Pokud se budete celé masopustní období držet této pranostiky, vězte, že vás okolí bude nejspíš považovat za notorického povaleče nebo spícího medvěda v lidské podobě, který se budí až s prvním jarním sluncem, ale nedejte se, vy přece jen vyznáváte staré tradice, které se ostatním pomalu vytrácejí z povědomí. Nestyďte se a dokažte jim, že čekání na slunce se dá zpříjemnit třeba veselými karnevalovými maskami, přineste do práce voňavé domácí koblihy, jitrnice nebo pálenku a uvidíte, že řeč bude konečně o něčem jiném než o zimě bez sněhu a globálním oteplování. A nezapomeňte připomenout hubnoucím kolegyním, že s dietou by měly začít až koncem masopustu, jinak stejně nebude účinná.

Období masopustu představuje jakési nápadně „světské" mezidobí mezi ryze křesťanskými svátky, přesto bývalo regulérní součástí oslav liturgického roku. Začátek masopustu je pevně stanoven na 6. ledna, tedy svátek Tří králů. Masopust oficiálně končí v úterý před Popeleční středou, jejíž datum je pohyblivé. Popeleční středou také končí bujaré hodování a začíná čtyřicetidenní předvelikonoční půst.

Masopustu se na Moravě říkávalo fašank, což je zřejmě zkomolenina německého Fasching (masopust), pro označení maškarních zábav a plesů dnes používáme slovo karneval. Karneval pochází zřejmě ze spojení dvou latinských slov: carne – maso a vale – sbohem, významově se rovná masopustu a dále připomíná, že masopust byl původně svátkem pohanským, který slavili už staří Římané. Zimní slunovrat si připomínali veselými náboženskými svátky, na počest boha Saturna nazvanými saturnálie.

Multi-tabs 1. - Václav Havel

Jestli vyrážíte na maškarní bál a chcete být opravdu „in", vsaďte na osvědčenou klasiku – sežeňte si kamaráda či kamarádku (partnera nedoporučuji), který bude ochoten jít za medvěda, a vy sami můžete jít za medvědáře či žida. Tradici neporušíte, ani když půjdete za koně, v tomto případě budete potřebovat také dvě nohy navíc, nebo můžete vyjít jako babka s nůší. Tyto postavy se na staročeských masopustních slavnostech objevovaly nejčastěji. A dělejte pořádný rámus, abyste konečně vyhnali ducha zimy! Ale jestli nechcete mít hned léto, tak to s tím pokřikem nemusíte zas tak přehánět.

A nakonec malý tip pro nespolečenské typy, jejichž nejlepší přítelkyní je kuchyně:

Jednoduché koblihy

Připravte si:

máslo
4 lžíce rumu
2 lžíce cukru
1 lžíci citronové šťávy
lžičku citronové kůry
1 vejce
mléko
špetku soli
3 dkg kvasnic
1 kg polohrubé mouky


Postup:
Do mísy dáme 2 lžíce rozpuštěného horkého másla, přilijeme skleničku rumu, přidáme 2 lžíce cukru, citronovou šťávu a kůru. Ve vlažném mléce rozkvedláme 1 celé vejce, připojíme sůl, kvasnice, kilo mouky a vlažné mléko přiléváme tak dlouho, až bude těsto vláčné jako na buchty. Těsto propracujeme, až se nebude lepit k míse, necháme jej kynout. Pak se popráší moukou a rozválíme ho na cca centimetrový plát. Kolečka můžeme vykrajovat třeba skleničkou. Na každé kolečko dáme kousek zavařeniny nebo povidel, přikryjeme ho prázdným kolečkem a přimáčkneme, aby zavařenina nevyčnívala. Důležité je vytvořit okolek.

Do hrnce dáme sádlo, můžeme přidat i máslo, a když se začne hodně škvařit, vložíme tam koblihy spodní stranou nahoru, aby volně plavaly, a ihned přikryjeme poklicí. Za minutu poklici sejmeme, koblihy obrátíme lopatkou a necháme je nepřikryté smažit, až budou zespodu růžové, což trvá zhruba 1,5 až 2 minuty. Koblihy pak klademe na savý papír, aby se z nich dostala přebytečná mastnota, a rychle pokračujeme v pečení, aby se omastek nepřepálil.

 Zdroj: www.nekultura.cz

Reklama