Na své dovolené ve Španělsku jsem snídala s Bushem. No nebyl to přímo George W., ale ten jeho kukuč byl totálně bushovský.
Ale kdepak! Svět je plný různých kopií, dvojníků, prostě lidí, kteří nám někoho strašně připomínají.
On přece Pán Bůh (nebo příroda?) nemůže mít neomezený počet variant nosů, očí, brad či čel. Někdy se mu (nebo jí?) prostě musí stát, že se v něčem zopakuje, no ne? Že jeden typ očí a nosu použije dvakrát. Někdy ho to (nebo ji) prostě přestane bavit vymýšlet pořád něco nového, nemyslíte?
A tak se ráno na dovolené v hotelové jídelně srazíte s americkým prezidentem, který si na talíř klade jedno volské oko za druhým (no Georgi, a co ten cholesterol?)
Potom u kávy potkáte tělocvikářku z gymplu. Tedy není to samozřejmě paní profesorka, která vás nutila před třiceti lety dělat výmyk (a marně), ta už má dneska asi hodně šedivé skráně, ale tahle paní je její úplná kopie.
Na pláži se pak zahledíte na širou mořskou pláň a hle! Na fialovém lehátku se v moři cachtá Halina (víte, která). A je nahoře bez! No páni! Můj muž (do té doby líně ležící pod slunečníkem) náhle pociťuje silné nutkání procházet se v písku právě v těch místech, kde je nejlepší výhled a kde předpokládá, že ona obdařená žena poleze z moře. No nebyla to samozřejmě známá spisovatelka, ale parametry se jí ona odvážná Španělka dozajista vyrovnala.
A tak to jde pořád dokola. Nejhorší jsou ovšem případy, kdy vám nějaký člověk někoho připomíná a vy si ne a ne vzpomenout koho. Tedy aspoň já mám ten problém celkem často a moje rodina už si zvykla na mé: „Ježíšmarjá, podívejte, ta ženská tamhle u vedlejšího stolu, ta je někomu strašně podobná. Ale komu?“ To jsou pak muka! Pro mě i pro rodinu.
Podoba nemusí být vždycky jen vizuální, někdy se Stvořitel zopakuje i v oblasti hlasové a vy 
Nedávno jsem potkala spolužačku ze základky a ta mi po chvíli hovoru vyčetla: „Víš, to jsem si o tobě nikdy nemyslela, že se ke mně nebudeš znát po těch letech v jedné lavici. Mávala jsem na tebe tuhle na Velké pardubické, a tys mě přehlídla jak velké širé rodné lány.“
Tak na Velké pardubické, jsem, milá Věro, nikdy nebyla!
Znamená to, že ani já nejsem originál?
Nový komentář
Komentáře
Ja muzu rict ze opravdu sveho dvojnika mam, muj pritel si myslel ze to jsem ja ale nebyla, a kdyz jsem videla fotky tak jsem si myslela ze to jsem ja ale nemohla jsem si vzpomenout ze jsem tam byla a s nejakym cizim chlapem
.Ona ma uplne stejnej oblicej, vlasy,nos a oci,jenom oblceni mela jine a podle toho jsem se uistila ze to nejsem ja, protoze takove obleceni nevlastnim. Je to pro me opravdu zahadou, existuje stejna osoba a ja ji neznam
Před pár dny se na pláži ve Lhotě se svými dvěma dětmi koupali Elton John a Demi Moor - dokonce těhotná
! A pak mám dvě kamarádky, jedna celá Pretty Women a druhá zas pro změnu Gwynet Paltrow! Asi jsem ta jména napsala blbě, tak se za to omlouvám!!!! 
Mne sa stalo uz parkrat, ze si ma ludia pomylili s niekym druhym. Napriklad este asi pred siestimi rokmi, ked sme byvali v inej stvrti ako teraz, ma casto pozdravila na ulici jedna pani - cinanka - ked som sa napriklad vracala domov zo skoly, z kniznice alebo tak a nahodou som ju stretla po ceste. Najskor som si myslela, ze je iba priatelska, tak ako ludia tu v Kanade byvaju, ale po case ked sa so mnou dala do rozhovoru vysvitlo, ze si ma mylila s nejakou kamaratkou jej dcery - to mi povedala uz ona sama, ze si nas tak poplietla. No nic, potom ma zdravila dalej
Alebo minuly rok, ked som bola v Prahe, isla som z autobusovej zastavky na metro popri ceste a nejaka mlada zena, asi tak 25-26 rokov v blizkom aute na mna zavolala "Martino, Martino"... Ja som poriadne nepocula co hovorila, a tak som neporozumela ze volala meno, tak som iba prekvapene zastala ako ze co sa deje, naco ona otvorila dvere a spytala sa ma "Nejste Martina?" Ja ze nie, tak ona povedala nieco v zmysle "aha", zatvorila dvere auta a tym sa epizoda skoncila. Alebo tuna v jednom blizkom nakupnom centre pracuje v takom lacnom obchodiku jedna taka mladsia pani, Moslimka, asi niekde z Afganistanu alebo Pakistanu (neviem presne), ktora mi hovorila ze vyzeram skoro alebo uplne ako jej sesternica, ktora zije v Anglicku. 
No a nakoniec, kedysi si mnou chodil na autobusovu zastavku jeden Juhos, Srb, asi taky mlady ako ja, a ten sa na mna dost podobal, tak ze by sme sa snad mohli tvarit aj ako surodenci. Mal taku istu farbu vlasov ako ja, tiez modre oci, tiez tmave obocie a mihalnice, a tvarou sme si boli velmi podobni.... no akurat bol odo mna asi o dvadsat centimentrov vyssi, ale to je myslim normalne ze chlapci su vseobecne vysii ako dievcata. Inac by sme snad mohli tvrdit ze sme aj dvojvajecne dvojcata a nezasveteni by tomu mozno aj uverili... Hm, skoda ze sa po case odstahoval, zistila som ze som sa mu pacila ale bol asi nejaky nesmely a tak ma nikdy priamo neoslovil, aj ja som mala tremu ho priamo oslovit, a tak sme asi len rok a pol cakavali rano na zastavke spolu na autobus. Zaujmave ake vselijake veci cloveka postretnu...
stasha:
Lucylle: ....jsem tím chtěla říct, že jméno taky nevím.....píšu jak pako
Julinka: má, letos je jí, myslím, dvanáct nebo tak nějak
Lucylle:
Tak tu jsem taky viděla!!! Bylo to na MTV a ještě jsem donutila 
, aby se šel podívat, že přesně takovou holku znám 
OVšem tato informace má pro tebe hodnotu nula, páč já nepoznám podle xichtu ani Madonnu
Ja jsem nedavno videla v televizi holku-no cela ja!Mela jsem z toho dost sok
Fakt mi byla strasne podobna
Nejaka neznama zpevacka to byla,pak jsem po ni patrala,ale v internetu nic
Když jsem ještě chodila do školky, řekla mámě jednou prodavačka v trafice, že vypadám úplně jako švédská princezna
Já jsem z toho měla šílenou radost a celý dětství jsem z toho žila a všude se tím chlubila
Ale teď koukám, že princezna Viktorie se se mnou v té podobě nějak rozešla
Máňa-opice:
o dvojnicich mi vuuubec nemluvte, jarda jagr mi uplne staci
jeste ze jinak nikoho nepoznam, ja si obliceje vubec nepamatuju
A v práci máme Machálkovou, dokonce i po plastické operaci nosu
Su děsná
A nedávno jsem v australském dokumentu o přírodě viděla zásobovače (krotitele krokodýlů) z jedné firmy tady u nás v okolí
*daisy*:
Hanela: že by Marušce Tomsůj?
Dvojníky nepotkávám, hlavně proto, že mám nějakou špatnou paměť na obličeje, takže i kolegy a kolegyně z práce například začnu na ulici rozeznávat od davu ( a tedy i zdravit ) až tak po půl roce. Kolikrát už se takhle někdo urazil, ani nepočítám. Prostě někdo má paměť na čísla, někdo na lidi, a někdo smůlu ... :-)))
Moje kolegyně v práci tvrdí, že vypadám jako její nenáviděná švagrová. Dokonce se mnou odmítala sedět při obědě u jednoho stolu, abych jí nekazila chuť
.
mam-ča:
Dřív jsem dělala dvojnici jedné.....hádejte
Když mi bylo náct, tak jsem měla v Olmiku taky dvojnici. Ovšem teď, aby ten můj ksicht, skoro metr osmdesát a hustý háro pohledal
Jsem podobná tak maximálně na bráchu tak ze sta metrů 
To samý, jenom ještě o dvacet cenťáků vyšší + prsa 
Deja: No vidíš, jaké máš známosti.
Řekla bych, že Kájínkovu tvář zná celý národ stejně, jako tvář prezidenta. A to přesto, že nevisí ve školách.
Ale čím se prezident pochlubit nemůže ? Celý národ zná i Kájínkovu "druhou tvář" a to jsme s panem prezidentem ještě tu čest neměli...
jblondýnka: "Kájínka"
jsem potkala u nás v buse. Jenom jsem si pomyslela, tak už ho tedy pustili.