Květenu dokáže potrápit, či dokonce úplně zahubit nespočet škůdců. Jestliže se v nich ale nevyznáte, jen těžko pak můžete vyrazit do obchodu pro tu nejúčinnější zbraň. My pro vás máme rychlý přehled těch nejčastějších, podle kterého je dokážete hravě identifikovat.

Mšice


Foto: Shutterstock

Zakrslé, deformované a lepkavým povlakem pokryté listy, které žloutnou, černají a opadávají. Ulepené je i blízké okolí květiny, například parapet. Při bližším prozkoumání spodku listu objevíte zelenkavý, nažloutlý, černý, ale někdy i jinak zbarvený (existují u nás stovky druhů) hmyz s křídly, či bez nich, který není větší než několik milimetrů. Tělíčko hruškovitého tvaru zakončené dlouhými tykadly a se šesti nohami patří mšici. Ta nejen že vysává z rostliny šťávu, ale její přebytek proměňuje v lepkavou medovici, kterou vylučuje na listy. A aby toho nebylo málo, dává lepkavá tekutina prostor pro růst houbovým chorobám. O přítomnosti mšic svědčí i bílé „kůžičky“ nymf, které zůstávají na spodní straně listů, a lze je snadno sfouknout.

Mezi mšice patří třeba i vlnatka krvavá, která po sobě nechává bílé výměšky a halí se do bílých chomáčků jako z vaty. Krvavá se jmenuje podle barvy, kterou po sobě zanechává po rozmáčknutí.

Molice


Foto: Shutterstock

Tito až dva milimetry velcí příbuzní mšic se také živí šťávou vysávanou z rostlin. Díky dvěma párům bílých křídel složených do tvaru střechy snadno přelétávají i na ostatní rostliny. Posedávají na spodních stranách listů, kde kladou vajíčka. Jakmile se z nich stanou larvy, hned se pustí do hodování. Tvoří, stejně jako mšice, medovici, která prospívá houbovým chorobám. A navíc přenášejí na rostliny virová onemocnění.

Svilušky


Foto: Shutterstock

Ani ne 1 mm velcí, bělavě bezbarví, nebo červenooranžoví roztoči příbuzní s pavouky se řadí mezi savé škůdce, protože i oni vysávají z rostlin šťávu, čímž na listech vznikají bělavé či nažloutlé skvrny, které se zvětšují a spojují, až list uschne a upadne. Navíc si na květině dělají bílé pavučinky. Rostlina je bez síly růst, natož kvést. Obzvláště se jim daří v sušších substrátech, protože nesnáší vlhko.

Třásněnky


Foto: Shutterstock

Mezi savé škůdce patří i třásněnky. Tento šedý, hnědý, či žlutý (podle druhu), kolem 1 mm dlouhý hmyz pojmenovaný podle třásní zakončujících úzká křídla způsobuje stejné bílé skvrnky na listech jako sviluška. I v tomto případě listy postupně uschnou a upadnou. Nenajdete na nich ale pavučinky, nýbrž drobný trus v podobě kapek. Dalším rozdílem je to, že si libuje ve vlhkém prostředí, například v tlejících listech ponechaných na substrátu.

Smutnice


Foto: Shutterstock

Často si jich všimneme až ve chvíli, kdy kolem napadené rostliny vzlétnou drobné, černé mušky, jakmile projdeme kolem. Ale to už bývají napadené kořeny, takže jimi květina nemůže čerpat živiny. Neprospívá, chřadne a žloutnou jí listy. V substrátu jistě objevíte lesklé, našedlé, rychle se pohybující larvy bez křídel. A právě ty, na rozdíl od jejich zmateně poletujících rodičů, škodí. Obzvláště se jim daří ve vlhkém substrátu – jak květinu stále více zaléváte, protože vypadá, že má vody málo.

Puklice


Foto: Shutterstock

Kolem pěti milimetrů velcí červci, kam se puklice řadí, vysávají z rostlin šťávu nejen jako larvy, ale i jako dospělé samičky. S jejich šedavým až hnědým, oválným tělíčkem je pevně srostlý, povoskovaný ochranný štít. Objevují se nejen na listech, ale i na kmíncích rostliny, kde jsou doslova přilepení a špatně se odstraňují. Rostlina postupně chřadne nejen vinou vysátí, ale také po napadení houbovými chorobami, kterým se daří na puklicemi tvořené medovici.

Stejně škodí a velmi podobně vypadají i další červci – štítenky. Liší se jen voskovým štítem, který u nich není pevně spojen s tělíčkem, a má krémovou, okrovou až hnědou barvu.

Reklama