Foto: Shutterstock
První poznatek lidí v pravidelném kontaktu s autistickými dětmi zní ovšem úplně jinak: Typický člověk s autismem neexistuje. Projevy poruch autistického spektra jsou velmi různorodé. Každý je jiný a u autismu to platí dvojnásob. „Zůstává fakt, že na spektru, na kterém se nacházíme my všichni, se lidé s autismem ocitli za nějakou pomyslnou hranicí a naplnili kritéria pro stanovení diagnózy. Stručně řečeno, došli ve své jinakosti dál než my ostatní,“ vysvětlila Irena Vítovcová, předsedkyně Občanského sdružení ProCit.
Nejčastějším mýtem, který má většina lidí spojený s autismem, je představa, že typický autista je geniální Rain Man. Člověk s autismem je ve většině případů mentálně retardovaný, a tím pádem se u něj nevyskytuje logicky žádná výjimečnost ani genialita. „Výjimeční a jedineční bývají někteří lidé s Aspergerovým syndromem, jsou to právě oni, kteří mohou být nadmíru inteligentní. V jedné oblasti mohou být geniální, ale zároveň v jiných oblastech mohou mít deficit takového charakteru, že jim způsobuje problémy v běžném životě,“ upřesnila Irena Vítovcová. V praxi to znamená, že lidé s poruchami autistického spektra mají geniální schopnosti pouze výjimečně.
Děti s autismem nerady objímají, nemají rády city a emoce. „Máme v ProCitu mnoho dětí s autismem, které projevují city velice dobře. Rády nás objímají, pusinkují a drží se některých lektorů jako klíště. My je naopak v rámci nácviků sociálních dovedností učíme vhodnému sociálnímu chování,“ řekla Irena Vítovcová.
Děti s poruchou autistického spektra chodí po špičkách. Po špičkách v určitém období chodí i spousta zdravých dětí. „Z praxe máme mnoho zkušeností s dětmi na spektru a mohu říct, že žádné dítě není stejné. Autistické děti mají stejně jako ostatní svůj osobitý vývoj, projevy i postup v časové lince. Není proto možné označit některé symptomy autismu za typické. Například to, že některé děti chodí po špičkách, ještě neznamená, že mají PAS,“ vysvětlila Vítovcová.
Podobné je to s mýtem, že mnoho lidí s autismem neudrží oční kontakt. Je to u každého jedince jiné. Někdo očima uhýbá a naopak některé autistické děti koukají tak intenzivně, až uhnou pohledem ostatní. Zde se opět jedná o nácvikové aktivity, které jsou součástí terapií ve sdružení ProCit. „Spousta takových dětí, které u nás za 11 let odrostly a kterým je teď 20 let, se naučila správnému očnímu kontaktu,“ dodala ředitelka.
Hodně často si lidé myslí, že pokud se dětem s autismem nasadí bezlepková nebo bezlaktózová dieta či veganství, tak se vyléčí. Je to podle Ireny Vítovcové velký omyl, protože autismus je vrozená psychiatrická vada. Z autismu se nedá vyléčit, pouze jde zmírnit některé příznaky. Samozřejmě platí, že některý člověk s autismem je hyperaktivnější. Pokud se mu sníží přísun cukru, tak se stejně jako zdravý člověk zklidní, avšak nevyléčí.
Zdroje: Irena Vítovcová, předsedkyně Občanského sdružení ProCit, Občanské sdružení ProCit
Nový komentář