Pokud jsou děti správně nastartovány k seznamování s cizím jazykem a práce je kvalitní a odborně vedená, není důvod, proč s ní nezačít v mateřské škole. Podle odborníků je vhodným věkem dítěte pro zahájení výuky cizího jazyka kolem pátého roku.
Dříve se na základních školách začínalo s výukou cizího jazyka ve čtvrtém ročníku. Dnes mají děti možnost učit se cizí jazyk na školách v nepovinných kurzech již od prvního ročníku a povinně od třetího ročníku.
Při seznamování dětí s cizím jazykem hraje významnou roli stupeň jazykového vývoje dítěte. Ve věku kolem pěti let se mateřský jazyk stal pro dítě základním prostředkem dorozumívání, uspokojování jeho potřeb a vyjadřování jeho přání. Dítě má dostatečnou slovní zásobu v českém jazyce, dokáže téměř správně vyslovovat. Pokud neovládá mateřský jazyk z důvodu malé slovní zásoby nebo logopedických vad, lze doporučit rodičům, aby s cizím jazykem počkali na pozdější věk dítěte.
Pro dítě při vstupu do základní školy je prioritou, aby dobře vyslovovalo a aktivity před vstupem do základní školy zaměřilo k tomuto náročnému úkolu. Věk kolem pátého roku je považován za mimořádně příznivou etapu pro seznamování s cizím jazykem. Důvodem je též typická spontánnost projevu dětí, většinou absence zábran a kontroly. Z hlediska rozvoje jazykových schopností dítěte je tato etapa neopakovatelná. Je pro ni typická mimořádná citlivost na běžné i specifické jazykové podněty. Tato schopnost se s postupujícím věkem nezdokonaluje, ale naopak postupně mizí. Dalšími zvláštnostmi jsou značná pružnost nervové soustavy, imitační schopnosti, úroveň rozvoje paměti, hlavně převaha její mechanické složky, a schopnost sluchové diferenciace.
Hudební sluch nemá s talentem pro jazyk nic společného. V odborné literatuře se setkáváme s často diskutovaným názorem, že pokud má dítě hudební nadání, bude mít i jazykové. J.Bambergerová tvrdí, že hudební myšlení má svá pravidla a omezení a nemůže být chápáno jako součást myšlení jazykového či logicko-matematického. Druhým často diskutovaným názorem byla pochybnost a strach, zda děti nebudou jazyky směšovat, pokud se budou již v předškolním věku učit cizí jazyk, a zda to nebude na úkor vývoje mateřského jazyka. Ale chybování je nezbytnou součástí osvojování jazyka.
Děti se dopouštějí těchto chyb v tom případě, že znají slovo pouze v jednom jazyce a potřebují je použít v jazyce druhém. V tomto případě použijí slovo tak, aby co nejvíce zapadalo do mluvnice druhého jazyka i s napodobením výslovnosti. Jedná se o obdobu jevu, ke kterému dochází v situacích, kdy dítě neumí vytvořit nepravidelný tvar slovesa, a proto použije tvar pravidelný. Třebaže je pravidelný tvar de facto nesprávný, dítě se spíše než chyby dopouští improvizace s těmi prostředky, které momentálně zvládá. Toto experimentování s jazykem nelze nazývat směšování, neboť je součástí implicitní strategie poznávání.
Zdroj: Psychologie pro učitelky mateřské školy, Nakladatelství Portál, www.promourodinu.cz
Nový komentář
Komentáře
Hlavně by mě zajímalo, jak začít u dětí s cizím jazykem? jak to učit? máte nějakou radu, jak to dítě přijímá nejlépe?
Podle mě nejde přesně říct, kdy je ideální začít s učením cizího jazyku. Každé dítě je jiné. Myslím si, že by se dítě mělo nejdřív naučit pořádně mluvit česky, a až pak je dobré ho zatěžovat cizím jazykem. Já sama jsem se anglicky naučila až po maturitě, když jsem byla na rok v Anglii jako au pair a taky jsem se to naučila, takže nikdy není pozdě :-) . Navíc jsem tak poznala krásnou zemi a poznala skvělé lidi, se kterými jsem pořád v kontaktu a několikrát za rok si posíláme balíčky s drobnými dárky. Jsem hrozně ráda, že žijeme v této době, kdy není mezinárodní přeprava zásilek díky společnosti https://www.emons.cz/spedice-pusobnost/mezinarodni-preprava-zasilek-a-baliku-do-zahranici/ žádný problém a člověk tak může být ve spojení i s člověk z cizí země.
Od tří let své děti(9 a 4)nenásilnou formou nutím sledovat pohádky na satelitu v němčině nebo angličtině.Starší syn se formou hry začal učit anglicky v MŠ,nyní je ve třetí třídě a jeho angličtina je na velice kvalitní úrovni žáka prvního stupně.Myslím,že je dobré ten jazyk dostat pod kůži.
Canadian: no právě, to dítě asi nesmí vědět, že se učí
Pokud "nemusí", tak to ten malej mozeček do sebe vsákne jako houbička
Vivian: za sebe muzu rict, ze jsem to nevnimala jako "musis se ucit". Nekdo mluvil touhle reci, nekdo tamtou a jak jsem se mezi nimi vsemi pohybovala, tak jsem se adaptovala
vedela jsem napriklad ze manzelka babiccina bratra proste neumi cesky a podobne. Rozpoznala jsem, na koho muzu jak mluvit. A kdyz me nekdo nosil na ruce, ukazoval predmety a pojmenovaval je jinymi slovy, tak se mi to libilo
sama jsem to vyzadovala
ale smradata mluvici jen cesky taky sem tam nespolupracujou
jen na to maji jinou paku
A kdyz me nekdo nas* tak sem se tvarila ze nerozumim
Tohle je imho silne individualni. Rika se, ze smradata co slysi vic reci pozdeji mluvi. Ze me prej prvni slovo vypadlo v 7 mesicich, to mi pozde neprijde...
Naše vnučka (2) má od narození výchovu dvojjazyčnou (Čj a Aj)a protože žijí v cizině, tak ještě má chůvu Fj.Bude tam totiž nejspíš později chodit do školky a do školy a mluví se tam francouzsky...Dumali jsme nad tím, jak to v té malinké kebulce srovná, ale jsme rádi, že se s námi bavila hezky česky (zvládá i trojslabičná slova), tátovi perfektně rozumí ale jen málo odppovídá (Aj) a na pískovišti způsobně zdravila dětičky "bon žůr". Zkrátka - asi tam má nějakou křižovatku, a výhybky dává podle svého odhadu.
Naše české neteře, které se učily A na základce, nejsou naproti tomu ani po několika letech schopné říci pár souvislých vět, a kupodivu se té příležitosti - mluvit s rodilým mluvčím - vyhýbaly jako čert kříži...
U nás se začínalo s jazykem v páté třídě... Mně to stačilo
Nevím, nakolik je dobré nebo špatné "otravovat" malé dítě s nějakým učením jazyka, ale myslím, že ze začátku úplně stačí, když ten jazyk poslouchá... My jsme se vlastně takhle naučili slovensky. Protože slovenština tenkrát zněla všude. A dnes nám to ani nepřijde jako cizí řeč, jsme schopní rozumět i mluvit v podstatě bez problémů...
Děti šly ve 3,5 a 4,5 letech v Německu do školky, pak do školy. Nikdo je slovíčka neučil, musely si poradit samy citem a odvozováním. Je pravda, že syn chodil v 10 na logopedii, protože mu nešlo úplně česky ř, ale děti se hlavně naučily ne slovíčka, ale myslet v němčině. Bohužel, v našich školách je velmi málo dobrých jazykářů, kteří s dětmi nebiflují slovíčka, ale učí je vlastní jazyk. Dcera ve 13 studuje ještě další 3 jazyky. Nemyslím si, že by byla na ně extra nadaná, ale zvládnutí jednoho jí pootevřelo cestu ke zvládnutí dalších, i když zcela odlišných. Výuka jazyků je dost drahá, ale nikdy nelitujte peněz,. Samozřejmě je důležitý správný vyučující, což se pozná až po někola hodinách výuky. Já preferuji rodilé mluvčí, i když ne každý má schopnost učit.
Jako malá jsem mluvila ukrajinsky a polsky, obojí na úrovni mateřštiny. Pak se přestalo jezdit za babičkou a dneska těm jazykům sice normálně rozumím, ale při mluvení je pletu do sebe a zapomněla jsem gramatiku.
mimochodem, já jsem začala s angličtinou až na socialistickém gymplu a myslím si, že jsem se za ty 4 roky naučila víc, než oni zvládnou za celou povinnou školní docházku, aspoň podle toho tempa, jakým postupujou. Rozhodně se spíš domluvím anglicky, než po mnoha letech studia rusky (od základky až po zkoušku na VŠ, přitom jsem v sobotu byla na jednom hradu s ruskou skupinou, kam nás přidali, a nerozuměla jsem průvodkyni ani slovo).
To je furt řečí. My jsme mladýho poslali hned v první třídě do jazykovky - 2x týdně angličtina. Po dvou letech stejně skoro nic neuměla. Ve 3. třídě začali s anglinou všichni, dva roky probírali tu samou učebnici jako v té jazykovce a stejně to nestihli. Není mi jasný, co tam dělají. Teď je v 5. třídě a zase začínají nějakou jinou učebnici. Kdybychom ho neprocvičovali s manželem, tak snad nebude umět nic. A to chodí na fakultní základní školu, kde se toho údajně naučí mnohem víc než v jiných školách. Kamarád mi potěšil, když mi řekl, že jeho syn, učící se anglicky též od první třídy, stejně v osmé třídě nebyl schopen přeložit větu. A to by některý jedinci chtěli do dětiček hustit dva jazyky. Ať se naučí pořádně česky a pak ať se šrotí povinně anglinu, s tím se domluví všude.
Anouk: Neboj, čím víc jim to budu zakazovat, tím plynněji budou hovořit
, s cizíma slovíčkama otravují furt, jen nechci, aby je to někdo naučil blbě
. školková angličtina- to je vtip ne? děti se nejlíp naučí náslechem, a protože tu nemám cizojazyčné rodiny, prostě počkáme.
Kdo ma hudebni sluch, ten lpe privykne na presnou vyslovnost, nemusi se ji tak ucit. Kamarad hluchej jako parez s tim ma potize
sice sem to uz pozapomnela, neb tu rec moc nepouzivam, ale udajne kdyz otevru hubu, nemam cizi prizvuk
A na me se sem tam promlouvalo jinym jazykem od doby co sem vykoukla na svet. Nemotalo se mi to, nebyly potize
Původně jsme chtěli vychovávat syna dvojjazyčně už od narození, pak jsme se dohodli, že to odložíme, ale hodlám na něj začít mluvit anglicky, jakmile se naučí slušně mluvit. Sama jsem se začala učit ve třech letech a jsem svým rodičům vděčná, že mi to umožnili.
Co se týče hudebního sluchu a citu pro jazyk... je pravda, že se schopností vnímat gramatické struktury hudební nadání asi moc společného nemá... ale cit pro správnou intonaci, výslovnost, přízvuk a melodii řeči s tím podle mého hodně souvisí. Já jsem schopna zejména v angličtině napodobit v podstatě každý přízvuk a nářečí a myslím, že to s mým hudebním cítěním má hodně co do činění.
Jája začala před čtvrtým rokem a protože má za kamarády dvojjazyčné děti, tak už umí opravdu hodně.
Jak tak pozoruju sebe, tak optimální doba pro studium cizího jazyka je 26 let
Ve druhé třídě jsem začala s němčinou, ale to jsem si ji jenom znechutila, protože jsem neznala souvislosti a pravidelnosti tvorby slov, jen jsem slyšela, že to zní divně a odmítala TO vyslovovat 
několik mých kámošek si vzalo cizince, takže jejich děti se učí cizí jazyky odjakživa
Můj syn má angličtinu ve školce už druhým rokem, učí se různá slovíčka, občas říkanky nebo písničky.Ale doma ho k tomu nemůžu dostat, aby si něco zopakoval, je mu 5.
My jsme začínali s angličtinou už ve školce, pak znovu ve škole ve 2.třídě, ve 4. třídě už to bylo povinné, dnes je dcera na střední a stejně toho nejvíc umí od kamarádů a maminky jedné kamarádky, co žila několik let v Anglii. Ve školce i ve škole totiž furt jenom začínali, každý rok jiná učitelka, stále jiné knihy od začátku, a to je i teď na střední. Takže ve škole vlastně stále začíná, stejná slovíčka se učí kolem dokola každý rok s novou učitelkou, ale jaksi jazykově nepostupují.
kareta: Hlavne aby se deti dockaly