Lékařská pohotovostní služba (mimo pracovní dobu ambulancí) je vyhrazena pro děti s náhlými změnami zdravotního stavu, které vyžadují bezodkladnou péči v době mimo pravidelný provoz ordinací praktických lékařů pro děti a dorost a jiných specializovaných ambulantních zdravotnických zařízení. To znamená, že není určena pro běžné vyšetřovací nebo léčebné výkony, které lze vyžádat v době běžného denního provozu jiných zdravotnických zařízení. Tolik popis, který však podle lékařů zdaleka ne každý rodič respektuje. A tak stále častěji ošetřují i pacienty, jejichž stav není nijak zvlášť závažný, natož pak neodkladný.
Foto: Shutterstock
Proč nechodit na pohotovost zbytečně?
Lékaři sloužící na pohotovosti ve Fakultní nemocnici Brno mají zkušenost například s ošetřováním zarostlých nehtů, zadřených třísek, oděrek, zhmožděnin, dlouhodobých bolestí břicha bez akutního zhoršení nebo dlouhodobější zácpy. Nic z toho ale není případ pro neodkladné ošetření.
„Množství často neakutně indikovaných vyšetření brání lékařům v plném soustředění na diagnózy závažné, které potom velmi často dlouho čekají, než jsou v ambulanci odhaleny a ošetřeny. Pokud se nám společně podaří rozdělit si odpovědnost za zdraví dítěte mezi nás a rodiče, budeme opět schopní věnovat se v pohotovostních službách opravdu vážně zraněným a nemocným dětem tak, jak je od nás očekáváno a vyžadováno,“ říká přednosta Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Brno prof. MUDr. Ladislav Plánka, Ph.D.
Tamní lékaři navíc upozorňují, že významná část pacientů ošetřených v pohotovostním režimu přichází s několik dní starým poraněním. Přitom všude tam, kde s časovým odstupem již nehrozí nebezpeční z prodlení, postačí přijít na vyšetření v běžné pracovní době lékařů.
„Pohotovost je vlastně druhé zaměstnání lékaře. Ten má obvykle za sebou denní šichtu na svém pracovišti, kdy po jejím skončení popadne brašnu a sedne na jinou židli. Občas ta pohotovost není to jediné, co musí v noci hlídat. Často k tomu hlídá celé menší oddělení. A taky se musí malinko vyspat, když má ráno naběhnout svěží, s americkým úsměvem, do svého prvního zaměstnání,“ vysvětluje semilská dětská lékařka MUDr. Martina Milkovičová problematiku z druhé strany. A prosí tak rodiče o pochopení. Zároveň je ale vyzývá: „Když vám dítě onemocní v čase, když už jeho praktický lékař neordinuje, neumíte si poradit, stav se vám nelíbí, nebo alarmuje váš šestý smysl, na pohotovost jeďte.“ A také apeluje, aby si s sebou nezapomněli vzít kartičku pojišťovny malého pacienta ani informace o něm, například jaké konkrétní léky užívá. Lékař na pohotovosti dítě důkladně nezná, na rozdíl od jeho pediatra. Neví, jaká má za sebou vyšetření nebo zdravotní problémy, takže je diagnostika obtížnější.
„Vstupenkou“ na pohotovost se zdravotním problémem, jehož řešení snese odklad do druhého dne, není ani fakt, že má vlastní pediatr dovolenou. Vždy za sebe totiž musí mít zástup v podobě dalšího pediatra, kterého můžete navštívit v jeho ordinačních hodinách.
Kdy jít s dítětem na pohotovost?
O častém přetěžování, leckdy až zneužívání, dětské pohotovostní služby nezávažnými případy (ať z neznalosti či vědomě) hovoří i pediatrička z České Třebové MUDr. Petra Cacková. Proto pro rodiče připravila seznam zdravotních obtíží, kdy je vhodné s dítětem lékaře či pohotovost (mimo ordinační hodiny svého pediatra) navštívit.
Nečekejte, když dítě:
- ve věku do 6 měsíců má horečku větší než 38 °C,
- starší 6 měsíců má opakovaně horečky větší než 38 °C již 2 až 3 dny i přes podávání správné dávky léků snižujících horečku,
- má horečku, zimnici, je schvácené, eventuálně ho bolí i ucho/uši,
- opakovaně zvrací a/nebo má průjmovité stolice (u kojence více než 3x, u dětí nad 2 roky více než 5x),
- má bolesti břicha trvající více než 6 hodin bez úlevy,
- ztíženě dýchá, má neutišitelný kašel i po podání léků tlumících kašel,
- praktický lékař léčí, ale stav se (např. během víkendu) výrazně a rychle zhoršuje,
- má úraz provázený (byť i jen krátkodobým) bezvědomím či trvající bolestí/omezením hybnosti poraněného místa,
- postihne krvácení - v neobvyklých místech (konečník, při zvracení) či neobvyklé intenzity (z nosu, na kůži),
- existuje podezření z otravy (požití neznámé houby, jedovaté rostliny, léku, chemických sloučenin) - zde je vhodné nejprve volat na nonstop linku toxikologického centra (224 919 293, 224 915 402).
Udeřilo se dítě do hlavy?
Vyhledat okamžitou lékařskou pomoc je nutné v případě těchto příznaků.
- Krátkodobé bezvědomí ihned po nárazu.
- Opakované zvracení.
- Amnézie (nepamatuje si na úraz a krátkou dobu před ním).
- Zmatenost.
- Zpomalení reflexů.
- Poruchy vidění.
- Malátnost a zvýšená tendence k usínání v neobvyklém čase.
- Otevřená rána na hlavě, která krvácí.
- Velká těstovitá modřina v místě nárazu.
„Pokud se žádný z těchto příznaků neobjeví, není nutné jezdit k akutnímu lékařskému vyšetření, ale pouze dítě pečlivě sledovat. Jakmile se některý z příznaků objeví v odstupu 48 hodin, je vyšetření nutné. Po úrazech hlavy je doporučeno i během spánku sledovat „probudnost“ pacienta a jednou za tři hodiny jej během prvních dvou nocí vzbudit,“ doplňují lékaři z Fakultní nemocnice Brno.
Zároveň ale platí, že všechna tato doporučení jsou čistě informativní, takže pokud mají rodiče pochybnosti, je lepší lékařské ošetření vyhledat. Nebo se alespoň poradit – na pohotovost předem zatelefonovat.
Zdroj informací: Fakultní nemocnice Brno, MUDr. Martina Milkovičová, MUDr. Petra Cacková
Nový komentář