Pete3.jpg
Foto: se souhlasem zakladatele Nepornu (Pete Lupton)

Projet Nepornu začal vznikat už v roce 2017, kdy Pete se svým kamarádem začal vytvářet online kurz o rozšiřování povědomí o pornografii.  Velmi rychle na popud odběratelů vznikla myšlenka nabízet pomoc při závislosti na pornografii. V roce 2018 už byl na světě projekt Nepornu a v roce 2020 z něj vznikla nezisková organizace. V roce 2019 se zakladatelům ozvalo 243 klientů s žádostí o pomoc, v roce 2020 už jich bylo 426.

Co je spojovacím prvkem lidí závislých na pornografii?
Jako u každé závislosti to, že zasahuje negativním způsobem do života člověka. Může jít o problém se soustředit, problém navazovat vztahy, komunikaci. Když se dostaneme ke střední nebo silnější závislosti, tak tam jde o erektilní dysfunkci nebo poruše vzrušivosti u žen, silných výkyvech nálad. U té nejtěžší varianty je člověk schopný riskovat i ztrátu zaměstnání, tráví sledováním pornografie několik hodin denně.

Píšou vám o pomoc i ženy?
Zhruba 25 procent našich klientů jsou ženy, ale z nich 50 procent řeší sebe a 50 procent závislost svých partnerů.

Je to tím, že se ženy nedívají tak často na porno?
Spíš si myslím, že to je tím, že porno pro ženy se začalo normalizovat až před několika lety. Ze statistik PornHubu vychází, že za posledních pět let vzrostl počet uživatelek na jednu třetinu. To je ukázkou, že je nárůst zájmu u žen evidentní. Zvlášť tedy u mladších generací.

Porno bývalo označováno za nástroj sebepoznání vlastní sexuality a inspirace. Dnes už se mluví o rizicích nadsazené reality. Je to něco, proti čemu také bojujete?
Často se právě uvádí jako pozitivní aspekt přesně to, co jste vyjmenovala. Poznání sexuality, inspirace. Za mě osobně porno jako inspiraci rozhodně nedoporučuji. Jsou kvalitnější zdroje, různé moderní publikace od odborníků, sexuální koučové, nebo například intimní deskové hry pro partnery a podobně. To mohou být zdroje, které nejsou tolik nebezpečné.

V čem je podle vás porno špatným vzorem?
Třeba v tom, že zobrazuje ženy ve velmi submisivních polohách. Ženy se snaží do té pozice automaticky stavět, přitom to třeba není to, co se jim ve skutečnosti líbí. Mají pocit, že tohle je to, co ti chlapi chtějí a vlastní sexualitu přehlíží.

Pete-prednaska.jpg
Foto: se souhlasem zakladatele Nepornu (Pete Lupton)

Ale v dnešní době neexistuje už jen klasické „nerealistické“ porno, ale třeba feministické, které točí Erika Lust. Není to tedy o tom, jaké video si člověk najde?
Feministické nebo etické porno není tak vyumělkované a realističtěji znázorňuje sex, takže je určitě lepší než klasické porno. Otázkou je, jestli se k takovým videím člověk bez placeného předplatného vůbec dostane, jestli je vůbec dostupné a kolik takových videí existuje mezi tím nepřeberným množstvím nerealistického porna. Pak taky jestli bude takové porno, o kterém mluvíte, po letech konzumace klasického porna vůbec člověka vzrušovat. Ať tak či tak, i na něm může vzniknout závislost, kterou mi řešíme především. Pořád sledujeme někoho jiného, místo toho abychom rozvíjeli vlastní sexualitu.

Asi s vámi do jisté míry souhlasím. Ale na druhou stranu je těžké pochopit něco takového, když závislostí sama netrpím…
Rozumím. Za poslední dobu podle statistik navíc klesl zájem mladých lidí o sex, což je dle mého názoru také způsobené pornografií.

Taky jsem něco takového četla, ale není to třeba i sociálními sítěmi, kvůli kterým nemají mladí lidé potřebu reálného kontaktu a poslední rok pandemií?
Jsou to statistiky, které se týkají posledních třech let. Ale máte pravdu, že pornografii nelze vnímat jako izolovaný program. V důsledku digitalizace obecně ztrácíme schopnost navazovat kvalitní hluboké vztahy. Právě to se projeví i na sexuálním vztahu. Nahradit si sexuální potřebu pornem je dnes mnohem jednodušší, než se s někým seznamovat.

Co když ale člověk vztah má?
Když partner sleduje často porno, tak klesá chuť na sex s partnerkou.

Někomu ale může sexuální apetit naopak vzrůst…
Ono to tak může být, ale výzkumy ukazují, že z dlouhodobého hlediska ta chuť začne klesat. Nebo to může být o tom, že člověk se v podstatě bez toho porna nebo nějakého umělého sexuálního impulzu ani nedokáže dostatečně vzrušit. Některé výzkumy říkají, že u mužů to opravdu vede ke ztrátě zájmu o sex, kdežto u žen to spíše vede k tomu „nabuzení“. Ale i kdyby porno zvyšovalo sexuální apetit, pořád je to jen umělý stimul sexuality, místo toho, abychom ji rozvíjeli přirozeně s partnerem, případně se sexuálním koučem.

29467861-1523369907871507-5723475196766060544-n.jpg
Foto: se souhlasem organizace Nepornu

Berete sledování pornografie jako nevěru?
Když se muž dívá na porno, místo toho, aby spal se svou partnerkou, mohlo by se to tak brát. Partnerku za prvé zanedbává, ale hlavním aspektem nevěry jsou tajnosti. Kdyby ženy věděly, jak často se muži dívají na porno, a co konkrétně sledují, braly by to jako nevěru.

Vypadá to, jako byste mluvil z vlastní zkušenosti…
Já sám jsem začal s pornografií v jedenácti letech, závislost jsem začal řešit někdy v šestnácti, ale tenkrát o něčem takovém nebylo vůbec povědomí. Nevěděl jsem, jak z toho ven. Přišel jsem kvůli tomu o partnerku, o reálný sex jsem neměl tak často zájem, neměl jsem tu potřebu. V druhém manželství jsem zase nebyl schopný při sexu dosáhnout vyvrcholení. Nakonec jsem problém řešil asi deset let, jedním ze zlomových bodů bylo, že jsem se svěřil své manželce a začal jsem to řešit s lidmi okolo sebe.

Jak na to reagovali?
Dobře, do té doby jsem se nikdy s nikým takto otevřeně o svých pocitech nebavil. Z toho vzniklo vlastně i heslo organizace Nepornu: Nebuď na to sám. Spousta lidí se s tím bojí vyjít ven, neví jak o závislosti mluvit, protože je to velmi citlivé téma.

A jak je možné, že vám se svěřit chtějí?
My poskytujeme možnost zaslat svůj příběh, dotazy, prosbu o pomoc anonymně. Samozřejmě osobní kontakt to nenahradí, ale na druhou stranu alespoň člověk může sdělit to, co opravdu chce. Potom je vedeme k tomu, jak se závislosti na pornografii zbavit.

Řekl byste, že je sex obecně přeceňovaný?
Často se argumentuje Maslowovou pyramidou potřeb, kdy se staví sex někam nahoru. Jednou jsem ale četl názor odborníka, který psal: Rozdíl mezi sexem a jídlem je ten, že bez potravy zemřete.

No, ze sexu nebo možná i z orgasmu se stal takový marketingový produkt...
Ano, je nám to podsouváno hrozně dlouho. I přes to, že se dávno nechováme ve spoustě věcí jako zvířata, stále se mluví o tom, že je sex pudová záležitost. Často pak zapomínáme na to, že jde o vztahovou záležitost. Že existují mnohem důležitější věci a že se nemusíme nechat ovládat primitivními pudy. Máme rozum, nemusíme být nevěrní, dokážeme si užít sex s dlouhodobým partnerem, nemusíme se dívat na porno, abychom se dokázali vzrušit a podobně...

Lehce se to říká, ale přece jen z biologického hlediska jde opravdu o pud, a to silný. Třeba o proti středověku je teď navíc ještě víc mnoho možností, kterým se těžko odolává…
Člověk si musí uvědomit, jestli chce jen uspokojit potřeby nebo navázat intimní vztah.

Když už jsme byli u toho jídla, přijde mi, že by se to dalo srovnat třeba s tím, že když máte hlad, máte také na výběr. Nacpat se rychle nějakým fastfoodem, který je ale lahodný a dopřeje vám potěšení. Nebo být trpělivý, počkat až přijdete domů a uvařit si skvělou večeři… sama vím, jak to ale chodí, taky si dám někdy fastfood, po kterém mi je těžko a dokonce si to ani nevyčítám. Jsem si ale jistá, že na něm nikdy nebudu závislá.
Záleží asi na povaze daného člověka. V životě jde o pokušení, když vás ale něco strhne tak, že to ovlivňuje kvalitu vašeho života, je důležité na to upozorňovat.

Reklama