ty nejsou všemocné. V inkubátorech novorozeneckých JIP dokáží lékaři zachránit i takové nedonošence, kteří přišli na svět již v 26. týdnu těhotenství, dokonce i mladší. Většinou však váží méně než 1 kilogram, některá dokonce i méně než 500 g a jejich budoucnost je značně nejistá.

Iveta (36) čeká druhé dítě a místo toho, aby se těšila a radovala ze štěstí, které ji potkalo, bojuje se strachem a vzpomínkami. Před šesti lety porodila prvního syna – předčasně ve 32. gestačním týdnu. Nebyl malý, vážil přes dva kilogramy, ale chlapeček sám nedýchal. Okamžitě po porodu byl převezen na Jednotku intenzivní péče do inkubátoru a za jeho plíce musel dýchat speciální přístroj. Svým způsobem měl štěstí, že se narodil v moderně vybavené porodnici, zařazené mezi několik málo specializovaných pracovišť pro předčasně narozené děti. Tři dny za něj dýchal přístroj a lékaři mu nedávali příliš šancí. Iveta věděla, že synovi hrozí prasknutí plic, krvácení do mozku či zauzlení střev. Jediné, co mohla, bylo doufat a čekat. Po pěti dnech se synův stav zlepšil a za pět dalších týdnů mohli domů. Rok, který následoval, byl náročný – syn musel dohnat to, co by nemusel, kdyby přišel na svět v termínu. Ale své vrstevníky dohnal a dnes je z něj zdravý a veselý kluk. Iveta však se strachem přemýšlí, kde se stala chyba, a jestli může nějak zabránit tomu, aby se situace opakovala i v tomto těhotenství.

Vyšetření, která těhotnou čekají:

· Lékař by měl zjistit pečlivě osobní anamnézu – tedy všechny okolnosti, které dříve postihly rodinu těhotné nebo ji samotnou (situace se dost často opakují)
· Vyšetření ultrazvukem, a to opakované, zejména přesné měření délky a tvaru děložního hrdla, což je moderní a jediné přesné potvrzení jeho případného „zkracování nebo otevírání“
· Při pozitivním nálezu hrozícího předčasného porodu „naordinuje“ lékař klid doma nebo v porodnici na lůžku, léky na zklidnění děložní činnosti a v případě infekce antibiotika na léčbu zánětu
· Pokud lékař zjistí z ultrazvukového vyšetření, že se děložní čípek zkracuje, je možné uvažovat o tzv. cerkláži (ovšem od cerkláže se v poslední době ustupuje a i pesar, který lze v tomto případě použít, by se neměl v těhotenství podávat vůbec – jde o neúčinné metody, které mohou být naopak zdrojem infekce)
· Těhotná, která je riziková, navštěvuje častěji poradnu, kde absolvuje opakovaně vyšetření výskytu choroboplodných zárodků v pochvě – tzv. kultivace z pochvy a děložního hrdla. Kolem 80 % předčasných porodů vzniká totiž následkem infekce matky a v naprosté většině případů infekce k plodovému vejci přechází pochvou (tzv. ascendentní přestup infekce). Pouze v malém procentu pak z krve matky (descendentní neboli hematogenní přestup)
· Pokud je u těhotné zjištěna infekce, je nutno nasadit antibiotika (žádný strach, naprostá většina je pro plod neškodná) – buď pouze do pochvy, v případě obzvláště závažných infekcí celkově, buď tabletami nebo přímo injekčním podáváním do krve.
· Má-li těhotná v anamnéze nějakou závažnou chorobu (například astma či cukrovku), měl by ji vyšetřit zkušený internista, některé choroby matky jsou příčinou předčasného porodu.

 Jak žena pozná, že hrozí předčasný porod?

Známek, které signalizují počínající předčasný porod, je hodně a vždy je nutné konzultovat je s lékařem. Ne vždy jde totiž o předčasný porod.
Pokud žena cítí častější a bolestivější děložní stahy (v pokročilejším těhotenství jsou kontrakce již častější a jsou normální, ale neměly by být pravidelné), bolí ji v podbřišku nebo cítí tlak v břiše či zádech, případně začala krvácet, je nezbytné, aby se nechala vyšetřit odborníkem, který rozhodne, co dál.
V případě, že ženě odteče plodová voda (může jít jen o nepatrné množství plodové vody, které je téměř okem neviditelné), je nutné, aby žena odjela na porodnické oddělení, a to ihned. V tomto případě totiž hrozí infekce, která může poškodit plod.  

Co těhotná při rizikovém těhotenství smí

Pokud je žena zdravá a těhotenství probíhá zcela normálně, pak se nemusí příliš omezovat. Těhotenství skutečně není nemoc, ale „jiný stav“. Některé ženy se v něm cítí dokonce lépe, než když miminko nečekaly.
Jiný případ jsou ženy, kterým hrozí riziko potratu nebo předčasného porodu. Pro ně je například cvičení nebo obyčejné domácí gruntování nebezpečné. Rodina a hlavně partner by měli toto riziko akceptovat a nastávající mamince vyjít vstříc nejen pochopením, ale zejména aktivní pomocí.

Těhotná, které hrozí předčasný porod, se musí chovat chtě nechtě jinak, než žena v těhotenství zdravá. Co to v praxi znamená?

·        Minimální tělesná námaha i duševní traumatizace, žádný sport, žádné cestování na dlouhé trasy, zejména letadlem, nejlépe ani nepobývat mimo svůj domov či republiku.

·        Omezit sexuální aktivitu, a pokud není milování zcela zakázáno, pak raději s mužskou ochranou. Bez ní totiž hrozí přenos infekce.

·        Nekoupat se v horké vaně, optimální je vlažná sprcha.

·        Gruntování radši svěřit někomu jinému.

Vše je ovšem ryze individuální a vše musí rozumně posoudit jak těhotná, tak její lékař. Některá žena je naopak doma stresovaná nicneděláním a ve větší pohodě by byla ve své kanceláři než sama doma.

Co dělat, když patříme právě k nim…

Našly jste se v příbězích našich dvou maminek, nebo vás prostě oslovily? Bojíte se, že by vás mohlo potkat něco podobného a chcete vědět, co dělat, aby k tomu nedošlo? Jedno je jisté: každá z vás je jiná, a tedy i každé těhotenství je jiné, a u každé ženy může probíhat různě.
Jezdila jste každý den na kole a najednou vám to lékař zakázal, protože jste začala krvácet? Poslechněte ho – on nejlépe ví, co je a co není pro vaše těhotenství vhodné.
Vaše gravidita může probíhat bez potíží, ale pak najednou stačí několik dnů, a všechno je jinak. Komplikace jsou na světě. Neriskujte zbytečně – vaše dítě je přece to nejdůležitější. Vykašlete se na rady svých maminek, babiček, které argumentují tím, že před padesáti lety byly ženské taky těhotné a žádné rizikové poradny neexistovaly. Řiďte se vlastním rozumem – a radami svého porodníka. Jen tak zajistíte svému miminku, které nosíte, aby v bříšku vydrželo co nejdéle. Všechno je jen ve vašich rukách. Vlastně v bříšku…

Info

V populaci dochází k předčasným porodům zhruba v 6-8% (v rozvinutých zemích). Jejich problematice by se měl věnovat jen zkušený lékař. Pokud tedy pojme „běžný“ gynekolog podezření, že vám hrozí předčasný porod, měl by vás okamžitě poslat do poradny pro riziková těhotenství, nejlépe do centra, kde je návaznost na další případnou péči o předčasně narozené novorozence. Intermediárních center (když dojde k porodu po 32. týdnu těhotenství) je v České republice asi 20, perinatologických center (k porodu dochází před 32. týdnem těhotenství) je u nás 12.

Ivana Ašenbrenerová

Odborná spolupráce: MUDr. Antonín Pařízek, Csc., s použitím literatury Průvodce ženy jiným stavem