jarni-uklid-seznam-i-do-textu.jpg
Foto: Shutterstock

Jarní úklid má historickou tradici až v Persii

Slovo úklid je v souvislosti s jarem nebo Velikonocemi snad nejvíce skloňované slovo ve všech domácnostech. Věděli jste, že tato tradice sahá až do historie dnešního Íránu (tehdejší Persie). Tato tradice souvisela s oslavou nového roku a následně i vyháněním zimy (Perský nový rok totiž začínal prvním jarním dnem). Říkalo se jí Khoneh Tekouni neboli „třesení domem“. Další zmínky se dají najít v židovství, odkud pravděpodobně tradici přebraly i ortodoxní a katolická církev a zařadily tuto aktivitu jako jakousi součást Velikonoc.
 
Jarní horečka aneb když na nás leze jaro

Existuje určitá spojitost mezi jarním obdobím a zvýšenou sexuální touhou. Vědcům se nikdy nepodařilo prokázat souvislosti, takže příčina zůstává nejasná, ovšem domnívají se, že tento jev úzce souvisí s větší mírou světla a se zlepšením produkce vitamínu D, se zvýšeným přirozeným pohybem, který je díky oteplování příjemnější. Podobný fenomén můžeme pozorovat i u zvířat. Většina býložravců přivádí na svět mláďata skutečně na počátku jara. Ví totiž, že pak mají největší šanci vyrůst v dospělé jedince a díky tomu lépe přežijí zimu.


 
Zajíček v své jamce sedí sám…

S jarem jsou neodmyslitelně spjatí zajíčci. Anglosaská bohyně jara Eostre měla zajíčka jako věrného společníka. Shodou okolností na počátku jara mnoho zajíců a králíků rodí své mladé. Legenda o velikonočním zajíčkovi pochází od starých luteránů, kteří věřili, že zajíček posuzoval, zda byly děti hodné, nebo ne. Mnoho dětí věří, že zajíček schovává košíky vajíček, sladkostí i hraček v zahradě – a je na ně tradičně uspořádán divoký hon.
 
Oslavy jara – oslavy návratu bohyně Persefony

I řecká mytologie má na začátek jara svůj vlastní pohled. Týká se pověsti o bohyni Persefoně. Byla dcerou boha Dia a bohyně Demeter, která je ochránkyní rodinného krbu. Byla mladá a velice krásná. Často bývala podle mytologie viděna v poli, kde sbírala květy a hojně si užívala přírody. Jednou, když sbírala na břehu narcisky, se objevil bůh podsvětí Hádes se svým vozem a okouzlen její krásou, stáhl Persefonu do svého vozu a unesl ji do podsvětí. Zoufalá matka Deméter dlouhé dny čekala na návrat své dcery a hledala ji v širokém okolí. Hledala až v okolí Etny, celých devět dní prohledávala zemi i moře. O jejím utrpení se doslechla víla Arethúsa a ta jí řekla, kde Persefona je, proti své vůli, smutná a plačící. Deméter tedy žádala Dia, aby poručil svému bratru Hádovi navrátit její dceru zpět na zem. Pokud tak neučiní, celý svět zhyne hladem. Ten ale nakonec slíbil, že Persefona se bude moci vrátit na svět, pokud v podsvětí nepozřela žádný pokrm. Hádes naštěstí boha Dia uposlechl. Ovšem během toho, co se Persefona radovala, vtiskl ji do úst granátové jablko a zajistil si tak její věčnou věrnost. A tak Zeus musel sjednat dohodu mezi Hádem a Démétrou, že Persefona bude přebývat třetinu roku v Hádově říši a dvě třetiny roku bude na zemi se svou matkou. A tak se Persefona stala bohyní jara, neboť právě s jeho příchodem vždy opouštěla podsvětí a její milovaná příroda se mohla probouzet.

Zdroje: Interesting facts about spring, Mythology: Persephone, Je jarní horečka opravdová?, Wikipedie, 33 zajímavostí o jaru

Reklama