Všimli/y/ jste si, že krásným otevřeným sporťákem jezdí buď mladí kluci, nebo starší seladoni (abych nepoužila slovo páprdové)?
Já už vím proč.

Mladý nejdříve jezdí ve sporťáku sám, potom s krásnou slečnou, potom s těhotnou manželkou… Potom vymění sporťák za kombi, protože: kam dát – kočárek, vaničku, později tříkolku, kolo a nějaké to prkno a větší dítě nepojede přeci s nemožnejma rodičema – leda s kámošem…

Pokud takový rodič dožije věku, že děti už jsou pryč, ale ještě nepřivedly vnoučata…a je zdravý…a má na to peníze… potom je znovu ten správný čas na sporťák

Jen by mě moc zajímalo, jestli máte také zkušenost, co to udělá s mužskou dušičkou, když:

 - vnitřek auta je uleptán od nalepené žvýkačky, drobků od rohlíků, od zmrzliny, bonbonů, čokolády – jednou jsem celý den chodila v sukni, která měla vzadu veliký flek od čokolády. Ten den jsem měla, nic netušíc, největší úspěch, každý se za mnou otočil.

- dveře jsou otlučené o různé překážky, jako dům či jiné auto

- lak je poškrábaný od tříkolky nebo klacku

- zrcátko urvané ve snaze podívat se do něho

- v kazeťáku je zastrčený neznámý předmět

- z rádia odpadlý knoflík

- koberečky jsou ...., ani se neptejte od čeho

- v autě je neustálý hlahol a výkřiky, v lepším případě se zpívá. Nám jednou „Vrť sa dievča“ vydrželo z Plzně do Prahy.

...že s ním potom není řeč? A proč?

Protože pro ženu je auto dopravním prostředkem, ale pro muže je to cosi jako symbol, sexuální symbol.  

Nebo se mýlím?