Kde se žije nejlépe?

Žiju v krásný zemi, která má určitě svoje vady, ale taky spoustu kladů. Možná bych si vybrala zase Česko. Severské země jsou krásné, ale mně je v tuzemsku moc dobře. Důležitý je pro mě celý komplex okolností - rodina, hezké prostředí, práce, přátelé.

Nyotaimori: Aha, tak tím se to vysvětluje.

Nyotaimori: Mozart se narodil v Salzburku, což je sice v Rakousku, ale kousek od Německa, národnost rodičů netuším, Beethowen myslím v Bonnu, ale ve Vídni studoval a proslavil se tam. Ale hudba není vůbec moje silná stránka, natož její dějiny.

Všude dobře tam, kde je člověk DOMA. A já jsem doma na pomezí Č, M, R a ačkoli se tady nežije vůbec jednoduše - málo práce, chudý to kraj - přece bych jinam dobrovolně jít nechtěla. Toto místo má duši, atmosféru a tím láká spoustu zajímavých lidiček nejen od nás, ale i cizinců. Je tady tak krásně, že to převažuje nad negativy. Tady jsem doma a nikam mě to neláká.

Ťapina: Taky se říká, že největším úspěchem rakouské diplomacie je, že přesvědčila svět, že Beethoven byl Rakušák a Hitler Němec

Meander: Jo, a ještě jsem měla dodat "vzpomínáte?"

Případně přidat veselé historky na téma "to když moje prababička utíkala po Mnichovu z pohraničí..., nebo tehdy, jak se její syn přidal k odboji a umučilo ho gestapo...,"

hm, ale pak bych taky mohla říct, jak potkala v Brně Čecha, který ho tomu gestapu udal a radila se s mým dědou (svým synem a bratrem toho umučeného), jestli ho taky udat, nebo ne...

No jo, nic není černobílé.
Babička mojí nejlepší kamarádky byla sudetská Němka a taky si prožila svý.

Pro mě připadá jedě v úvahu tak ten sever, i když tam furt prší. Na jih nejezdím ani na dovolenou, nebudu podporovat jejich hospodářství, na tož abych se tam stěhovala.

Meander: No, já tam nikdy nežila, ale na dovolených jsem si všimla, že když slyší někoho mluvit česky, zvednou nos nahoru. Leč to mi děláme Ukrajincům a někteří magoři dokonce i Slovákům, takže jim to tak za zlé nemám. Měli bychom si zamést před vlastním prahem.

Tobbi: "To dřív, to jsme s takovou svoločí uměli jinak zatočit." To by bylo krásné! Mně můj pan domácí s pýchou předváděl dědečkovu šavli SS.

Ťapina: Ještě bych asi měla podotknout, že můj skoro dva metry vysoký absolutně blonďatý modrooký přítel jí evidentně imponoval.

Ťapina: A k nám si zase jednou ke stolku na zahrádce přisedla nějaká velmi stará mírně nahluchlá paní. Vzhledem k tomu, že předtím slyšela, jak si německy objednáváme, tak nám s pohledem upřeným na asijské výrostky na in-linech začala líčit, jaká je to hrůza, kolik přichází do země cizinců a jak dělají brajgl. A my, protože jsme ji nechtěli zklamat, jsme ji vyslechli, smutně hlavou pokývali, nesouhlasně na ty malé rakouské občánky zamručeli, odporoučeli se a vrátili se do pensionu k našim českým pasům. A to jsem musela přítele pod stolem kopat, když mi pošepal, jak bych přeložia: To dřív, to jsme s takovou svoločí uměli jinak zatočit

Ťapina: Oni si statečně dovolují na slabší nebo aspoň na ty, kdo se před nimi plazí. A Češi mají holt to plazení v povaze.
Nebo jejich vstup do EU, protože z toho by mohlo něco kápnout, ale odmítnutí vstupu do NATO, protože by po nich mohl někdo něco chtít... (To není z mé hlavy, to mi s pýchou v hlase sdělil nejden Vídeňák.)

Meander: Egi charakterizuje Rakušany větou "Němci je naučili mluvit, Češi je naučili vařit, Chorvatka jim složila hymnu a nejznámější typicky rakouská záležitost jsou slovinští koně, co po nich chceš?" Vadí mi třeba jejich postoj k Temelínu. Oni jadernou energii zavrhují, ale jejich vlastní země není energeticky soběstačná. A my bychom podle nich měli dělat co? Zavřít Temelín a taky elektřinu kupovat? Všichni? A od koho?

Tobbi: V Rakousku jsem žila, nedoporučuju. Země krásná, lidi křiví. Mají víc komplexů než Češi. Aspoň tedy ti, se kterými jsem se setkala. Fujky, nebrat.
Krásná země k žití je Švýcarsko, ale tam se člověk těžko usadí.

Tobbi: To jo, v Rakousku čas od času potěší nejen jména. Třeba naposled jsme stáli v Demmers Teehaus frontu na čaj a bavili se o tom, co koupíme, a když na nás přišla řada a Egi se zeptal na čaj Wintertraum, tak paní prodavačka odpověděla něco ve smyslu "Nein, aber das ist mischung... to máte smíchané tady tenhle s tímhle. A odkud jste? Já z Vítkovic"

Ťapina: Tak tos mě dostala Tak jo, od Rakouska na jih až k rovníku, za rovník a pak furt dál, i když tam už teplo není, ale stejně by se mi tam asi nelíbilo.

Já bych tam taky žít nechtěla, ale kdybych z nějakého důvodu musela pryč z ČR, tak volím Rakousko jako nejmenší zlo. Třeba už jen proto, abych se mohla potkávat s lidmi jménem Navratil, Prochazka, Slepicka, Zpevak a podobně I když dneska bych se tam spíš asi potkávala s lidmi jménem Hassan, Ahmed, Ti a podobně.

Tobbi: A Rakousko je od nás kterým směrem? Mně se taky líbí, ale jen na návštěvy. Ono je to tam takové na povrch uhlazené, ale žít bych tam nechtěla. Musela bych taky všechno na povrch uhlazovat a to nemám ráda.

Vím přesně, kde bych žít nechtěla. Kdekoliv na jih od nás. Odporný vedro, vyschlá příroda, bléé. Natož kdekoliv mimo Evropu.

Kdybych musela, opravdu musela, jdu do Rakouska. Mám tu zem ráda, ale to asi jen proto, že je nám docela podobná (až na míru přehnané religionizity a vlnu přistěhovalců z celého světa).

Ale upřímně, já jsem asi pustila kořeny nějak příliš hluboko. Kdyby za mnou přišla zlá víla a řekla mi: Buď odejdeš a budeš mít k dispozici celý svět a zbytek ČR, nebo zůstaneš a už nikdy v životě neopustíš hranice Středočeského kraje, beru druhou variantu.
A nejspíš bych ji brala, i kdyby ji zůžila jen na hranice Prahy - nakonec dneska už jsou leckteré vesničky "Praha", takže bych měla i ten venkov.

Amálie: Na tom rozhodně něco je. Kámoška, která odešla za přítelem do Francie (už je zas zpátky), mi vyprávěla, že do ní na ulici jednou vrazil nějakej člověk a řekl jí: "Kam čumíš, ty krávo blbá?" a ona prý měla pocit, jako kdyby jí někdo pohladil tou češtinou, okamžitě se na něj otočila a vyhrkla: Ježišmarjá, řekněte mi to ještě jednou.

Sydney Praha Brisbane .. ha takze ja jsem na tom v podstate uplne stejne :o)