„Šok byl už jen to, že jsem těhotná. Přítel je starší, má děti s předchozí partnerkou a další nechtěl. Ani já po nich nikdy zrovna neprahla. Navíc s předchozím přítelem, který si miminko naopak přál, jsem si prošla dvěma spontánními potraty - vždy hned na počátku těhotenství. Tak mi to přišlo jako takové řízení osudu, že matkou být nemám,“ svěřuje se Katka.

S přítelem se ale dohodli, že to tedy zkusí. Jenže představa výchovy hned dvou potomků je překvapila. A ne zrovna mile.
„Nejde jen o to, že šílel přítel. Ani já si nedovedla představit, jak bych to dala. V těhotenství a hlavně po porodu. Nejsem zrovna matka roku a budu mít co dělat s jedním miminem,“ kroutí hlavou Katka. Se svými obavami se svěřila gynekologovi. A ten jí poradil nechat si v takovém případě jen jedno embryo.

Přišlo mu to jako lepší řešení i vzhledem k tomu, že moje dvě předešlé gravidity skončily potratem. Navíc mi vysvětlil, že u dvoučetného těhotenství je riziko předčasného porodu 1:10, zatímco u jednočetného 1:100. A s tím se pojí i vyšší riziko postižení dítěte, což je pro mě šílená představa. Vůbec už nemluvím o rizicích pro mě. Proto jsme ani na okamžik nezaváhali,“ přiznává Katka, kterou lékař ve 12. týdnu těhotenství objednal na zákrok nazvaný redukce plodů.

Ten se podobá odběru plodové vody – aminocentéze. Jen se žádná tekutina z dělohy neodebírá, ale naopak se jehlou aplikuje – do srdce embrya, jehož činnost má zastavit. „Netrvalo to dlouho a po zákroku mě hned pustili domů. Jen jsem měla odpočívat. Trochu jsem sice krvácela, ale to bylo kvůli odumřelému embryu. Měla jsem strach, abych nepotratila i to chtěné, ale kontrola ukázala, že je v pořádku,“ vzpomíná Katka s tím, že zákrok brala střízlivě. Ne tak její rodina.

„Všichni do jednoho mě odsoudili. Prý bych se měla stydět, že jsem jedno ze svých dětí zabila. Ale jaképak dítě? Vždyť to zatím byl jen zárodek! Kdybych šla na klasický potrat, nikoho by to zřejmě nepohoršilo. Takhle jsem přeci dala větší šanci na život alespoň jednomu dítěti! A na mnohem lepší život, než kdyby se mělo dělit o pozornost a všechno ostatní,“ domnívá se Katka, která lituje jediného. Že se se zákrokem svým blízkým vůbec kdy svěřila.

Čtěte také: