Speciální program na pomoc proti bezvýchodnému zadlužování domácností připravila Asociace občanských poraden (AOP). Ve spolupráci s ČSOB a pod záštitou Magistrátu hl. m. Prahy odstartovala akci nazvanou Poradenství v dluhové pasti pro širokou veřejnost. Podle radního pro bytovou a sociální politiku Jiřího Janečka z Pražského magistrátu totiž vzrostlo zadlužení občanů během pěti let na trojnásobek. Každý obyvatel České republiky včetně kojenců nyní dluží 60 tisíc korun.
Během tříletého období budou poradci asociace v celkem třinácti občanských poradnách a jejich pobočkách na 38 místech po celé české České republice široké veřejnosti radit, jak se lépe rozhodovat v otázce osobních financí. Tento projekt nemá svým zaměřením a celorepublikovým pokrytím v současné době u nás obdoby.
AOP se už od roku 2005 ve spolupráci s vybranými občanskými poradnami kromě jiného zaměřuje i na dluhovou problematiku. Do roku 2010 chce poradenství ohledně dluhů rozšířit do všech krajů republiky. Právě zahájený tříletý projekt se také kampaní proti předvánočnímu zadlužování zaměřuje na Pražany. Během prosince je v médiích a v informačních prospektech budou vyzývat k rozvaze, zda se zadlužit kvůli vánočním dárkům. „Je sice hezké přichystat svým blízkým bohatého Ježíška, ale za zvážení stojí, zda se vám pak rodina právě kvůli neschopnosti splácet dluhy nerozpadne,“ říká ředitel AOP Hynek Kalvoda.
Co se klient dozví?
Občanští poradci vám v nově vznikajících pobočkách poraden neporadí, kde si vzít lepší půjčku nebo úvěr, ale pomůžou vám sestavit osobní a rodinný rozpočet tím, že určí priority, kam s penězi a ukáží vám cestu pro odpovědné rozhodnutí, zda se zadlužit či nikoliv.
Přestože by měly mít bankovní ústavy na růstu půjček obyvatelstvu zájem, uvědomují si, že je lepší průběžně získávat splátky od svých klientů – dlužníků, než se s nimi soudit. „Naším cílem je spokojený, nikoliv předlužený klient,“ řekl Ženě-in představitel ČSOB Ondřej Škorpil. „Nízkou finanční gramotnost považujeme za celospolečenský problém a jeden z hlavních důvodů nebezpečného zadlužování.“ Podle Škorpila je cílem projektu občany dostatečně informovat o možnostech a veškerých rizicích úvěrových půjček, aby mohli správně vyhodnotit své finanční možnosti současné i budoucí.
Podle magistrátního radního Janečka činí dluhy českých domácností 20 % hrubého domácího produktu (HDP). „Ve srovnání se státy Evropské unie to sice není tak alarmující (jedná se asi o třetinu dluhu HDP v Německu či Francii nebo Británii), ale zadlužování dramaticky stoupá u nízkopříjmových skupin,“ říká radní. Jedná se o lidi s takzvanou nízkou finanční gramotností (špatně odhadují nebo vůbec nedokáží odvozovat důsledky zatěžování domácností dluhy z půjček a úvěrů). Pak dochází k nic neřešícímu „vytloukání klínu klínem“.
Poradci proto klientům – v ohrožení exekucí či jinou ztrátou – poradí při neschopnosti splácet, jak mají postupovat. Jak odložit splácení, jak nastavit splátkový kalendář, jak oddálit exekuci… Cílem programu je tedy zastavit exekuce, zastavit zbytečné zadlužování rodin.
Máte jakoukoliv půjčku či úvěr, nebo jste zásadně proti zadlužování? Vždy jste zaplatila splátky v předepsaném termínu? Uvažujete v těchto dnech o některém druhu půjčky? Nevadí vám výše úroků? Nebojíte se nemoci či ztráty zaměstnání, ztráty schopnosti splácet, a tím i hrozící exekuce?
Nový komentář
Komentáře
Jsem proti zadlužování, ale když je to nutné...
já ne
Na druhou stranu, když si to tak propočítám, sice dlužím částku s šesti nulami, na druhé straně zas vlastním ten byt (30 % jsme zaplatili z vlastních prostředků), takže nula od nuly pojde...,
možná jsme dokonce ryze teoreticky malilinko v plsu, páč ceny od té doby zase vzrostly
já tedy ne...
Půjčku jsem si vzala dvakrát a to ještě díky tomu, že jsem pracovala v bance a měli jsme jako zaměstanci zvýhodněný úrok. A teď nic nedlužím a ani do budoucna o půjčce neuvažuji, to splácení je děsný!!!
Půjčku bych si nevzala ale na byt si asi hypotéku budu muset vzít. Jinak se v dnešní době sehnat bydlení nedá, pokuď nechcete bydled v pronájmu.
tyrkys: To je hustý. Když jsme hledali byt, viděli jsme jeden, který měl 15!!! metrů. Byl sice na dobrém místě na Vinohradech, ale dostávala jsem z něj klaustrofobii, i když tam nebyl nábytek. To byla fakt obytná kuchyň (cca 11 metrů), do které si musíš dát ložnici.
no my dluzime vice jak 60 tis
neb jsme kupovali byt
OlgaMarie- docela jsi mě dojala. Je hezké, že : Jsou bankovní a spořicí produkty,kde se po malých částkách dá našetřit do 18 let slušná částka.Tu lze pak použít buď k financování na studiích(nemyslím školné,proti němu jsem vždy byla a budu)nebo se jednorázově uloží na stavební spoření a zase se tam po možné částce přidává.Ovšem děcka musí mít v životě jasně danou prioritu vzdělání,a to od rodičů.Čím víc toho umíš,tím máš větší šanci si později sehnat práci a vydělat si.Jen bys těm mým měla potadit, kde si sehnat takové rodiče. Můj úpklat je hluboko pod průměrem, ex má velice směšné alimenty, které ani neplatí. Tak zčeho ještě šetřit?
tyrkys: fuj otevřeli
Tobbi: ten můj nebyt mel 17,5 metrů
Manx: A proč vlastně nemáš byt, kam bys konečně mohla přivést to dítě?
Nyotaimori: Nesmí, musíš ho rekolaudovat na byt. Ale jde to obejít. Tvař se, že jsi třeba OSVČ, tvůj nebyťák je tvá kancelář, kde občas přespíš.
U nás v baráku se teď budou předělávat kočárkárny na byty (vítejte na 20 metrech)
Meander: já ani cedulku neměla. Ale humorný bylo, když jsem jednou v neděli odpoledne pobíhala ve spodním prádle po domě, zvonila na sousedy a prosila je, aby mi otevřely zabouchnuté dveře. Po tom to muselo dojít i těm nejnatvrdlejším
tyrkys: Můj exmanžel taky bydlel v nebytovém prostoru. Jediné, co po něm majitelka domu chtěla, aby dal na dveře cedulku s nějakou firmou.
Tobbi: Mně se za pragocentrismus omlouvat nemusíš, já mám Prahu ráda a Pražáci mi rozhodně vadí o 100% míň, než nacionalističtí Brňáci neustále proti Praze a Čechám nadávající (tímto se omlouvám všem slušným a pohodovým Brňákům, neb i takové jsem potkala, bohužel jich bylo méně). Praha je jediné město, kam bych byla ochotná se odstěhovat.
Nyotaimori: já v něm bydlela. Byl to super pronájem od MČ Praha 3. Jen kdyby mě někdo z nájemníků prásknul, mohly by nastat problémy. Každopádně v tom prostoru se - alespoň co já vím, bydlelo minimálně sedm let a ta paní mi ho s vědomím, že to nebude pracoviště, pronajala
. Ale je fakt, že to byla známá. Občas městské části nabízejí podobné prostory.
Tobbi: Někdy začátkem října jsem si všimla ve vitríně realitky u stanice Flora nabídky bytu za 21 900 000,-Kč.Když jsem se odpoledne vracela,šla jsem si tkontrolovat,zdali jsem dobře viděla. Viděla.I s celou svou rozrostlou familií bychom se tam hledali.
Manx: A příští rok budeš říkat "prosím tě, kde bych vzala tři miliony"
OlgaMarie: Moji rodiče mi (tzn. na mé jméno) spořili na stavebním spoření. Když mi řekli, dáme ti tolik a tolik, vzala jsem to za bernou minci
Peníze, které někdo ukládal na mé jméno, ale já se o ně nijak nezasloužila, za svoje nepovažuju.