Na začátku prázdnin probíhala soutěž, kdy hlavním soutěžním úkolem bylo zaslání vtipného příběhu se skvrnou. Jak se vám stala, co jste v této situaci zažili… Soutěž byla vyhodnocena a zde jsou vítězné příspěvky!

 

Velká famfára!!! Kdo se umístil na prvních třech místech????


1. Maduli

2. zazi
3. llyon

 

Rok praní zdarma pro první tři!

První tři výherkyně získávají balíček, tedy balík, který obsahuje:

2 × 9 kg pracího prášku Persil + 2 × 4,5 l pracího gelu Persil

Menší balíček s pracími přípravky získávají tyto výherkyně:

V balíčku najdou 3 kg pracího prášku Persil + 500 ml pracího gelu Persil


4. yolla

5. matylda

6. DAGMAR ORDOGOVA

7. Ramiko

8. fletch

9. Winnie the Pooh

10. edna
11. Lucyperl

12. Trinitty20

13. libra


Maduli
Posílám historku mého kolegy z práce. Je mladý a pochopitelně se mu líbí hezké ženy. Jednou si takhle koupil párek s kečupem a vracel se zpět do práce. Na chodníku uviděl krásnou mladou dámu v minisukni, která pochopitelně upoutala jeho pohled. A když si tato pěkná slečna dřepla, protože jí něco upadlo, tak milý kolega uviděl i to, co snad ani vidět neměl. A protože (jako snad každý chlap) v tom okamžiku přestal logicky uvažovat, plnou parou narazil do sloupu veřejného osvětlení a párek s kečupem skončil na jeho bílém tričku. Takže se do práce vrátil nejen s parádní skvnou, ale také s barevnou modřinou na čele. Ta skvrna na tričku šla vyprat vcelku rychle, ale modřina na čele se ztrácela přece jen trošku pomaleji a žádný čisticí prostředek nezabral :-)))

 

zazi
Já jsem na dělání skvrn přímo kabrňák. Úplně poslední historka, a že jich mám, byla na akci Punťa šou v našem okresním městě. Psí akce začala a já se usadila na lavičku, kterou přinesli pro hosty. Samozřejmě jsem se nepodívala, na co sedám. Vedle sebe jsem si dala do "toho" ještě kabelku. Takže vzadu obrovská skvrna na světlounkých kalhotách a při představování jsem si stoupla a ještě špinavou kabelkou vepředu dodělala dílo zkázy. V tu chvíli jsem to ani nemohla řešit, jen jsem se decentně uklonila a poté málo frekventovanou cestou běžela domů dělat očistu." Vyrobené" skvrny jsem pak vyčistila (gelovým Persilem, který moc ráda používám), kalhoty vyprala a opět si slíbila, že dám pozor, kam sedám. Dekorování vítězných pejsků provedl můj zástupce. Snad to příště vyjde. Zdraví Vás Zazi

 

llyon
Jednou jsem byla na vycházce se svým kokršpanělem a bylo zrovna po dešti. Šla jsem s ním na louku, kde jej často venčím a mohu jej tam také pustit z vodítka, takže pobíhal okolo mě, hrabal myšičky a dováděl jako vždy. Už mi začínala být zima, tak jsem jej připnula zpět na vodítko, pes celý rozjařený tahal a byl neposlušný. Zpět jsme šli rychlým krokem a na menším kopečku plném čerstvého bláta jsem věděla, že musím zpomalit a jít raději po trávě, jinak uklouznu. Ale jak jsem si dávala pozor na to, abych neuklouzla, mému psovi to bylo očividně jedno. Rovnou před rodinným domem jsem zabalancovala a už už jsem padala dozadu, pád jsem se snažila druhou nohou zachránit, ale došlo k něčemu nečekanému! Jak jsem se nohou podepřela, tak mi obě podjely a já jsem sebou žuchla nejprve na kolena a potom i na dlaně. No a protože tam byla tráva a bláto, byla jsem nezamaskovatelně celá špinavá, dá se říct, že od paty až po uši. Celou cestu domů jsem se tomu musela v duchu smát, ale zároveň jsem měla obavy, abych nepotkala někoho známého! Můj pes byl z procházky taky hodně zašpiněný, tak jsem si připravila lež, že mě poskákal a zašpinil on, ale naštěstí jsem ji nemusela použít! Doma se mi rodina smála, když jsem jim vše popsala, a já se už v klidu smála s nimi!

 

yolla
Není to sice příběh můj, ale mojí tchyně, ale snad to nevadí. Chodívali jako mladí na různé čaje, plesy a zábavy... tehdy se to stalo na plese... Jak už to tak bývá, tak se popíjí vínko, pánové odbíhají (samozřejmě na panáčka - ach jak je to stejné generace po generaci ;oD), zábava je skvělá, všichni si povídají, smějí se, občas si i zatančí - to aby manželky neřekly, že je nikdo neprovede, a když je zábava v nejlepším a gesta čím dál více rozmáchlejší, najednou se to stalo, jeden z manželů, notně posilněný alkoholem, se natolik rozmluvil - hlavně tedy rukama, že na přítomné dvě dámy vylil sklenku červeného vína. Dokážete si představit tu paniku, když krásné plesové šaty najednou nebyly krásné, ale vyjímala se na nich ohromná červená skvrna. Její kamarádka s brekem utekla na záchod, kde si pod proudem studené vody statečně čistila stále neustupující skvrnu... zatímco ona se duchapřítomně rozhlédla kolem sebe, přiskočila k nejbližšímu stolu, kde právě společnost naprosto cizích lidí popíjela bílé víno, řekla jen "promiňte" a vylila si na šaty přímo z lahve to jejich bílé víno... ti jen zůstali sedět jako opaření a nebyli schopni slova. Jí se tím ale podařilo šaty zachránit, na rozdíl od kamarádky, která ale zase "musela" shánět na příští ples nové šaty... a to s velikým gustem, protože ten, který tehdy tu sklenku převrhl, byl totiž zrovna její manžel.

 

matylda
Tak jsem před sebou měla důležitou poradu, na které jsem chtěla ukázat, co ve mně je! Elegantně oblečená, decentně nalíčená a s trémou jsem si v kanceláři ještě v duchu probírala svou prezentaci. Někdo na mě zavolal, či co a já v roztržitosti "políbila" rameno v bílé halence a orazítkovala ji červeným rozmazaným cosi. Co teď? Času málo a ve stresu se špatně přemýšlí... v okolí žádný obchod s lepším oblečením, nápad, strhnout halenku z kolegyně a nechat ji kolegům napospas jen v podprsence, jsem zavrhla v zárodku a jít takhle nepřicházelo v úvahu. Předesílám, že bylo asi 35 stupňů ve stínu, ale musela jsem vzít zavděk sakem zimomřivé kolegyně a hrát nachlazenou a smrkat, kýchat a třást se zimou. Sako mi sice nebylo šité na míru, ale teď se přece nosí nedbalá elegance... Vše dopadlo výborně! Sice jsem se na poradě hodně potila, a to nejen vedrem, ale vypadala jsem věrohodně, a tak všichni ocenili můj výkon, který byl i v horečkách prý perfektní. Jen jsem ještě další tři dny musela pokračovat v divadle a občas kýchnout a zašpinit kapesník:-))) A skvrna? Tu vyřešil věrný přítel Ariel a já si koupila neslíbatelnou rtěnku

:-))))

 

DAGMAR ORDOGOVA
Byla jsem na jedné recepci a vystříkla na mě štáva z masíčka, a to zrovna na horní levou partii těla.Flek asi 4cm! Naštěstí jsem tam byla s kamarádkou a ta měla na sobě připíchnutou brož, velikou cca 5 cm.Půjčila mi ji a já to své inkriminované místo tou broží zakryla, a vše bylo v nejlepším pořádku, až do chvíle, kdy se mi brož otevřela a nečekaně upadla. Bylo to zrovna v té nejnevhodnější chvíli, kdy jsem redaktorovi místních novin odpovídala na otázku ohledně své práce v charitativní organizaci. Ten si však skvrny nevšiml a hbitě mi brož podal. Nebo že by byl tak galantní? Už jsem brož znovu nepřipínala, neboť mi vytrhla kus té blůzky...Doma jsem pak vzala prací prášek Persil a skvrna zmizela. Díra po broži však ne! Co mi poradíte?

 

 

Ramiko
Já sama jsem si skvrnu nevyrobila, ale byla mi vyrobena. Na čerpací stanici mě omylem slil benzínem jeden mladík, co si zrovna tankoval. Měla jsem bílé triko a světlé kalhoty, takže to bylo dokonale vidět:-) Chudákovi z toho bylo tak trapně, že mě naložil do auta a jel se mnou do nejbližšího obchodu a pořídil mi nové oblečení... to zničené si vzal sebou spolu s mojí adresou a za dva dny mi ho přinesl čisté a beze skvrn, nevím, jak to dokázal...

 

fletch
Bylo leto, a tak jsme se s pritelkyni dohodli, ze v sobotu pojedeme na vylet. Vyrazili jsme brzy rano, pac vlastnime vozitko jiz starsiho data narozeni a meli jsme v planu navstivit vzdalenejsi mista od naseho bydliste. Pocasi nevypadalo moc dobre, ale doufali jsme, ze se vycasi. Zacali jsme navstevou Zamku Konopiste, kde me hned u vchodu pokadil ptak. Nevadi, stavaji se i horsi veci a na mistnim WC jsem si tricko vycistil. Pote jsme si prohlidli zamek a zasli na obcerstveni. Dali jsme si opekanou klobasu. Sotva se moje slecna s chuti do klobasy zakousla, "ohodila" mi mastnym nejen oblicej, ale i tricko. Oblicej jsem utrel, ale s hromadou mastnych skvrn na tricku se jiz nedalo nic delat. Nase dalsi cesta vedla k Lomu Antonka s krasne pruzracnou cistou vodou. Na koupani to zrovna nebylo, ten den to pocasi nakonec moc nevyslo a nekolikrat i sprchlo. To me vsak neodradilo a kdyz uz jsem sem jel, chtel jsem si udelat par fotecek. Pritelkyne odmitla jit dal, tak jsem si rikal, pujdu jen kousek. Usel jsem opravdu jen kousek, na blate mi podjela noha a ja mel co delat, abych aspon zachranil pujceny digifotak. A tak jsem den ukoncil nejen mastnymi skvrnami a blatem na tricku, ale i blatem na kalhotech a teniskach. Jeste, ze uz byl vecer a mirili jsme k domovu...

 

 

Winnie the Pooh
Přijali jsme pozvání na svatbu. V inkriminovaný slavný den jsme se náležitě vyfešákovali, já kostýmek, manžel s mírnou nechutí oblek a pětiletá dcerka se ochotně oblékla do pečlivě nažehlených růžových šatiček s volánky a kraječkami, bílých punčošek a střevíčků. Vypadala jako bonbon, zkrátka k sežrání, jak se říká, a byla na svůj zjev náležitě pyšná. Svatební ceremonie na radnici proběhla bez komplikací. Dcerka se nakrucovala v šatičkách a potěšeně sklízela obdivné pohledy. Po obřadu jsme se všichni přesunuli do nedalekého parku, kde v krásném prostředí s pergolami porostlými popínavými růžemi, s fontánkami, květinovými záhony a letitými stromy mělo proběhnout fotografování. Hromadný snímek zvládl fotograf hravě během několika minut. Následného focení skupinek nejbližších příbuzných a novomanželů jsme se již někteří neúčastnili a čas využili ke klábosení. Ne tak naše dcera. Společenské plky dospělých ji pranic nezajímaly a rozhodla se čas, prostor a rodičovskou nepozornost využít po svém. Pečlivě pěstěný anglický trávník v ní patrně evokoval představu rozsáhlého sportoviště, zcela potlačil nóbl manýry malé dámy a probudil normální chování pětiletého živla. Z chaotického pobíhání dcerka volně přešla přes pokusy o stojku a hvězdu až ke kotoulům vpřed, vzad i do stran. Po tomto sportovním výkonu hodném gymnastky ji zlákala malá fontánka, kde voda dokonala již započaté dílo zkázy. No a ve finále naše dcerka k úžasu všech svatebčanů už vůbec nepřipomínala sladký bonbonek, ale spíš ucouranou divoženku. Její šatičky už nebyly ani nažehlené, ani čisté a suché, ba ani růžové, o původně běloskvoucích botkách a punčoškách ani nemluvě. Podepsala se na nich tráva, hlína, písek a voda. Tady nebylo co řešit. Milé dítě jsme popadli a urychleně přetransportovali domů ke kompletní výměně garderoby. Naštěstí to nebylo daleko, všechno jsme stihli a svatbu si užili. No a se skvrnami na šatech si nakonec poradila pračka a pár speciálních přípravků.

 

edna
Vdávala jsem se už docela dávno a jako každá nevěsta jsem byla docela nervozní. Moje dobrá kamarádka přišla s báječným řešením. Těsně před příchodem ženicha mi nalila panáka griotky (já ji tenkrát měla ráda), a tu jsem zjistila, že nejsem nervozní sama. Ona mě tím sladkým a lepivým sirupem polila přesně na břichu. Nastalo horečné čištění, utírání vším možným, a nic nepomáhalo. Na nervozitu nám už nezbyl čas. Nevěděla jsem, mám-li brečet nebo se smát. Šaty nešlo svléknou, protože jsem je měla přišité na kombiné a ani na to nebyl čas. Ještě teď cítím ten zoufalý pocit. Na poslední chvíli se zamyslela, podívala se na mě, zvážněla, skočila

 

Lucyperl
Moje trapná zkušenost se mi stala při praní manželových černých ponožek, zaprvé jsem si obarvila svoje bílé spodní prálo na šedivo, a svůj svetr, který jsem tam dala nevědomky, jsem srazila na velikost pro panenku Barbie a ještě k tomu jsem ho obarvila na růžovo. Takže mým úspěchem bylo, že jsem pro svoji setřenici sehnala obleček pro panenku. S díky a pozdravem Lucka Lončáková

 

 

Trinitty20
Ano, trefa do černého! Taková situace se mi stala a ne jedna. Ale největší trapásek byl…. To jsme byli s přítelem pozváni na pracovní večírek „Jahodovou party“. Hrozně jsem se tam těšila, jelikož na takových akcích je nesčetné množství jídla a pití, no znáte to. A navíc miluji jahody, takže to bylo akorát pro mne. Nastalo u mne dilema, co si vzít na sebe, a protože už bylo krásné letní počasí, neodolala jsem a oblékla jsem si své nové bílé šatky na ramínka. Zajisté, byl to trochu risk, ale řekla jsem si, že snad nejsem zas tak velké „chro chro“ aby to šaty nepřežily. Nuže, dorazili jsme na místo. Po krátkém projevu pan generální ředitel zahájil večírek a stánečky s občerstvením se otevřely ´:-) Samozřejmě, já dbající na svoji linii jsem zamířila k úplně jinému stánečku než přítel. Zatímco on se ládoval gyrosem a podobnými poživatinami, já okukovala obrovskou mísu s ovocem. Jak už jsem řekla, byla to jahodová party, takže jahody byly úplně všude. Moji maličkost zaujal velký jahodový pohár se šlehačkou a s chutí jsem se na něj vrhla. No a jak tak baštím a oblizuji se, řine se ke mně můj přítel vysmátý od ucha k uchu. Nechápala jsem, co ho mohlo tak rozesmát, ale záhy jsem pochopila. Na mém výstřihu se skvěl velký „kecanec“ od jahod. Myslela jsem, že mě fakticky klepne. Co teď? Za chvíli máme jít na večeři s panem generálním, přece se takhle nemůžu ukázat?! Rychle jsem začala přemýšlet, co s tím, moje mozkové závity pracovaly na 100 % a po chvíli mne napadla ta myšlenka, myšlenka, že než jsme odjížděli, tak jsem použila červený sprej na vlasy a čirou náhodou jsem si ten sprej vzala s sebou!!! Blik, cvak, příjem. Urychleně jsem se „uklidila“ na WC a zkusila svůj hokus pokus! Jemně jsem si sprejem na šaty nastříkala různé šplíchance, až nebyly bílé, ale červené batikované. Bylo mi jich líto, to je pravda, ale situaci to zachránilo! Myslím, že ten můj model byl daleko originálnější, než když jsem na party přišla. Přítel žasnul, co že se to ve mně probudilo za talenta, a naše večeře s panem generálním proběhla v klidu a pokoji. Jo a abych nezapomněla, úplně mi vyrazilo dech, když mi jeho manželka pochválila šaty se slovy: „Kde jste je koupila?“ Tak toto je jeden z mých příběhů s poskvrněným oblečením.

 

libra
Zrovna nedávno jsem dostala vitaminovou injekci do zadnice, ale při oblékání "bílých" kalhot, jsem si omylem, aniž bych si všimla, sundala náplast... takže jsem měla (ne uplně veprostřed, ale na straně) rázem na kalhotech skvrnu cca 2 cm od krve. Bílé špinavé kalhoty a krátké triko ... No super a byla jsem mimo bydliště. Naštěstí v autě vozím starý svetr, který jsem si omotala kolem pasu a bylo po starostech ?!? Vidět to nebylo, ale za 1. to barevně neladilo a za 2. bylo asi cca 32 C, tak jsem se vařila. Ale vydržet se to dalo. Na injekce jsem chodila ještě potom celý týden, ale už jen v černých kalhotech.

 

 

Všem výhercům gratulujeme, až si pojedete na poštu pro výhru, jeďte raději autem, abyste se s balíky nemusely tahat pěšky J

 

Reklama