Dobrý den,
člověku se těžko píší příběhy, které mají špatný konec. Musela jsem nechat utratit svého milovaného kocourka, Amíčka, protože náhle onemocněl… Co víc k tomu napsat? Člověk, který držel umírající zvíře v dlaních jako já, mi porozumí i bez dalších slov (někdy jsou totiž slova zbytečná) …
Katka
Milá Katko, přesně tohle jsem zažila se svým psem. Je to velmi nepřijemná zkušenost.
Přejeme vá krásný den
Máte i vy nějaký smutný příběh? Napište nám.
Nový komentář
Komentáře
Bridgetj: Našemu je 6 let a nechci ani pomyslet, až jednou...Představte si, že jsem včera četla v novinách, že v Bydžovské Lhotce našli v popelnici pejska v igelitovém pytli. Naštěstí se ho ujali místní lidé. Psali, že byl starý a někomu zřejmě už překážel.Lidé se někdy chovají hůř než zvířata
Katka: Bohužel na takovýhle zážitek se nedá jen tak zapomenout. Prožila jsem to samé s naší a i když je to už dva roky, a dávno máme novou, znovu tu brečím .
Je to hrozné, moc s tebou cítím.
Susina: (5) když člověku umře někdo, koho měl rád, je to tisíckrát horší než "nepříjemné". Šárce asi ještě nikdo neumřel .
Mě v lednu umřela v náručí moje Babetka,boloňáček,bylo jí 15 let a měla nemocné srdíčko,ale do poslední chvíle to byl veselý pejsek a ušetřila mě rozhodování,zda jí nechat uspat.Nikdy na ní nezapomenu,i když si někdy v budoucnu pořídím nového pejska,zatím pořád smutním.
Katka Mě na začátku tohoto roku umřel pejsek, polštářový, měla jsem Lájinku 9 let a kdykoliv si na ní vzpomenu, tak ještě teď mám slzy v očích Nikdy nezapomenu pohled, kdy jsem ji naposledy viděla, dlouhý smutný pohled, loučila se se mnou. Zvířátka jsou radost, bohužel ale také velké trápení nad jejich ztrátou. Myslím, že bude trvat ještě hodně dlouho, než se s tím tak něják smířím.Mějte se všechny moc hezky
ano vim o to svém a i kdyz clovek zviratku pomuze od bolesti stejne ty myslenky jsou hrozne . Me osobne se jeste rok po smrti zda jak sem ji nehcala uspat a neni to nic prijemneho
Taky mám tento zážitek. I teď po více jak patnácti letech
Taky to znám, sestra měla křečka. Tenkrát začal být nemocný, tak jsem si vzala dovolenou, protože nikdo jiný nemohl a chodila jsem s ním k veterináři, snažila se ho zahřát celých 48 hodin a stejně mi umřel v náručí, bylo to strašné. Kdo nepozná, nepochopí
no, editorko Šárko - za velmi nepříjemnou zkušenost považuju leda tak jednání na soudě nebo s berňákem, ale smrt milovaného zvířátka bych nepříjemnou zkušeností rozhodně nenazvala..
Já obrečím i leklý rybičky. V náručí mi umřel náš pes, byl po operaci, ale ta se bohužel nepovedla .
to znám, musela jsem kdysi nechat utratit želvičku a řvali jsme z toho celá rodina... teď máme dvě kočičky, doufám, že s náma budou ještě hodně, hodně dlouho....
tak držím palce, ať trápení aspoń trošku přebolí... vzpomínej na něj s láskou, a pořiď si další zvířátko, které bude vděčné za tvoji péči a lásku...