Kdy se Kateřina Howardová narodila, není přesně známo. Uvádí se rok 1520, 1521, ale často také 1523. Dětství neměla zrovna idylické. I když pocházela z významného katolického rodu Howardů, její rodina žila v chudobě. Otec jako mladší syn totiž neměl nárok na dědictví. Dívence navíc zemřela matka, když jí bylo šest let. Tehdy bylo nemyslitelné, aby se o ni staral otec, alespoň do doby, než se ožení. Žila proto na venkově u příbuzných a pak u své nevlastní babičky, vévodkyně z Norfolku.

Nedá se říci, že by se o ni babička nějak extra zajímala či ji hlídala. Jediné, co pro ni udělala, bylo to, že jí sehnala učitele hry na spinet Henryho Manoxe. Kateřina totiž měla velké hudební nadání, krásně zpívala i tančila, kromě spinetu ovládala i hru na loutnu. Zato se nikdy nenaučila moc dobře číst a psaní jí taky dělalo velké potíže. Do svého učitele hudby se Kateřina zamilovala, ani on nebyl k jejím citům lhostejný. Scházeli se spolu a získávali první zkušenosti. Jak daleko to došlo, je otázkou. Po čase Manoxe vyměnila Kateřina za jiného mladíka – Francise Derehama, který byl tajemníkem její babičky. Kateřina tedy nebyla žádná plachá nebo ostýchavá dívka. I s Francisem se scházela, což všichni věděli. Tedy všichni kromě vévodkyně, její babičky. Té to napráskal žárlivý Henry Manox. Vévodkyně sice vztah rázně zarazila, ale na Kateřinu to nemělo žádný výchovný vliv. To už se zamilovala znovu – do svého vzdáleného příbuzného Thomase Culpepera, který působil v královských službách.

10267e9ec9ce2-blobid0.jpg
Pravděpodobná podobizna Kateřiny Howardové od F. Bartolozziho
Foto: Francesco Bartolozzi, Public domain, via Wikimedia Commons

Do Londýna zamířila i Kateřina. Stala se dvorní dámou nové královny, čtvrté Jindřichovy manželky Anny Klévské. Toto manželství bylo velice zvláštní a nejspíš nedošlo ani k jeho naplnění. Jindřich si Annu vybral z politických důvodů a na základě obrazu svého dvorního malíře Hanse Holbeina, kterého poslal do Německa, aby ji portrétoval. Nařídil mu, aby ji neidealizoval. Jenže první setkání dopadlo katastrofálně. Nová nevěsta se Jindřichovi, který si potrpěl na hezké ženy, prostě nelíbila. Byl to paradox, protože sám už v té době vypadal přímo odpudivě. Nicméně od svatby už nemohl couvnout. Od začátku však přemýšlel, jak se této manželky zbavit.

8de0b54a5c834-obrazek.jpg
Jindřich v roce 1540 od Hanse Holbeina mladšího
Foto: Hans Holbein the Younger, Public domain, via Wikimedia Commons

Místo dvorní dámy u nové královny Kateřině zařídil strýc Thomas Howard, a když viděl, že Jindřichovo manželství asi nebude mít dlouhého trvání, využil příležitosti a dělal všechno pro to, aby si Kateřiny panovník všiml. Jindřich byl o třicet let starší a dětsky naivní, ale smyslná Kateřina ho přitahovala. Začal ji zahrnovat různými dary, které ji velmi těšily. Ať už vypadal jakkoli, byl to pro ni přece jen král. Nemilovala ho, ale cítila k němu obdiv a vděčnost a taky se ho trochu bála. Brzy začal být jejich vztah intimní, Kateřina odolávala jen krátce.

Král neměl o její minulosti nejmenší tušení, považoval ji za nevinného anděla, „růži bez trní“. Nikdo se mu neodvážil brát iluze. Bohužel ale příliš mnoho lidí vědělo, jaké je Kateřina „neviňátko“.  S Kateřinou opět získal Jindřich naději, že by mohl mít dalšího syna (měl jen jednoho ze třetího manželství, ten Jindřicha sice přežil, ale zemřel v 16 letech), proto usiloval o rychlý rozvod s Annou Klévskou. Zbavil se jí snadno, Anna bez odporu souhlasila. Nechtěla dopadnout jako Anna Boleynová. Vydělala na tom. Nechtěla se vrátit k bratrovi do Německa, a tak směla zůstat u dvora. Naučila se rychle anglicky a její vztah se s Jindřichem po rozvodu výrazně zlepšil. A prý měla hezký vztah i s Kateřinou Howardovou.

f3eec675a73ae-blobid0.jpg
Kateřina Howardová, anglická královna (1521-1542)
Foto: Hans Holbein the Younger, Public domain, via Wikimedia Commons

Svatba Jindřicha a Kateřiny se konala v létě 1540. Jindřich si Kateřinu hýčkal, případný potomek byl silným motivem. Jenže Kateřina neotěhotněla. Možná to nebyla ani její vina jako problém Jindřicha VIII. Byl doslova prolezlý nemocemi a možná už i impotentní. Pravdou ale je, že díky dítěti by se Kateřinin osud vyvíjel určitě jinak.

Zatím si užívala života v luxusu, dělala však jednu chybu za druhou. Za svého sekretáře si zvolila bývalého milence Francise Derehama. To bylo krajně neopatrné! Neměla taky pochopení pro Jindřichovy dcery Marii a Alžbětu. Byla uražená, že jí projevují málo respektu. Neměla vlastnosti královny. Byla hrdá a povýšená, myslela jen na parádu a radovánky. Ale právě její povrchnost a bezstarostnost se králi líbily. Nepotřeboval žádnou vzdělanou intelektuálku, s níž by vedl odborné diskuse. Měl pocit, že s ní omládl. Jenže obrovské zdravotní problémy ho vracely do reality. Stále častěji ho sužovaly ohromné bolesti, a v těchto chvílích byl přímo nesnesitelný až nebezpečný. Neovládal se, a tak se mu každý raději klidil z cesty. Před Kateřinou ale zatím horší stránku své povahy skrýval. Nechtěl ji děsit, tak se jí naopak v těchto chvílích sám vyhýbal.

Kateřina si neuvědomovala, že ji okolí bedlivě pozoruje a intrikuje proti ní. Neodhadla, že má na dvoře tolik nepřátel, jinak by neriskovala a nescházela se s Thomasem Culpeperem, se svým bývalým milencem ještě z dob před svatbou. To i další pikantní informace z Kateřininy minulosti se dostaly k biskupu Cramerovi a ten cítil povinnost informovat svého panovníka. Jindřich byl zděšen, i když zpočátku tomu nechtěl věřit. Nařídil ale vyšetřování. Když se všechno potvrdilo, zachvátil ho bezmezný vztek. Neznal slitování, neodpustil Kateřině takovou pohanu. 

cc3770985e876-obrazek.jpg
Poprava Kateřiny Howardové, manželky Jindřicha VIII. rytina 1864
Foto: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Kateřina byla obžalována, že před manželstvím vedla neřestný život. Derehem i Culpeper byli zatčeni, při výslechu nelidsky mučeni a oba krutým způsobem popraveni. Popravě neušla ani Kateřina. Došlo k ní 13. února 1542. Bylo jí něco kolem dvaceti let. O rok později se Jindřich oženil naposledy. Jeho šestá manželka Kateřina Parrová s ním strávila tři a půl roku až do jeho smrti v roce 1547. Byla mu více pečovatelkou než milenkou. Sama ho přežila jen o rok a půl. Jedinou z žen, která všechny přežila, byla čtvrtá manželka Anna Klévská, která zemřela až v roce 1557…

Zdroj info: Thoma, Helga: Nemilované královny, Praha, 2002