O co jde?
Bilharzióza neboli Schistomóza je nemoc parazitálního původu. Způsobují ji drobní červíci rodu Schistosoma, jinak též zvané „krevní motolice“.  
Je velice stará - popis příznaků nalezneme v egyptských papyrech a zvápenatělá vajíčka schistosom byla nalezena v mumiích z období 1250 až 1000 let před naším letopočtem.  Původce onemocnění objevil v Káhiře německý lékař Bilharz v roce 1851 a právě na jeho počest bývá nemoc označována také jako bilharzióza. (Otázka je, jestli je to pocta… chtěly byste, aby se po vás jmenovali červíci?)

Které oblasti jsou rizikové?
Motolice jsou velmi kosmopolitní živočichové. Vyskytují se v Japonsku, Číně a na Filipínách, ale také v Africe a na Blízkém východě, dále i v Saudské Arábii, Jemenu, Jižní Americe a také v Karibiku.
Pozor, výskyt v Africe zahrnuje i běžné turistické destinace jako je Egypt a Tunisko.

Jak dojde k nákaze?
Motolice mají v oblibě stojatou vodu. V mezičasech, když zrovna nenapadají lidského hostitele, totiž sídlí v tělech malých sladkovodních plžů.
Pokud se koupete ve stojaté nechlorované vodě (v moři motolice nežijí), stačí jim pár minut na to, aby se zavrtaly do kůže – a už je ven nedostanete…
Je třeba si uvědomit, že ke kontaktu s infikovanou vodou nedochází jen při koupání, ale také při rybolovu, vodním lyžování, praní prádla nebo třeba při brodění se bahnem a vlhkou trávou.
Říká se, že zavrtávající se breberky lze odstranit úporným drhnutím se ručníkem, ale raději na to nesázejte!
Rovněž je rizikové pít vodu neznámého původu – pijte raději jen balenou. Pozor je třeba dát také na led, málokdy bývá vyroben z balené vody. Některé prameny navíc doporučují jíst jenom zdravě vyhlížející ovoce, které nemá poškozenou slupku. Ani sladkovodní ryby nejsou bezpečné.
Přenos ze člověka na člověka je vyloučen – ale je třeba se vyvarovat kontaktu s lidskými exkrementy.

Průběh nemoci a její příznaky
Průběh choroby je zpočátku nenápadný. Pokud si neuvědomujete, že jste se koupala v rizikové vodě, z počátku vám nemusí být nic divné… Zpočátku se objeví svědění kůže a zvýšené teploty, později nevolnost, bolení břicha a průjem. Nápadný může být rychlý úbytek na váze.
Motolice zatím skrz lymfatický systém dosáhnou krevního řečiště a tudy do jater. Zde se asi šest týdnů vyvíjejí, až jsou z nich pohlavně dospělé motolice. Ty jsou 1-2 cm dlouhé. Po páření putují do žil okolo střeva a žil v malé pánvi (močový měchýř). Tady samička naklade vajíčka, která jsou potom vylučována stolicí a močí. Tím se uzavře rozmnožovací cyklus parazita.
Pokud se nemoc v prvním stadiu neprojeví nebo neléčí, přechází do chronického stadia. Červíci putují po těle a množí se hlavně v plicích, játrech, močovém měchýři a střevě. Doprovází ji krvavé průjmy, bolest při močení, u žen navíc hrozí ucpání vejcovodů. Navíc mají takto poškozené tkáně větší náchylnost ke vzniku rakoviny.

Léčba a následky
Léčba je zdlouhavá, protože je třeba odstranit z těla opravdu všechny parazity. Léčí se protiparazitálními léky, z nichž nejlepších výsledků dosahuje Praziquantel.
Onemocnění lze vyléčit úplně a bez následků. V závislosti na poškození vnitřních orgánů hrozí cirhóza jater, rakoviny močového měchýře, nejrůznější onemocnění střev, u žen navíc potíže s vejcovody zvyšující riziko mimoděložního těhotenství.

TÉMATA:
ZDRAVÍ