TTA Celebrate je nová vůně pro ni a pro něj. Moderní oslava bílých květů symbolizujících záři věčné lásky. Obě vůně mají stejné srdce plné vůně květů. V jádru vůně je nejelegantnější složkou neroli. Silice neroli je celá staletí spojována s čistotou, plodností a věčností.

My jsme si pro vás připravili soutěž o 5 balíčků vůní řady TTA Celebrate od společnosti AVON. Pravidlo znělo jasně. Napsat, při jaké příležitosti jste se seznámili se svojí láskou.

Jaké příběhy zvítězily?

hhranolka

Seznámili jsme se na plese, mně bylo 17 let a jemu 22 let. Stála jsem na balkóně a dívala se dolů a on seděl o pár řad výše. Když jsem se otočila, tak jsem zjistila, že si mě hezky pomaličku prohlíží, očima jel od nohou, až se dostal k obličeji a zjistil, že se na něj dívám. Já se usmála a on rychle ucukl očima. Z balkónu jsem s kamarádkami odešla a on pak na mě čekal před sálem, zda si nepůjdu zatancovat. Šla jsem na jednu písničku, pak na druhou… Byl to můj princ z plesu. Sám si pak obstaral moji adresu (v té době měl mobilní telefon jen málokdo) a doslova, jako v popelce si mě našel. Dnes je tomu už 18,5 let, co jsme spolu, máme dvě děti a máme se pořád rádi! Ples nám byl osudem.

sebirov

Svého manžela jsem poznala jako stopařka na silnici. Měla jsem poruchu na autu, a protože si neumím jako žena nic opravit, nezbývalo než stopovat, protože jsem ke všemu ještě měla s sebou pětiletého syna. Ochotný pán mi zastavil, podíval se do motoru a řekl mi: „Milostivá, máte štěstí, že máme stejná auta, máte prasklý klínový řemen a já ho mám ve svém autě rezervní“ a vyměnil mi ho. Pozvala jsem ho k nejbližší benzínce na kávu, tam přeskočila jiskra a už to bylo. Byla jsem tenkrát vdova.

kokino

Je to už dlouhých 17 let. Nebyla jsem dobrý lyžař a nějak jsem se připletla na sjezdovce do dráhy lyžařům, těm zdatnějším a najednou se válím na zemi. Na nohy mi pomohl jeden sympaťák a byla z toho láska na první pohled. Pozval mě na oběd a pořád jsme si měli co povídat. Jsme nyní čtyřčlenná rodina. Tenkrát na horách, to byl osud se potkat.

Olinka2301

Roku 2017 jsem se vdala za super kluka, po půl roce žití ve společném doupěti lásky jsme byli stále jedna duše, jedno srdce a jedna hlava. Vše probíhalo podle plánu a ve veliké lásce. Až do chvíle, než manžela vyhodili z práce, kvůli jeho neustálému marodění (marodil i když mu nic nebylo), litovala jsem ho. Po asi měsíci už se lítost změnila ve snažení najít mu práci. Žádná práce mu nevoněla. Stále jsem chodila do práce a abychom vše utáhli, tak jsem si našla další práci. Manžel ležel celý den na gauči a hrál videohry. Řekla jsem mu, ať si okamžitě začne hledat práci, že to takhle dál nejde. Peníze, co jsem vydělala, prohrál v automatech. Přestalo mě to vážně bavit ve chvíli, kdy jsem si nemohla koupit ani řasenku. Začala jsem jezdit ke kamarádce a jejímu příteli, kde byli vždy jejich kamarádi. Tam jsem se poznala s jedním mužem. Byl milý, romanticky, PRACOVITÝ. Zkrátka chlap, kterého si každá žena představuje mít. Začali jsme se scházet na parkovišti v autě, na různých tajných místech, byl to zážitek. S manželem to šlo ke dnu, neměl absolutně zájem o nic. Bylo mu jedno, jak co zaplatíme. Do nového kamaráda jsem se zamilovala a on do mě. A pak už to šlo samo od sebe. Následoval rozvod, manžel si vymyslel, že má rakovinu, zřejmě si myslel, že jsem úplně hloupá a nezjistím si podrobnosti. Samozřejmě lhal, aby si mě udržel, jenže já už city byla úplně jinde. A až tehdy jsem poznala, co je opravdová láska. S novým přítelem jsme začali spolu ihned bydlet. Odjeli jsme na dovolenou do Řecka, bylo to skvělé a já se cítila tak strašně moc šťastná. Byly jsme spolu rok, otěhotněla jsem a věděla jsem, že lepšího chlapa už nepotkám. Teď máme spolu 2letého chlapečka jménem William, jsme celkem mladí rodiče, mně je 25 let a tatínkovi je 23 let a plánujeme svatbu. Jsem nejšťastnější žena pod sluncem.

habbeeruska7457

Vše začalo tím, že jsem jednou venčila svého psa, který zachytil stopu hárající fenky a frnknul bůhví kam. I když jsem ho volala ze všech sil, tak se po mně ani neotočil. Na místě, kde se mi ztratil, jsem ještě asi 3 hodiny čekala, ale marně. Ještě večer jsem vytiskla a vylepila plakáty, že hledám svého psa. Denně jsem volala do všech útulků v okolí, ale po psovi se slehla zem. Po pěti dnech mi zavolal pán, který tvrdil, že má doma mého psa. Moc jsem tomu nevěřila, náš Fido by se od cizího chytit nenechal, ale stejně jsem vyjela do 8 km vzdálené vesnice, abych se přesvědčila. Když jsem dojela do cíle, venku stál pán a začal vyprávět, že náš Fido obskočil jeho fenku Sabinu, a že až porodí štěňata, tak si musím aspoň jedno vzít. Rázně jsem odmítla, Fida jsem si odvedla, pánovi dala slíbené nálezné 3 000 Kč a tím pro mě věc byla uzavřená. Po 2 měsících mi volal opět pán, že jeho Sabina porodila 3 štěňata, a ať si jedno přijedu vybrat. Nedalo mi to a jela jsem se na pejsky alespoň podívat, samozřejmě bylo vidět, že jsou po Fidovi, tak jsem neodolala a jedno si zamluvila. Po čase jsem zjistila, že pan se jmenuje Pavel, a že od té doby, co jsem si u něj zamluvila štěně, si píšeme stále častěji a častěji. Pozvání na kávu od Pavla přišlo zhruba po měsíci a zjistili jsme oba, že se skvěle doplňujeme, máme stejné zájmy a moc si rozumíme. Je to stále moje velká láska i po 8 letech. A za vše vděčím Fidovi, tomu rošťákovi.

Výherkyním gratulujeme! Výhry vám budou odeslány do měsíce.

Více o parfémech naleznete zde. 

Reklama