Foto:Vygenerováno pomocí ChatGPT
Zuzana dělala celý život manažerku a následných pět let před důchodem šla na nižší pozici, aby už nemusela být tak vytížená a neměla tolik zodpovědnosti, to ráda přenechala kolegyni, která chtěla kariérně růst. Měla radost, že může svou práci předat do dobrých a schopných rukou.
Vlastně se těšila na důchod. Za ty léta dřiny a napětí, tlaku na výkon, zodpovědnosti a řízení týmu deseti lidí. Když to přišlo, odmítla od šéfa nabídku, že by jí ve firmě mohli dát třeba poloviční úvazek. Těšila se, jak si odpočine, bude sedět na zahradě, pít kafe a jen tak zírat do záhonků. Její muž má sice i v důchodu práci, ale je to jeho volba, když chce.
Věřila tomu, že se zabaví, že bude mít najednou čas na různé věci, které dřív nestíhala a třeba konečně půjde na ten kurt malby, o kterém tolikrát přemýšlela, když na ni vykoukla reklama na sociálních sítích. Také si chtěla přečíst tolik knížek! A Scházet se s kamarádkami, které jsou už také v důchodu.
Jenže, vše fungovalo první dva měsíce. Pak najednou začala být Zuzka nervózní. Nevěděla, co s časem po celý den. Ráno si udělala kafe, nasnídala se, pustila si telku nebo si něco četla, když bylo hezky, šla něco dělat na zahradu. Párkrát se sešla s kamarádkami, šly do kina, do divadla, daly si víno, bylo to prima, ale tak nějak jí to nestačilo. Navíc, její kamarádky byly tak nějak jinak nastavené. Bavily se o tom, kde je co levné a kam pojednou nakoupit – třeba přes celé město, jen aby vychytaly slevy. Sledovaly aplikace různých hypermarketů a měly radost, když nakoupily levně.
Jenže Zuzana začala mít pocit prázdnoty a marnosti. Tohle je to, na co se těšila? Její akční duše začala úplně chřadnout. Přišla si zbytečná a marná. Taky opuštěná. Sice si večer povídala s manželem Karlem, ale to jí nepřineslo potřebné nasycení. Děti ještě neměly vnoučata, a tak si přišla nepotřebná. Kdo je teď, jaká osoba se z ní stala? Kde je její role, kde stojí a co chce? Co jí udělá šťastnou? To byly otázky, díky kterým někdy v noci nespala.
Uvítala, když jí bývalí kolegové pozvali na oslavu narozenin. Měla důvod se hezky obléct, namalovat se, dojít si ke kadeřníkovi, aby měla dobrý pocit. Úplně roztála, když s nimi mohla být. Cítila se v pohodě, všichni se jí ptali, jak se má a jak si užívá volna… ona ale našla chvíli, kdy stál její šéf sám u stolu a bez obalu se zeptala, zda ta jeho nabídka na půl úvazek v práci ještě platí. Protože pokud ano, ona to to bere a nastupuje hned.
Jak vidí příběh Zuzany vztahová terapeutka Jana Novotná? Zeptali jsme se jí.
Z mého pohledu Zuzana neudělala chybu, když se rozhodla vrátit do práce. Naopak, její rozhodnutí je velmi pochopitelné a v mnoha ohledech může být pro ni přínosné. Návrat do pracovního prostředí jí totiž pravděpodobně vrátí to, co po odchodu do důchodu ztratila. Tedy strukturu dne, pravidelný kontakt s lidmi, pocit užitečnosti i vědomí vlastní hodnoty. Pro člověka, který byl celý život aktivní a zvyklý nést odpovědnost, může být náhlé „nicnedělání“ spíše zdrojem frustrace než odpočinku.
Zároveň je ale důležité podívat se na toto rozhodnutí i z hlubší perspektivy. Pokud se Zuzana vrací do práce pouze proto, aby zaplnila pocit prázdnoty, unikla nepříjemným emocím nebo nemusela řešit otázku „kdo jsem bez své pracovní role“, pak by její vnitřní nejistota mohla přetrvávat. Práce by v takovém případě fungovala spíše jako dočasná náplast než skutečné řešení.
Je proto klíčové, aby se Zuzana nespoléhala jen na jeden zdroj naplnění. Ideální je, když se jí podaří postupně vytvořit nový životní balanc, ve kterém bude práce jednou z důležitých částí, ale ne jedinou. Vedle ní by měly mít své místo i další aktivity, vztahy, zájmy nebo nové výzvy, které jí pomohou znovu definovat vlastní identitu a najít smysl v této nové životní etapě.
Tedy, návrat do práce může být pro Zuzanu velmi dobrým krokem, pokud ho bude vnímat jako součást širší změny, nikoli jako jediný způsob, jak se vyrovnat s přechodem do důchodu. V takovém případě se nevrací zpět, ale naopak si vytváří novou, vědomější kapitolu svého života.
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Naše články:
- Můj manžel je toxický a nudný důchodce, říká Marcela. Chodím do práce, vydělávám, ale jemu to není dost, už to nedávám
- Kvůli manželovu dětinskému slibu musíme prodat náš báječný dům, zlobí se Renata
- „Nic ti tu nepatří, a ještě sníš poslední knedlík, který jsem si chtěl přidat.“ Tato slova rozhodla o mém odchodu, vypráví smutně Blanka
Nový komentář
Komentáře
Ono je to totiž úplně jiné, když to nastane. Plány jsou jedna věc, realita druhá. Odchodem do důchodu se člověk stane pouze penzistou. Předtím byl ten, koho práce bavila, kdo ji uměl, někam to dotáhl a patřil k těm ostatním. Není co závidět. Protože je to napořád. Kdo má sílu, zdraví a chuť, a jde na částečný úvazek nebo na brigády, dělá dobře. Ti, kdo do práce ještě musejí, nevědí, o čem mluví, když řeknou, to až já budu doma, to si to budu užívat. Počkejte si až potom mluvte. Den má 24 hodin. Nezapomeňte.
Uprimne zavidim, jake maji dnes seniori moznosti. Tedy zavidim a preju. Ruzne kurzy naprosto cehokoliv s velkymi slevami. Univerzity tretiho veku. Cviceni, joga, tai-ci, fyzio ciste pro duchodce za par kacek. Kluby turistu, kde je vetsina duchodcu a delaji vylety a zajezdy o pracovni dny. Zlevnene vstupenky do galerii, divadel. Minimalni poplatek ze psu. Jejej, jak ja bych bez stresu znova neco studovala naprosto nesouvisejiciho s mym oborem, kdybych mela dost casu :) Proc pani nezkusila aspon ten vytvarny kurz? To nema zadne poradne konicky? Jestli ji naplnuje jenom prace, tak zaplatpanbuh za to, ze se muze vratit a nezblaznit se. I kdyz jestli se pta, kdo vlastne je bez prace.. tak uz blazen je.
To je žena, která neumí žít bez toho, aby ji někdo bavil. Chtěla číst, proč nečte? Může se vzdělávat, cestovat, chodit plavat, pěstovat turistiku. Ona se nakonec rozhodla pro výdělečnou činnost. Proč ne? Když jinak má jenom posezení s kamarádkami u kafe. Prostě ženská bez fantazie.
Tak udělala to nejlepší co mohla. Jen by mě zajímalo, jestli je ten manžel už taky v důchodu nebo ještě pracuje, že si povídali až večer a neměli žádnou společnou práci ani zábavu.