Včera se rozdávalo vysvědčení. Předpokládejme, že všude byl důvod k radosti a žádnou ratolest nemuseli hasiči snímat z kostelní věže. Dnes mají děti prázdniny. Dospělí, vyjma učitelů ovšem, do práce musí. Kdo hlídá vaše dítě dnes?
Mnoho dětí se dnes musí ohlídat samo. Vidím bandu dvanácti až čtrnáctiletých a byt jako válečné pole. Ovšem jak jsme zjistili, jsou i firmy, kde dostaly matky základní školou povinných dítek volno.
U nás se vedení k takovému kroku neuchýlilo, a tak jsem třeba já, protože mám službu, vzala Johanku do Prahy. V tuto chvíli tedy spolu se svoji kamarádkou z domu zvesela devastují byt. O patro výš je maminka, pro případy nejnutnější, a já jsem se svým potomkem propojena přes ICQ.
Některé naše redaktorky a ženská část redakce má k dispozici starší sourozence, kteří již jsou schopni ohlídat mladší a ještě nejsou povinni pracovat. To je ideální stav. Mnoho žen ovšem musí doufat ve shovívavost nadřízených a klasicky má dítko v práci s tím, že toto je obletováno kolegyněmi a kreslí po starých sjetinách. Zhruba za dvě hodiny se ovšem začne pekelně nudit.
Když jsem byla na jejich místě, čárala jsem na děrné štítky, to je ovšem dnes patrně minulost.
Jste v práci? Kdo má dohled nad vaší ratolestí? Je s vámi, vyrušuje otázkami a maluje nepřítomnému kolegovi fixou po stole? Máte pro tento případ babičku?
Nový komentář
Komentáře
risina: No a protože já nejsem ta matka, přítomnost děcka na pracovišti si dovedu odpustit
Andula: Není každá práce natolik náročná, aby vyžadovala naprosté soustředění
Takova Bara Nesvadbova z vodeni ditka do prace udelala primo trpenou nutnost, jelikoz je sefova, stejne si nikdo netroufne ceknout.
risina:
Oprava: Mám zkušenost, že stačí jednou ... klidně
Meander: Mám zkušenost že stačí jendou za půl hodiny prohodit s dítětem pár vět a dokáže se kliddně celé dopoledne zabavit samo (kreslení, čtení, počítačový hry...), případně ho lze pověřit drobnými úkony - (něco srovnat, vyřídit, koupit v kantýně apod.), hlavně když má pocit, že je s někým blízkým. A to se fakt dá v běžném kancelářském provozu pár hodin zvládnout. A rozhodně se matka soustředí líp za přítomnosti dítěte v práci, než kdyby bylo samotné doma a ona se nervovala, jak to tam zvládá...
Meander: u nás to jinak nejde
Andula: Když já si radši chráním ten um na tvůrčí činnost, než na soustředění samotné
Meander: já mám práci, na kterou je taky potřeba velké soustředění, ale ticho tam fakt není
, um je soustředit se právě v tom běsu. Komu vadí rámus, fasuje Otíkovy traktoristický sluchátka. Vohulený riffy si tam nikdo do éteru pouštět nemůže, leda taly do sluchátek.
Andula: Nedovedu si to představit. Sice mám více - méně kancelářskou práci, ale nedávno jsem překládala techniku, teď připravuju podklady pro web plus trocha programování, vždycky je to práce, u které je třeba velké soustředění a k tomu potřebuju buď naprosté ticho nebo naopak Satrianiho volume right. Takže z dítěte bych buď zešílela já nebo ono by zešílelo z těch vohulených riffů.
gentiana: viz Jeremi.
Ale jdeme na vyšetření a pak už bude pozdě na školu i na to, abych ho ještě vodila domů.
To mu může stačit k tomu, aby se nebálo.
P.S. Zítra si beru Juniora do práce, zabte mě
aja22: v práci má maminku
gentiana: Školák může být i prvňák a ten se teda ještě fakt celý den pohlídat neumí.
Dokonce se spousta takhle "velkých" dětí sama doma bojí.
Já nechápu, co všichni nadělaj. Malé děcko je problém, ale školák se snad umí pohlídat sám - tedy, pokud si rodiče nevyrobili něco, co se jim okamžitě pokusí podpálit byt nebo umučit sourozence.
My jsme nekdy u matky v praci byli, ale jako slusne vychovane deti jsme si jen v tichosti hrali Prince of Persia
Nerekla bych, ze to mohlo kohokoli rusit.
Nyotaimori: já mám kancelářskou, ale dost rušnou práci, takže se to ztratí
Meander: kolegové občas brali děti do kanclu a ty tam seděly jako oukropci a malovali si. I největší sígři
Ale v takové továrně nebo na stavbě si to fakt nedovedu představit. Nebo v nemocnici....To zavání porušením všech předpisů bezpečnosti práce a průšvihem
Sama jsem to udělala, jen když jsem byla akutně odvolaná k nemocnému dítěti a vracela se do práce odevzdat OČR. Tj. cca 10-15 minut.
Meander: reagovala jsem na to, že nikdo nemá co svým potěrem otravovat kolegy
V zásadě ano, taky jsem to nedělala denně, ale třeba mí šéfové mě do práce nalákali, ač věděli, že děti mám a že to někdy může působit komplikace. Takže když jsem si je tam občas brala, bylo to v pořádku.
Nyotaimori: Meander: Tak u vás je to normální,že?Co takhle veškeré potomstvo někam zavřít a nepustit ven.A nebo,že byste zakázaly rovnou rozmnožování?Vás to,ale musí fakt hrozně žrát,pohled na děti.
Andula: Omlouvám se, ale nechápu souvislost
Meander:
Ne tak zhurta 
Děti jsou taky lidi.
Nyotaimori: Taky tak.
Mimochodem, tahat mi kolegyně do práce děcko, tak na ni pošlu sociálku a budu jí velice velmi otravovat život. Stejně jako ona mně tím děckem. Ani ten kancl není zaopatřovací ústav a nikdo nemá co otravovat svým potěrem kolegy.
Rikina: výjimka to je určitě