Katharine se narodila v roce 1888 v Birminghamu do bohaté a respektované rodiny pocházející z Německa. Otec, který byl německým konzulem, jí umožnil studium moderních dějin na Somerville College v Oxfordu. Studia ale kvůli zdravotním problémům nedokončila. Místo toho se během první světové války navzdory svému německému původu rozhodla pracovat jako britská vojenská zdravotní sestra. Tehdy se nejspíš seznámila se svým prvním manželem, důstojníkem Bertramem Keelingem. Spolu se odstěhovali do Egypta, kde Bertram prováděl geologický výzkum. V Egyptě Katharine vážně onemocněla. Její nemoc je ale zahalena tajemstvím.

Jednoho dne Bertram za záhadných okolností spáchal na úpatí Velké pyramidy v poušti v Gíze sebevraždu. Stalo se tak údajně po rozhovoru s lékařem, který mu sdělil diagnózu jeho ženy.  Co tak strašného se mohl dozvědět? Tato událost Katharine silně otřásla a tehdy si přísahala, že se už nikdy nevdá.

6295d4aa92030obrazek.jpg
Foto: Foto expedice a personálu, rok 1928-29. Max Mallowan (třetí zleva), Hamoudi, C. Leonard Wolley, Katharine Wolley, Father Eric R. Burrows.
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

V roce 1924 narychlo odjela do Bagdádu a přihlásila se do týmu archeologa Leonarda Woolleyho na výzkum legendárního pohřebiště v Uru. Brzy se ukázalo, že je schopnou archeoložkou, ale především talentovanou kreslířkou. Její práce natolik zaujala vedoucího expedice Leonarda Woolleyho, že jí nabídl pozici osobní asistentky.

V roce 1927 Katharine překvapivě přijala Leonardovu žádost o ruku. Proč tak najednou? Uvádělo se, že byla nejen talentovaná, ale také krásná, a že do ní byli zamilováni prakticky všichni členové výpravy včetně Leonarda. Příčina ale mohla být jinde. Výzkum byl financován Britským muzeem, Pensylvánskou univerzitou a zejména bohatými dárci. A po návštěvách turistů se začalo diskutovat o přítomnosti Katharine jako jediné ženy mezi muži, což Američané a Britové v univerzitních kruzích považovali za skandální kvůli tradiční patriarchální struktuře archeologie a údajnému sexuálnímu pokušení. Nabídka manželství byla pravděpodobně jediným možným řešením, aby Katharine mohla i nadále pracovat na výzkumu v Uru.
Katharine se ale za Leonarda provdala pod podmínkou, že nedojde k fyzickému naplnění manželství. Dalším tajemstvím zůstává, proč asi?

Katharine byla podle všeho velice rozporuplnou osobností. Je popisována jako mimořádně inteligentní, ale silně autoritativní žena, které se i mnozí muži báli. Agatha Christie ji ale viděla jako mimořádnou osobnost a skvělou přítelkyni. Obě ženy se potkaly poprvé v roce 1928. Agatha byla krátce po rozvodu, který nesla velmi těžce. A tehdy se rozhodla léčit nemocnou duši cestováním.

6295d4c89e506obrazek.jpg
Foto: Výkopové práce na královském hřbitově, rok 1928-29. Ve středu sedí Katharine a C. Leonard Wolley
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Původně plánovala cestu do Karibiku za sluncem. Dva dny před plánovaným odletem jí však přátelé navrhli alternativní destinaci: Bagdád. Byla to dobrá volba! Do hlavního města Iráku cestovala Orient expressem — luxusním vlakem, který se stal inspirací pro její slavný román. Prohlédla si památky a přesunula se do sumerského města Ur. A tady se setkala s Katharine a Leonardem Woolleyovými, s nimiž se brzy spřátelila. Zejména Katharine byla Agathinou fanynkou, a tak pozvala Agathu v roce 1930 na vykopávky znovu.

Tato cesta se pro Agathu stala vpravdě osudnou. Seznámila se na ní s o čtrnáct let mladším archeologem Maxem Mallowanem, který zde pracoval jako odborný asistent. Tento nadaný vědec měl před sebou slibnou kariéru. Jako mimořádně skromný empatický mladý muž se dokázal s každým domluvit. I se svéráznou a nevypočitatelnou Katharine.

Agatha-Christie-and-Max-Mallowan-in-1950.jpg
Foto: Agatha Christie a Max Mallowan v roce 1950 
National Portrait Gallery, London, Public domain, via Wikimedia Commons

Ta ho zaúkolovala, aby po ukončení výzkumné sezóny Agathu osobně doprovodil po dalších archeologických lokalitách napříč celým Irákem. Agatha měla pocit, že je Maxovi na obtíž a že ho okrádá o drahocenný čas. Max to tak ale rozhodně necítil. Tehdy došlo ke sblížení a brzy i žádosti o ruku. I když ji Agatha nejdříve striktně odmítla s poukazem na velký věkový rozdíl, nakonec svolila a po půl roce od seznámení se za Maxe Mallovana provdala. Toto manželství bylo považováno za harmonické a trvalo 45 let až do Agathiny smrti v roce 1976.

A jak to dopadlo s Katharine Wolleyovou? Příliš šťastně ne. Po několika letech neúspěšného manželství chtěl Leonard Woolley požádat o rozvod. Jako důvod uváděl právě nenaplnění manželského slibu. Zrovna v té době byla Katharine diagnostikována roztroušená skleróza a její celoživotně křehký zdravotní stav se začal rapidně zhoršovat. A tak Leonard jako opravdový gentleman zůstal se svou manželkou až do její smrti v roce 1945. Před smrtí nařídila Katharine spálit všechny své osobní dokumenty, čímž zničila veškeré důležité informace o svém životě a historikům nesmírně ztížila situaci…

Zdroje info: Agatha Christie: Vlastní životopis, 2020, Katharine Woolley-Wikipedie-en, Matthew Bunson: Encyklopedie Agathy Christie, 2007, Láska v ruinách - 1. díl, on-line

Na našem webu jste si mohli také přečíst: