„Nejčastější dobou, kdy je dobré začít s přikrmováním, je podzim, ideálně začátek listopadu,“ zní z České ornitologické společnosti. Množství potravy totiž s koncem podzimu postupně klesá a pro ptáky je stále těžší najít dostatek potravy.

Věděli jste?

  • Čím je ptačí tělo menší, tím rychleji ztrácí teplo, a proto potřebuje více energie.
  • Aby např. modřinky získaly v zimě dostatek potravy, musí jejímu shánění věnovat 85 % dne.
  • Kos musí nasbírat dvakrát tolik bobulí, kolik sám váží.

Při krmení je důležité vědět, že přezimující ptáci přilétají ke krmítkům převážně až v druhé části dne. Tvoří si tak zásoby, které je budou hřát přes noc. Pokud jsou už navyklí navštěvovat vaše krmítko, protože počítají s vaší pohostinností, měli byste počítat i vy s nimi. Pokud v něm totiž potravu nenajdou, může pro ně být pozdě začít hledat něco k snědku někde jinde. „Pokud se rozhodnete ptáky přikrmovat, měli byste to dělat pravidelně a poskytovat stále přibližně stejné množství potravy,“ radí ornitologové s tím, že objem krmiva by měl být o něco vyšší za mrazů a při vysoké sněhové pokrývce.

Na co je při krmení třeba dbát?

  • Abyste krmili ptáky, a ne predátory, instalujte krmítko alespoň půl druhého metru vysoko nad zemí a dva metry daleko od nejbližších stromů nebo keřů.
  • Jistě ptáky při krmení rádi pozorujete, ale pro jejich bezpečí umístěte krmítko co nejdál od velkých skleněných ploch. Mohou do nich totiž narazit a vážně se zranit nebo zabít.
  • Až budete vybírat krmítko nebo to, kam ho umístíte, dbejte na to, aby bylo zobání v něm chráněno před nepřízní počasí. Zkrátka aby ho vítr nerozfoukal, sníh a déšť nerozmočil nebo sluníčko nezkazilo. Hlavně lojové koule a tukové směsi by měly být vždy ve stínu, aby neroztekly či nežlukly.
  • Jako dbáte na čistotu stolování doma, dopřejte to samé i ptačím hostům. Krmítko pravidelně kontrolujte a čistěte od trusu, slupek, případně zkaženého krmiva.
  • Jakmile zjistíte, že je krmivo zkažené nebo plesnivé, nekompromisně ho vyhoďte. Stejně jako vám, i zvířatům by mohlo způsobit zdravotní problémy.
  • Pokud zrovna nemáte po ruce žádnou slunečnici, proso nebo speciální směs pro ptáky, vystačíte si i se zásobami ze spižírny. Ptáky potěší například ovesné vločky, strouhanka nebo vařená rýže či maso – jen nesmějí být kořeněné, solené, uzené, přepálené a podobně.
  • Chodíte k rybníku nebo k řece přilepšovat vodnímu ptactvu? Pro labutě, kachny nebo racky je nejvhodnějším krmivem rostlinná potrava, například salát, listy zeleniny, hrách nebo cizrna. Výjimečně jim můžete přilepšit také na kousky nalámaným měkkým (tvrdé je pro ně nebezpečné) pečivem nebo nesolenými vařenými těstovinami. Myslete ale na to, že to pro ně není přirozená potrava.


Jaká strava je pro přezimující ptáky nejlepší?

Každý druh si pochutná na něčem jiném. Chybu neuděláte, když jim kromě speciálních obilných a tukových směsí nabídnete také slunečnicová semena, obilniny (oves, proso, pšenice, kukuřice…), luštěniny, jablka nebo nastrouhanou mrkev.

Zdroj informací: Česká ornitologická společnost

Čtěte také:

Reklama