Bohužel mám zlváštně bolavou vzpomínku na maturitní ples, a tak jsem se od té doby (a je to už 15 let) na ples odvážila jen jednou.
Tenkrát jsem ještě neměla svoji hlavu, a proto byly šaty a boty v režii mojí maminky. Šaty byly celé černé a ani trochu mi neslušely, jenže jsem byla hodná holka a nikdy jsem mamince neodmlouvala. Boty jsem měla klasické - lodičky na podpatku, černé. Nikdy předtím jsem na podpatcích nestála. Na hlavě mi maminka vyrobila krásné vlny, které mi na hlavě vydržely stejně dlouho jako lodičky na nohách - přibližně 2 hodiny. Potom jsem měla zase svoje "hřebíky", rovné a nijaké.
Cítila jsem se mizerně ze svého nepovedeného outfitu a nějak jsem se nedokázala uvolnit. Odcházela jsem jako popelka ještě před půlnocí se slzami na krajíčku.
Už mi to zpětně připadá dost úsměvné, ale lehká plesová averze mi zůstala.
Katerinanda.
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven
S tím by se ale určitě dalo něco dělat, ne? :) Plesy jsou zábava, škoda, že to začalo takhle...
- Chodíte tančit? Co si na ples oblékáte?
- Nosíte pokaždé něco jíného, nebo to zvládáte v jednom úboru?
- Jak vypadají vaše večerní šatičky?
- Dáváte přednost kalhotám?
- Co podpatky, dokážete v nich přejít sál bez úhony? A tančit?
- Na jaké plesy chodíte? Co tombola? Co jste kdy pěkného vyhrály? Jak vám to jde na parketu, jste vidět, slyšet? Co nějaké veselé plesové historky?
předmět: plesy
Během dne budeme vaše příspěvky zveřejňovat a jedna z vás vyhraje parfém Lolita Lempicka.
Nový komentář
Komentáře
Kaylie — #1 souhlasím
katerinanda — #3 To bude dobrý
Pečlivě se připravuju, podruhé už to nesmím "zkazit".
...mám pro to pochopení, proto jsem si na maturitní ples ušila šaty sama ..byl to odvaz, ale měl úspěch
Právě ten nepříjemný zážitek a vzpomínku je potřeba "přebít " něčím pěkným a vyrazit někam a po "svém", žádné černé šatičky.
Nespletla si to paní matka s pohřbem?