Dobré ráno, ti, co jste dnes zaspali i nezaspali. Musím říct, že jsem snad nikdy v životě nic důležitého nezaspala a ani si to nechci představit. Jsem typ člověka, co všude chodí včas, né-li dříve, abych se stačila připravit a přeorientovat na danou situaci. Vstávám ihned po zazvonění budíku a mám už zažito, co udělám dřív a co později – prostě takový ranní stereotyp.
To by ovšem nebyl život, kdyby šlo všechno tak hladce, a tak mi nadělil manžela, který to má s „časem“ trošku jinak než já. Když jsme k někomu pozvaní na oběd nebo na návštěvu, tak se chystám pomalu hoďku, ne-li dvě předem, abychom na nic nezapomněli, abychom měli v pořádku oděvy, ve kterých chceme jít, abychom malému nezapomněli vzít s sebou plínky a pití a hlavně, abychom nepřišli pozdě! Když už obleču sebe, syna a „naženu“ manžela a ve vidině, že už snad není nic, co by nám bránilo odejít, si můj manžel vzpomene, že by se měl ještě oholit – to už mě čerti berou. Pak se je snažím popohánět, kde se dá, a před dveřmi k dotyčným ještě prohodí: „Vidíš, tys měla strachu, že nedojdeme včas, a stihli jsme to!“ J Naštěstí chodíme všude včas nebo s pár minutovým zpožděním, což je podle bontonu v normě.
VSTÁVÁNÍ
Řeknu vám, to by byl ale život krásný, kdybychom se zabývali jen takovýma prkotinama, co?
Krásný den přeje Heduš J
Milá Heduš,
prkotina neprkotina, ale že dokáže někdy pěkně vytočit?
Nový komentář
Komentáře
Teda, když mě takhle chlap popoháněl, vystrčila jsem ho za dveře, zabouchla, zamkla, pustila muziku, zapálila cigáro a upadla do sofa. Ať si trhne. Kdyby držel hubu a nestresoval mě, byla bych se vším dávno hotová.
Ty jo, to jsem to tedy přehnala, fuj. Omlouvám se za tu hrubku.
No nejsou ty chlapys všechny stejný?
Můj manža je úplně stejnej, taky na
. Nesnáším někam chodit pozdě, ale on je na to expert. Na oslavě máme být v 15.hod, on se začne chystat ve 14,50 a to jdeme do obchodu koupit dárek a nejlépe ještě jedeme autem.
Kolikrát říkám, kdybych ho zavraždila, každý soud mě osvobodí.
Heduš, mluvíš mi z duše. Takový exemplář mám také doma a neskutečně mě štve. Včera jsme jeli celá rodina na návštěvu k sestře. Odjezd byl naplánovaný na 15. hodinu a manža se šel ve 14,30 hodin teprve koupat, holit a oblékat.
Heduš, tak si to tak neber
Jsou prostě v životě i situace, které neovlivníš (třeba zpozdění vlaku nebo hromadnou havárii na dálnici) a tak se nemá cenu stresovat