Kdo si letos posadí na hlavu korunu - Zlatý Ámos nebo Ámoska?
Z toho titulu žádný kantor nezbohatne. Přesto je možná důležitější, než by se zdálo.
Začalo to v roce 1993 a docela nevinně. „Původně měla být anketa jen doprovodným programem pro návštěvníky jednoho ročníku veletrhu hraček,“ říká ředitel ankety Zlatý Ámos Slávek Hrzal. „Ale nějak se nám to vymklo z rukou a na výzvu rozhlasového pořadu Domino začaly děti přihlašovat své učitele a učitelky bez ohledu na to, zda se pražského veletrhu hraček zúčastní. A byl na světě první ročník Zlatého Ámose.“
Přestože si to jen málokdo uvědomuje, učitel je jedno z nejdůležitějších povolání. Tráví s našimi dětmi spoustu času – v některých případech víc než my sami. Svým příkladem bezděčně formuje jejich postoje a názory. Dobrý kantor dokáže v dětech zapálit plamínek, který bude hořet po celý zbytek života. Ten špatný, bohužel, jim může školu a vzdělání vůbec na dlouhou dobu zprotivit. Bohužel, systém našeho školství je dnes nastaven tak, že ani jedni, ani druzí nejsou za kvalitu své práce náležitě „odměněni“. Zasloužilá „pančelka“ nebo dokonce „souška“, která si mechanicky odvrčí svoje hodiny, je na tom leckdy líp než kreativní učitel, který mimo rámec svých povinností vymýšlí hry, zážitkové programy a výlety.
Po vítězství v anketě o nejoblíbenějšího učitele a udělení titulu Zlatý Ámos jistě nikdo z nich nezbohatne. Přesto je ale tahle anketa důležitá, protože říká: Ano, na našich základních i středních školách jsou skvělí učitelé, takoví, kteří sami hoří a zapalují druhé. A zasluhují si (alespoň) pozlatit.
Ještě jedno je na téhle anketě zajímavé. Když se podíváme na všech třináct dosavadních Zlatých Ámosů, najdeme mezi nimi jen tři Ámosky, ale deset (!) učitelů. Když si uvědomíme, jak výrazně jsou naše školy feminizované, je to opravdu velký nepoměr. Může to znamenat jen dvě věci: buď je „hlad“ dětí po učitelích natolik velký, že prostě zbožňují každého, který je aspoň trochu silnější osobnost – nebo ve školství vydrží opravdu jen ti největší nadšenci, kteří se pro tohle povolání narodili a milují je i přes to, že musí živit rodinu...
Letošní, už čtrnáctý ročník je v plném proudu. Deset semifinalistů se setká na půdě Ministerstva školství na začátku března, 23. března pak proběhne v pražském kulturním centru Olšanka finále, při kterém budou žáci svého „koně“ před porotou obhajovat. Ať už zvítězí kterýkoli z šesti finalistů, muž nebo žena, zaslouží si slávu v přímém přenosu a hlavním vysílacím čase. Rozhodně víc než kdejaký šašek z vily... Jak správně říká Slávek Hrzal: „Vzpomenete si, kdo vyhrál Sportovce roku, Miss, Zlatého slavíka atd. před deseti nebo patnácti lety? Asi vám to dá trochu přemýšlení. Na svou oblíbenou paní učitelku nebo oblíbeného pana učitele však nezapomenete ani za padesát let.“
12. Zlatý Ámos (ročník 2004/2005): PaedDr. Luboš Blahout z Gymnázia a sportovního gymnázia Dr. Randy v Jablonci nad Nisou.
13. Zlatý Ámos (ročník 2005/2006): Ivana Krumplová ze Základní školy Krásovy domky, Pelhřimov.
Nový komentář
Komentáře
Jo, ono to tak není, teda na většině škol. Buď je ředitel hodně osvícený a pak je paráda tam učit (bohužel výjimky) nebo jsou akční kantoři u vedení dost nepopulární. Může to vygradovat i do té míry, že skvělý kantor opustí loď. Člověk snese konečné množství problémů. Tohle jsou ale věci, které žáci zpravidla nemohou vědět.
A ještě jedna věc. Trochu mě mrzí, že velkým měřítkem pro žáky je, jestli kantor s nimi tráví fůru času mimo školu... Kantorky jsou jenom průměrný vzorek populace, takže 60% z nich je rozvedených a jsou to mámy od dětí. Po škole běží do školy, do družiny, na nákupy, postarat se o rodinu, udělat přípravy. Pokud nechceme, aby školou trpěla vlastní rodina víc než je nutné, už nám toho času navíc moc nezbude.
dzijana: Předpokládala bych, že na takového učitele bude škola pyšná a ne že mu dá vale
Náš ředitel je holt trochu kokotko, co se dá dělat
Myslela, že učitele nominují děti?
Třídní uč. mojí dcery(5 tř.) se loni dostala do finále.Nominovali jsme ji my rodiče.Dělá pro děti víc než musí.Po finále žádné problémy neměla.Ředitel školy a místní zastupitelstvo to brali jako reprezentaci našeho města a školy.
Amálie: dřív učitel nemusel mít titul, pokud měl dokončené pedagogické minimum a příslušný počet let praxe. Dneska už je to jinak, ale část lidí ještě VŠ dodělává.
Jinak k tomu článku: parametry Ámose jsou nastaveny tak, že vyhrávají ti, kdo jezdí s dětmi mimo školu - což jsou zpravidla učitelé-muži, nejčastěji tělocvikáři. Takže učitel, který třeba z titulu své aprobace nemá třídnictví (a na mimoškolní akce ho prostě nepouštějí - třeba proto, že ho jako správce počítačové sítě škola nemůže postrádat) je bez šance, byť by byl sebelepší.
Amálie: Určitě ne - jediná správná podoba tohoto titulu je PeadDr.
Náš fyzikář to vyhrál někdy v 95 tuším. Rok na to měl nějaké neshody s vedením a dělá dodavatele v nějaké velkoobchodní síti
12. Ámose získal člověk s titulem (nemá být náhodou PaeDr místo PaedDr?), 13. člověk bez titulu? Vítěz nemusí být učitel, tedy s VŠ titulem?
No, u nás proběhlo včera nějaké místní kolo, byly nominované tři učitelky a všechny tři šly do dalšího kola, protože se prej porota nemohla rozhodnout, koho tam pošle.Tak nevím,jak to s tím Amosem bude.Asi jako všechno ostatní.