Foto: Shutterstock

Stále větší skupina lidí v České republice pociťuje existenční problémy, lidé přicházejí kvůli kovidové krizi o práci, přibývá rozvodů a tím pádem i samoživitelů. Bohužel pak stále častěji nastávají situace, kdy děti nemohou obědvat, jelikož rodiče či rodič se ocitli ve finanční tísni. Každé desáté dítě v České republice nemůže jít se svými spolužáky na oběd do školní jídelny. „I přestože průměrná cena za oběd je 25 Kč, měsíčně je to už 500 Kč. Když rodině či samoživiteli zbývá na měsíc po úhradě všech základních životních potřeb např. 2000 Kč, je platba za školní obědy pro dvě děti velkým luxusem. A to nehovořím o tom, že školní obědy se hradí na konci kalendářního měsíce,“ komentuje situaci Ivana Tykač. Projekt pomáhá dětem, které se ocitly v situaci, kdy si jejich rodiče či prarodiče nemohou dovolit zaplatit jim obědy ve školních jídelnách, ač by jinak rádi.

Díky projektu Obědy pro děti obědvá již nyní od začátku školního roku 2020/2021 více jak 6300 dětí na celkem 620 základních školách. Částka za tyto obědy přesahuje 32 mil. Kč. Nejvíce obědvajících dětí je v Moravskoslezském, Ústeckém a Středočeském kraji. „Čísla nám každý den velmi rychle narůstají, zapojují se i nové základní školy. Na základě zkušeností předpokládáme, že v průběhu měsíce září se bude jednat o takřka 10 tis. dětí a očekáváme další nárůst. V tomto školním roce by se mohlo reálně jednat až o 15 tis. dětí. A vzhledem k tomu, že naše práce je individuální, známe rodinné situace každého jednotlivého dítěte,“ sděluje Ivana Tykač.

Školní obědy zlepšují školní prospěch

Školní obědy neznamenají pouze „utišení“ hladu, ale také pomáhají dítěti psychicky a dokazuje to i průzkum Women for Women, o.p.s. na základních školách zapojených do projektu Obědy pro děti.

Děti, které dostávají obědy díky projektu Obědy pro děti, se mají lépe. Z aktuálního průzkumu vyplývá, že mezi nejsilnější stránky podpory žáka v projektu Obědy pro děti patří:

1. Pravidelný příjem kvalitní, teplé a vyvážené stravy.
2. Socializace dítěte a jeho lepší zapojení se do kolektivu.
3. Zlepšení stravovacích, stolovacích a hygienických návyků.
4. Zlepšení chování a nálady dítěte a pocitu sebevědomí.
5. Zvýšení docházky a aktivity dítěte.
6. Zlepšení zdravotního stavu dítěte.
7. Zlepšení studijních výsledků a větší motivace ke vzdělávání.

To, že dítě nedobrovolně nechodí na obědy může mít kromě sociálního aspektu i těžký vliv na jeho psychiku. „Pokud děti z důvodu nucené absence školního oběda neobědvají, cítí se jiné a stigmatizované, mnohdy jsou vyčleněny z kolektivu svých spolužáků, přicházejí o společné zážitky,“ říká Ivana Tykač, ředitelka organizace Women for Women. o.p.s.

Nejvíce dětí obědvá v Moravskoslezském, Ústeckém a Středočeském kraji

Čísla jsou neúprosná. Nejvíce dětí dnes obědvá v Moravskoslezském, Ústeckém a Středočeském kraji. Projekt Obědy pro děti nakrmil v Moravskoslezském kraji už 1120 dětí na 80 školách. V Ústeckém kraji obědvá 753 dětí na 53 školách, ve Středočeském je do projektu zapojeno až 76 škol, díky čemuž obědvá 678 dětí.

Reklama