Každý kraj má svou zaniklou obec

Pokud vás láká tajemství zaniklých míst, můžete takovou obec najít prakticky v každém kraji naší republiky. Co vedlo k jejich opuštění? Někde to byla těžba, někde založení vodního díla, jinde třeba válečné odsuny...

V České republice nenajde jediný kraj, kde by nebyla nějaká zaniklá obec. V některých je jich dokonce požehnaně (ano, například takový Ústecký kraj zaniklými obcemi kvůli bohaté těžbě vyloženě oplývá). My si teď uděláme malou procházku po celé naší zemi a navštívíme v každém kraji jednu zaniklou obec.

Úkol

Mám pro vás malý úkol, milé čtenářky. U každé obce zanechám souřadnice. Vyfoťte se v jedné z v tomto článku uvedené zaniklé obci, kterou máte nejblíže, a nahrajte svou fotku do diskuze pod tímto článkem! Na fotce musíte být vy a nějaký nezaměnitelný bod, podle kterého můžeme obec identifikovat. První fotku z každé obce vždy odměním nějakým drobným dárkem (na vložení fotky mě upozorněte e-mailem na adresu: jakub.koci@zena-in.cz).

Tak tedy, hurá na procházku...

Středočeský kraj: Hlaváčova Lhota

• Souřadnice: 50°1'37'' s. š., 14°57'2'' v. d.

Hlaváčovu Lhotu najdete v okrese Kolín, nedaleko Lipské hory. Obce doplatila na třicetiletou války, kdy jí značná část zanikla. Byl zde dokonce zámek, který v roce 1885 připadl do majetku rodu Fraunberků. Dnes se zde dochoval pouze hospodářský dvůr.

Liberecký kraj: Mnichov

• Souřadnice: 50°37'31,07'' s. š., 14°31'45,67'' v. d.

Mnichov není jen jedno velké město v Německu, ale bývala to i vesnička na Českolipsku, která zanikla někdy po roce 1450. Vlastnili ji páni z Mnichova (rod vladyků za dob Karla IV.). Dodnes zde však zůstalo několik kulturních památek (Mnichovská průrva, kostel svaté Barbory, zvonice, hřbitov, socha vousaté Svaté Starosty), které se nyní nachází v katastru obce Zahrádky poblíž Bobřího potoka.

Plzeňský kraj: Březsko

• Souřadnice: 49° 59' 2'' s. š., 13° 36' 49'' v. d.

Březsko je zaniklá vesnice s tvrzí. V roce 1529 ji koupil Mikuláš Sviták z Landštejna jako součást krašovského panství. Jejím posledním majitelem byl Jan Týřovský. Vesnice byla zničena za třicetileté války. Ve 20. století byl na místě původního Březska vystaven hospodářský dvůr se secesní vilou, který obhospodařovalo JZD. Dnes však chátrá.

Pardubický kraj: Muzlov

• Souřadnice: 49° 39' 40'' s. š., 16° 29' 4'' v. d.

Německá vesnice Muzlov (německy Musslau) ležela západně od Moravské Dlouhé na moravské straně historické česko-moravské zemské hranice. Ze vsi, v níž bývala i škola, stojí dnes jen jediný dům a v jejím středu jsou pozůstatky pozdně gotické kaple svatého Františka Xaverského. Vesnice přežila přírodní katastrofu 27. října 1930, avšak po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno a v roce 1948 vesnice zbořena. Důvodem bylo rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu, dnes je v oblasti několik pramenišť s pitnou vodou pro toto město.

• Obec dobyla čtenářka Deta (klikni)

Králověhradecký kraj: Byšičky

• Souřadnice: 50°25'08'' s. š., 15°36'37'' v. d.

Byšičky byste hledaly nedaleko Lázní Belohrad, tedy kdybyste se narodily před třicetiletou válkou, kdy vzala obec za své. Ačkoli dodnes zde, asi jeden kilometr východně od bělohradského lázeňského parku Bažantnice směrem na Miletín, stojí na návrší kostel svatých Petra a Pavla. Najdete zde také hřbitov a Petrovu studánku. Jsou zde také dva domy rozeseté v krajině. Byšičky údajně inspirovaly Karla Jaromíra Erbena k baladě Svatební košile.

• Kóta dobyta čtenářkou TorouTorouTorou (klikni)

Brněnský kraj: Mušov

• Souřadnice: 48°53'45'' s. š., 16°35'59'' v. d.

Mušov (německy Muschau) je zaniklá obec na Mikulovsku. Obec Mušov byla zlikvidována koncem 70. let 20. století kvůli výstavbě vodního díla Nové Mlýny. Zachován zůstal jen kostel svatého Linharta, stojící dnes na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže. Socha svatého Jana Nepomuckého, která stávala před mušovským mostem, byla přemístěna do Pavlova, kde dnes stojí před hřbitovem. Nedotčeny zůstaly také vinné sklepy nacházející se severně od vodní nádrže u silnice vedoucí do Pohořelic.

• Kóta dobyta čtenářkou Mio (klikni)

Olomoucký kraj: Stará voda

• Souřadnice: 49°74'04'' s.š., 17°57'13'' v.d.

Stará Voda (německy Altwasser) byla vesnice na území vojenského újezdu Libavá. Obec zanikla po roce 1946 a zachoval se pouze rozsáhlý poutní kostel svaté Anny a svatého Jakuba Většího, zdevastovaný armádou, který zde můžete nalézt dodnes. Plášť kostela byl koncem 20. století restaurován. Později byla obnovena také kaple nad Královskou studánkou.

• Stará Voda dobyta čtenářkou Diplopetou (klikni)

Zlínský kraj: Plošina

• Souřadnice: 49°11'51'' s. š., 17°57'29'' v. d.

Ploština byla pasekářská osada nedaleko Valašských Klobouk na Moravě, kterou 19. dubna 1945 vypálili nacisté a její obyvatele povraždili. V Ploštině bylo zaživa upálených 24 lidí, další tři lidé byli popraveni, jedna osoba byla umučena při výslechu. První písemnou zprávu, knížečku „Plošina žaluje!“ o této tragédii sepsal a vlastním nákladem vydal v roce 1947 újezdský kněz Vladimír Růčka.

Ostravský kraj: Pelhřimovy

• Souřadnice: 50°10'43'' s.š., 17°39'46'' v.d.

Pelhřimovy (německy Mährisch Pilgersdorf) jsou zaniklá obec v okrese Bruntál. Bývalá ves leží v jihovýchodní části Zlatohorské vrchoviny podél potoku Trója. Na místě vesnice je k vidění polorozbořený kostel, který se pokouší obnovit Hnutí DUHA Jeseníky. Na polské straně leží druhá část vesnice, oddělené hranicí již v roce 1742, polská vesnice se jmenuje Pielgrzymów.

• Pelhřimovy dobyla čtenářka Aztecf (klikni)

Jihlavský kraj: Zahrádka

• Souřadnice: 49°37'25'' s.š., 15°14'55'' v.d.

Město Zahrádka bylo město na řece Želivce v okrese Havlíčkův Brod. Kostel sv. Víta, Kobylí důl, Křížová studánka a hrad Zahrádka - to jsou pamětihodnosti, které připomínají sedmisetletou existenci tohoto města u Ledče nad Sázavou. V roce 1976 muselo město ustoupit budování přehradní nádrže na řece Želivce. Nádrž dnes zásobuje pitnou vodou hlavní město Prahu a část středočeského kraje.

• Obec dobyta čtenářkou Black.bid.third (klikni)

Budějovický kraj: Veveří

• Souřadnice: 48°76'36'' s.š., 14°79'36'' v.d.

Nejen hrad u brněnské přehrady. Obec Veveří (německy Piberschlag) se nacházela v budějovickém kraji, jako součást stropnického panství. Její počátky sahají do 14. století. Od 16. století zde stával mlýn, důležitý pro hospodářský život okolí, díky narůstajícímu počtu dětí roku 1818 vznikla také škola. Po odsunu německého obyvatelstva obec zanikla, nebyla dosídlena a zůstala zde do dnešních dnů jenom někdejší školní budova.

Karlovarský kraj: Doupov

• Souřadnice: 50°25'78'', 13°14'19'' v.d.

Útulný název města Doupov (německy Duppau) mu nezaručil jeho přežití do dnešních dnů. Hledat ho můžete v okrese Kadaň. Roku 1514 byla obec povýšena na město, které leželo na dně kráteru v nadmořské výšce 578 metrů a po jeho okraji tekl potok Liboc. Renesanční radnice pocházela z roku 1579, rokokový kostel Nanebevzetí Panny Marie stál pod zámkem se čtyřmi křídly. Poblíž stál i velký konvikt piaristů, který o svátcích pojal až 3.000 lidí. Dnes zde zbyly jen schody ke klášterní kapli, cypřiše na bývalém hřbitově, budova skladiště a hrobka Zedtwitzů. Doupov zanikl v roce 1953 v důsledku založení vojenského výcvikového prostoru Hradiště.

Ústecký kraj: Gabrielčina huť

• Souřadnice: 50° 36' 40'' s. š., 13° 21' 7'' v. d.

Gabrielčina či Gabrielina Huť (německy Gabrielahütten) byla osada z roku 1779 v okrese Chomutov. Nacházela se v Krušných horách v nadmořské výšce 590 m, v údolí Telčského potoka (snad podle bývalé osady Telč, které zde údajně stále před Gabrielkou). Vesnice dostala jméno podle dolu hraběte Jindřicha Rottenhana, který zase důl pojmenoval podle své dcery. Obec nebyla osídlena od odsunu Němců po druhé světové válce a v roce 1955 byla úředně zrušena. Gabrielčinu huť připomínají jen zbytky základů a několik doposud stojících zdí, postavených z cihel a z modré strusky obnovená kamenná hráz na Telčském potoce.

Kam dál?

• Zaniklá obec Hladov
• Čtenářský příběh: Nemám se kam vracet