Nemusím dlouho váhat, které zvířátko vybrat. Samozřejmě, je to naše kočka!
Je to sice "jen" nalezenkyně, mouratá kočička, která se v krutém mrazu přitoulala před náš vchod a já ji zázračnou náhodou těsně před mými narozeninami zachránila, ale co nám už připravila radostných chvilek....Od samého začátku, přestože jde o venkovní kočičku ze zahrad, se v bytě dokázala vzorně chovat. Nic neponičila, všechno hned pochopila, i svůj záchod. Na noc jsme ji nemohli oddělovat, nešlo zorganizovat, aby spala jinde než my, ale ani to nebyl problém, záhy pochopila náš denní i noční rytmus a hned se přizpůsobila.
Rozumí každému slovu a kdyby mohla mluvit, možná bychom se podivili, že je chytřejší než my:) A čím se vyznamenala? Bylo to hned na začátku. Seděli jsme u puštěné televize, kočička byla napřed s námi, ale potom se někam ztratila. Napřed jsme si toho nevšimli, ale pak nám bylo divné, že se odnikud neozývá a není ji vidět. Vstala jsem a šla ji hledat. A víte, kde byla? Seděla před zavřenými dveřmi koupelny, upřeně na ně koukala a divně nakrucovala hlavičku. Pak mňoukla, podívala se na dveře, pak na mně. Já jsem se chtěla přesvědčit, co tam má, otevřela jsem a......bylo mi to jasné. Kap kap kap. Pořád se to zesilovalo, ale nikde nebylo nic mokrého.
Ihned jsem věděla, o co jde. Nad námi je potopa a nebude dlouho trvat, a my to budeme mít dole. Utíkala jsem k sousedům nahoře, ti kroutili hlavami, protože s vodou nic nedělali a nic ani neslyšeli - není divu - starší lidé. Brala jsem schody po dvou, letěla do posledního patra a zvonila na nově přistěhovanou sousedku, slečnu, která právě prala. Ani ona si nevšimla, že jí vytéká pračka na podlahu, protože pracovala v jiné části bytu. Jak ta se chudák lekla! Potom obíhala dům od střechy až dolů, všude se vyptávala, nabízela náhradu... naštěstí se vůbec nic nestalo, protože zásluhou naší vnímavé kočičky se to zarazilo v samotném začátku. Takže jsem jí řekla, aby jenom poděkovala naší micince, bez ní že by to dopadlo daleko hůř. Jak říkám, jenom promluvit:)
Gerda
Haf, teda na kočku docela chytrá :).
Můj kamarád a paniččin druhý pes Bragi je zase jasnovidec - jednou jeli s paničkou autem a najednou se Bragi zvedl a začal strašně kňučet. Panička řekla kamarádce, která řídila, že asi potřebuje ven a ať jim zastaví. Kamarádka začala zpomalovat a v tu chvíli do nich z boku nabourala dodávka. Jenom škrtla čumák auta a nikomu se nic nestalo, akorát kamarád vzadu měl rozbitou hlavu, ale kdyby jeli původní rychlostí, schytali by přímý náraz z boku a kdo ví, jak by dopadli... Panička od té doby nedá na Bragiho dopustit. A to už ho předtím děsně milovala. Asi jí taky budu muset někdy zachránit život, aby si mě víc všímala! :)
Nový komentář
Komentáře
Gerdo,nejchytřejší je přece Chytrá horákyně
Mám ráda kočky.Po staletí zůstaly svými.Nikdo je neochočí,zrovna jako nás kočky-děvčata
slonbidlo: ona tam asi ještě nebyla zvyklá, ani na tu pračku. Kromtoho je trošku třeštiprdlo