Dokážete říci, kdo je ve vašem vztahu dominantní osobou? Jste to vy, nebo váš partner? Jaká role vám vyhovuje nejvíce?
„Tak a teď půjdeme do kina!“ řekl a šel se do ložnice převléknout. Ona jen tiše zakňourala: „Tak jo.“ Přehodila přes sebe svetřík a čekala na něj na chodbě u dveří…
Tak může vypadat dominance jednoho z partnerů dovedená do extrému. Ale to asi není tak častý model…
Každý z nás má nějaké představy o tom, jak by měl vypadat náš partner, partnerský vztah. Někdo touží po dominantním partnerovi, jiná žena by ráda žila v rovnocenném vztahu, a jsou mezi námi i ty, které musí mít ve vztahu dominantní pozici, jinak pro ně nemá vztah smysl.
Každý jsme zkrátka úplně jiný a každému z nás vyhovuje něco jiného. Máme zažité různé vzory chování - z rodiny, ze vztahu s prvním partnerem, ze života vůbec.
Já jsem nikdy neměla zcela dominantního partnera. Vždy to bylo padesát na padesát, a podle toho pak vypadalo i rozhodování. Někdy to bylo jako na houpačce, nebo spíše jako při hře s lanem, kdo přetáhne druhého na svou stranu. A musím říci, že to byl boj někdy dost vysilující, ale svým způsobem mi vyhovoval... pokud byla převaha vítězství na mé straně! :)
Někdy nedokážeme vidět určité věci s dostatečným nadhledem. Kolegyně Klára M. po odchodu od rodičů vidí jejich vztah malinko jinak než dříve...
V mých dřívějších dětských a dospívajících očích to byl vždycky můj táta, který měl ve vztahu s maminkou navrch a byl velitelem celé rodiny. Už jen tím, že to byl muž; do rodiny přinášel finance a rozhodoval o mnoha věcech, staral se o nás, byl ten přísnější z rodičů. Rozhodně vzbuzoval můj respekt, a tak je to dodneška.
Co se ale nedávno změnilo, byl právě můj pohled na to, kdo, ve vztahu mých rodičů, velí. Teprve když jsem ten původní domov definitivně opustila a mám svůj vlastní, můžu se na věc podívat „nezúčastněně“. Musím říct, že tomu dost napomohl i můj přítel. Poté, co měl možnost strávit s mými rodiči nějaký ten čas, řekl mi: „Prosím tě, co jsi mi to povídala o tom tátovi? Vylíčila jsi mi ho jako úplného uzurpátora, ale on dělá všechno jenom tak, jak chce tvoje máma. Vždyť se na to podívej!“
Tak jsem se podívala. Jinýma očima. A skutečně jsem viděla věci! Moji rodiče jsou totiž potvrzením onoho typického – on je hlavou rodiny, ona krkem, který s hlavou otáčí. Bylo to po těch letech zajímavé prozření. Jeden nevychází z údivu, co všechno takový „nenápadný“ krk dokáže.
Dnešním tématem, které jsme pro vás vybrali, je Vůdcovství ve vztahu.
Pište do redakční pošty redakce@zena-in.cz, předmět: Velitel
- Kdo je ve vašem vztahu tím dominantním?
- Jste to vy nebo váš partner?
- Vyhovuje vám vaše role?
- Netoužíte ve vztahu po jiné roli?
- Jaké máte zkušenosti z předchozích vztahů?
- Byla jste s někým, kdo byl opakem toho, co potřebujete?
- Máte dominantního partnera a zjišťujete, že byste ráda chvíli velela vy?
- Na čem se nedokážete dohodnout, v jaké oblasti není žádný z vás dominantní?
- Jak to fungovalo u vašich rodičů?
Budu se těšit na vaše příspěvky, zkušenosti, rady, nápady!
Jeden z příspěvků odměním osvěžujícím tělovým sprejem a sprchovým gelem s vůní jablek a vlašských ořechů.