Jazykové kurzy se proto zaměřují už na děti od několika měsíců po narození. Sázejí na to, že děti v raném věku mají lepší předpoklady pro osvojení cizího jazyka než dospělí. Platí to nejen pro správnou výslovnost, ale i pro zvládnutí gramatiky.

treti.jpg
 
Kdo začne s výukou cizího jazyka pozdě, nemá šanci ji zvládnout tak dokonale jako ti, kteří s ní začali odmala. Děti si navíc s brzkou výukou angličtiny zlepšují předpoklady pro učení jiných předmětů. A v neposlední řadě si malí studenti díky hravým metodám cizí jazyk zamilují, což se pozitivně odráží v jejich vztahu k angličtině po celý život.
 
Není se přitom nutné obávat, že pro děti předškolního věku představuje seznamování se s cizí řečí zbytečnou zátěž. „Správně koncipované kurzy jsou založeny na stejném principu, na jakém se děti učí svůj rodný jazyk. Díky opakovanému poslechu nahrávek a pozitivní podpoře při upevňování jazykových znalostí se angličtinu učí stejně přirozeně jako mateřštinu,“ říká Lucie Bechná, z jazykové školy Helen Doron English v České republice.
 
Každý, kdo se učil nebo učí anglicky, ví, jak složité bývá zvládnout správnou výslovnost tohoto jazyka. Pokud člověk nezačne s učením už v dětství, nikdy se nezbaví nežádoucího přízvuku. S přibývajícím věkem se totiž stává učení jazyků mnohem náročnějším a pro někoho i nemožným.
 
Také pro gramatiku cizího jazyka existuje tak zvané kritické období, během kterého je dítě schopno naučit se gramatice přirozeně a na úrovni rodilého mluvčího. Dokazuje to výzkum autorek Jacqueline Johnson a Elissy Newport, které testovaly gramatickou úroveň imigrantů asijského původu v závislosti na věku, v němž se přistěhovali do USA. Ti, kteří přijeli do Spojených států dříve, než jim bylo 7 let, zvládali gramatiku na stejné úrovni jako rodilí mluvčí. U těch, kteří se do USA přistěhovali ve věku mezi 7 a 11 lety, zaznamenal výzkum ve srovnání s mladší skupinou dětí velké zhoršení schopností v gramatice. Od 11 let pak byla schopnost naučit se gramatická pravidla ještě horší a stejná jako u dospělého člověka. I zde tedy platí, že čím dříve dítě s cizím jazykem začne, tím lépe.
 
Kromě toho, že se dítě díky brzkému startu naučí rychle a správně anglický jazyk, nemívá problémy ani s jinými předměty. „Děti, které byly odmala vystaveny dvěma jazykům, mají větší kontrolu nad jednotlivými složkami poznávacího procesu. Dokážou se lépe a déle soustředit, rychleji se rozhodují, mají lepší paměť nebo dokáží jednoduše plnit několik úkolů najednou. Všechny tyto výhody byly jazykovědci pozorovány již ve věku sedmi měsíců,“ uvádí Lucie Bechná.

treti1.jpg
 
Mozek a jeho kapacita roste nejvíce do věku 6 let. S tímto poznatkem zase pracuje vědec Glenn Doman. V tomto období se vytváří a upevňuje největší množství spojení neboli synapsí mezi jednotlivými neurony. Tato spojení se vytvářejí během fyzické a mentální stimulace a tou může být každá nová informace. Lidská řeč je natolik komplikovaná dovednost, že již samotné učení se mateřskému jazyku je velmi intenzivní stimulací. Pokud se dítě v raném věku učí dalšímu jazyku, je tato stimulace dvojnásobná.
 
Podle poznatků z lékařství zůstává mozek lidí, kteří hovoří dvěma a více jazyky, také déle fit. Užívání více jazyků totiž vede k mnohem větší mozkové aktivitě sloužící k procvičování mozku. Oddaluje například rozvinutí Alzhheimerovy choroby, protože přispívá ke zvyšování kognitivní rezervy – jedná se o odolnost mysli vůči poškození mozkových buněk.

Více informací najdete na stránkách www.helendoron.cz

Čtěte také: