Chtěla jsem vám ji trochu přiblížit a zároveň z ní "vytáhnou", jak to všechno zvládají...
Prvně bych se chtěla zeptat, kolik bylo Domči, když jsi začala pracovat? Kolik jí bylo, když jsi dělala státnice na výšce?
Dominička se narodila na konci května roku 2002, kdy jsem studovala na vysoké škole čtvrtým rokem. Takže v období mých státnic měla Dominička rok a pár dnů. Po státnicích jsem si dala chvíli oddechu a věnovala se jenom Dominičce a rodině, ale uvědomovala jsem si, že to nebude na dlouho. Do práce jsem nastoupila, když měla Dominička rok a půl.
Proč jsi šla do práce tak "brzo" a ne třeba v Domčiných třech, čtyřech letech, po skončení rodičovské dovolené?
To je těžká otázka, na kterou se špatně odpovídá. Já jsem si vybrala pro studium obor, ve kterém (alespoň já to tak cítím) nemůžete zůstat doma. Já potřebuji pro svou práci odbornou praxi a tu bohužel doma nezískám.
Co teď děláš? V kolik začínáš, končíš?
Pracuji ve státní instituci a jelikož máme pružnou pracovní dobu, tak si začátek a konec pracovního procesu určuji sama, což je výhoda.
Jak to máte zorganizované přes týden? Kdo Dominičku budí, chystá snídani a jak ten den pokračuje dál? Jak často u babičky zůstává přes noc?
Přes týden vstáváme všichni společně. Já s manželem o něco dříve, ať si stihneme všechno nachystat, a Dominičku budím až tak deset minut před odchodem. Dominička snídá až u babičky, kam ji vozí manžel.
Dopoledne si hrají, chodí na procházky, vaří. Pak poobědvají a jdou si lehnout. Jakmile se Dominička vzbudí, většinou již na ni čeká tatínek a odváží si ji domů.
Dominička zůstává u babičky na noc jenom ve výjimečných případech (stávalo se nám to většinou v zimě, když bylo nepříznivé počasí a hrozilo riziko, že nedojedou nebo pokud musíme být oba s manželem déle v práci).
Jak trávíte víkendy?
Na víkendy se vždycky strašně moc těším, protože se všichni sejdeme, jsme spolu, nikam 
Jak se na to dívá tatínek? Nevadí mu, že nemá "ženu v domácnosti", ale pracující vytíženou manželku?
Manžel se k tomu staví velice rozumně. Věděl, do čeho jde. Bavili jsme se na toto téma ještě před narozením Dominičky. To víš, že by byl radši, kdybych byla s Dominičkou doma, ale stejně tak bych byla radši já, kdyby s ní byl doma on. Oba víme, že ani jedna z variant není možná a máme velké štěstí, že se můžeme spolehnout na naše příbuzné, kteří se Dominičce věnují. Tímto bych jim chtěla poděkovat.
Nový komentář
Komentáře
Meryl: Já se musela rozčílit, zamrzelo mě, jaká se tu strhla odsuzující smršť.....opravdu se mi až zamlžily oči. A z toho, jak mě najednou utěšuješ, mám pocit ještě horší. Kdyby se nikdo neozval, byly by takové výpady v pořádku?
Meryl: Mám ráda jasno
Ale už mlčím.
Meryl: A proč by si ta maminka nemohla najít na to "párkrát týdně" práci?
Meryl: Ale proč si myslíš, že být s dítětem pořád a co nejdéle je ideální řešení?
Andula: no jo, teď už je to OK a já žasnu, jak se můj
dokáže postarat o děti... dokonce sám od sebe chodí mej malý zadek po velkým e-e, což u něj hodnotím jako vrchol sebeobětování 
Lesana:
tak ale snad už se zapojil, ne? :)) Ale neboj, toho mého po čase zase skrouhla deprese, ač nechtěl, to taky nebylo dobré a krize to byla dost.
Andula: :o( Můj nééé :o( Toho zapojila až manželská krize, kdy to vypadalo na rozvod :o(
risina: ano, to je přesné, můj muž se určitě zapojoval dost.
Já jsem pracovala vlastně i v době, kdy se narodili, ale zároveň jsme oba dva roky kojila, takže jsem se od nich skoro neodlučovala.
Ještě bych řekla, že v rodinách, kde jde maminka "dřív" do práce, se tatínek většinou stará o dítě víc, než v těch, kde je maminka dlouho na mateřské - jen tak podle toho, co pozoruju v okolí.
Meryl: 2x -3x týdně chodím vypomáhat
do firmy, ne že bych se bála o kariéru, ale v současné době, je to pro nás jediné přijatelné řešení. Přesto, že jdu tak na 4 hoďky ne víc, zoufale se mi od prcka nechce. 
A když se mi babička onehdy předváděla, že umí ukázat jak je velkej, tak jsem to
petruška2 + šája:
Já jsem s vámi! A mám 3 děti a nemyslím, ž ebych je ošidila. Možná nejsvíc se ode mě "odtahuje" (nebo má ten ne vřelý vztah, jak psala daisy) teď v (post)pubertě ta prostřední, se kterou jsem byla "na plný úvazek" doma skoro do tří let. A do práce jsem chodila a chodím nejen kvůli penězům, al ei prtot, ž eji mám ráda a cítím se tem dobře - stejně jako doma s dětmi (a manželem, samozřejmě 
)
šája: já jsem to dělala hodně podobně jako ty a rozumím ti, rozhodně si nemáš co vyčítat. Já už to neřeším a moje děti považují za normální, že máma i táta taky pracují.
Meryl: U obou dětí jsem šla po roce do práce - jak píše Petruška, donutily mě k tomu půjčky, rozestavěný byt a jeden podprůměrný plat...nepřišla jsem ani o první krůčky ani o komín, který nespadnul. Při čtění většiny příspěvků se mi chtělo brečet....ano, dala jsem děti do jeslí a šla do práce...NO A CO????? Obě jsem vyzvedávala už v 15:00 a do večera jsem se od nich nehla. Byla (a jsem) jsem to já, kdo jim večer četl pohádky, kdo s nimi chodil odpoledne do parku na písek a do ZOO. Proč mám neustále pocit, že to musím někomu vysvětlovat? Proč mám divný pocit, že to musím vysvětlovat holce, která je super máma na mateřské, ale dítě šoupne babičce, protože chodí cvičit, k holiči a na dovolenou BEZ DĚTÍ!!!! To bych nikdy neudělala, to raději žádná dovolená..
Všechny jste tak dokonalé, dítě je přece nejdůležitější...máte pocit, že matka, která je doma, ale je permanentně otrávená a dítě šoupne v 8:00 k telce na Teletubies je lepší než za, která se jim věnuje jen odpoledne?
Stejně to nepochopíte...Jsem tady v menšině, tak si mě klidně sežerte...Do práce chodím, protože jinak bychom nemohli dětem dopřát ani ZOO ani kolo ani třeba spousty knížek, co mají...Asi jste finančně někde úplně jinde. A najvíc mě baví žřeči těch, co děti nemají...jak budete doma do tří let....Jo, teď to jde, rodičák se zvedá, můžete si přivydělat...já nemohla
nemá to cenu, fakt je mi z toho nanic, jdu spát, abych byla ráno fit na malou...Mimochodem, jsem s ní doma, je nemocná
Meryl:
petruška 2: v tom je asi ten problem, proc si nazorove nerozumime.
Protoze pokud jde jen o HLIDANI, tak si muzu poridit psa nebo kocku a nemusi to byt dite. Dite jsem si poridila proto, abych mu predala moje hodnoty, nazory, naucila ho co je pro mne dulezite.
Takovy zvite rano vyvencim, hodinu po prichodu z prace se mu budu venovat, podrbu ho za uchem, vykartacuju kozich,nakrmim, vyvencim a muzu byt spokojena, ze jsem se mu plne venovala. Jenze DITE neni pes a jestli si nekdo mysli, ze mu staci stejna pece, tak je mi vas skutecne lito.
Hezky napsany, Meryl.
Natalie: rozhodne to neni tak jednoduchy jako v rodine, kde je mama s ditkem do urciteho veku
Ale rozhodne to nebylo o tom, ze VSECHNY deti...
Kanibalove taky pojidali mrtvoly svych nepratel v dobre vire, ze sila protivnika prejde do nich. 
Proste se mi nelibi argument "ve svete"
Ale zase bych nerada, aby to vyznelo proti hlidacim panim
Proste jen to tvrzeni, ze se nekde neco dela a je to tam bezna praxe neznamena, ze je to bezproblemovy a spasny reseni.
A kdyz nekdo chce, tak i kdyz ma pani na hlidani, tak si to dite vychova, a kdyz nekdo nechce, tak si s nim muze byt doma a stejne mu ten cas neda ...
Na tomhle přeci není nic obdivuhodného
Rodiče vydělavájí, věnují se své práci, o dítko se stará babička, jak prosté 
Žábina: máš pravdu
už se nehádám
Lesana: promiň
Andula: ty kuš, pojď radši dát XOXOX
holky nehádejte se, stejně si to každá musíme prožit sama...to se nedá někomu vnutit...
pojďte radši na vlákninu, tam je větší sranda s BB...
Vivian: jasně, že plánuju, ale už taky vím, že někdy jsou všechny plány na houby