Tak příjemný rozhovor jsme dlouho s nikým nevedli. Nic nenasvědčovalo tomu, že se bavíme s jednou z vrcholných političek, možná to bylo i tím, že k politickým tématům jsme zabrousili jen okrajově... Posuďte sami.
Žena a politika... Jak zvládáte skloubit roli matky a vrcholné političky?
Jak se dá. Pevně věřím, že dobře. Vždy je něco, co bych ráda dělala jinak. Mnohdy mě mrzí, když nejsem s dětmi tak často, jak bych si přála. Zároveň jsem si ale jistá, že v práci, kterou dělám, vidí i ony dobrý smysl. A naštěstí je mnoho aktivit, které souvisí s prací, a děti se jich rády účastní: cyklojízdy, biojarmarky, výlety do přírody, návštěva kulturních akcí. A také je pravda, že je-li společného volného času méně, o to více si ho všichni vážíme a dokážeme si takové okamžiky vychutnat.
Kateřina Jacques Narodila se 2. června 1971 v Mělníku. Její otec Otakar Pajer je bratrem známého fotografa Alana Pajera. Jejím dědečkem byl kameraman Jan Roth. Po dokončení gymnázia odjela za studiem do Německa na Svobodnou univerzitu v Berlíně, kde se živila jako au-pair. V Německu se seznámila se svým, dnes již bývalým, manželem Christianem Jacquesem. Po čtyřech letech se vrátila do Prahy, kde pokračovala dál ve studiu na Karlově Univerzitě a zároveň působila v pražském Goethe Institutu a jako tlumočnice a překladatelka z němčiny. Na Filosofické fakultě UK složila v roce 2001 státní závěrečnou zkoušku v oboru politologie a dále v oboru překladatelství a tlumočnictví z němčiny. Za svoji dvojjazyčnou (českou a německou) diplomovou práci rozebírající Palackého Dějiny národa českého získala akademické ocenění – Bolzanovu cenu. Z politologie v roce 2006 úspěšně absolvovala i rigorózní zkoušku. Před vstupem do politiky se Kateřina věnovala problematice lidských práv a zvláště ochraně práv národnostních menšin a boji proti rasismu a netoleranci. Na Úřadě vlády pracovala jako referentka Sekretariátu Rady vlády pro záležitosti romské komunity, později jako vedoucí Sekretariátu zmocněnce vlády pro lidská práva a ředitelka Sekce lidských práv a rovných příležitostí. Kateřina měla s manželem dvě děti, dnes čtrnáctiletou Ninu a třináctiletého Sebastiana. Více o Kateřině se dočtete na jejích stránkách: www.katerinajacques.cz. |
Relaxuji zejména spánkem – toho mám teď velký nedostatek. Ráda vařím, poslouchám hudbu nebo vyrazím na kolo.
Jaká je vaše oblíbená knížka?
Není jedna. Těch, které se mi líbí, je mnoho.
Je něco, čeho jste ještě nedosáhla? Jaký je váš životní sen?
Jistě. Sny se ale nesdělují!
A jaký je váš politický sen – vaše vysněná funkce?
Žádnou vysněnou politickou funkci nemám. Funkce jsou pomíjivé, přicházejí a odcházejí a se sny nemají nic společného. Spíše se snažím něco konkrétního dokázat a držet si politický styl, který je poctivý.
Jakou dobu strávíte ráno před zrcadlem?
Jak kdy. Záleží na tom, jak dlouho vzdoruji drnčícímu budíku a kolik času mi do odchodu z domu zbývá. Zpravidla také podle toho, jak moc se při pohledu na sebe sama vylekám. Největší zděšení zažívám poté, co jsem spala méně než pět hodin.
Čeho se bojíte?
Bojím se o své blízké. A jinak téměř ničeho, snad jen velké vody!
Máte nějaký talisman?
Mám. Nosím ho na krku.
Kam byste se jednou chtěla podívat? Co pro vás znamená ideální dovolená?
Láká mě Tibet nebo Indie, pokud mluvíme o vysněné cestě. Ideální dovolená je určitě s mými dětmi, bez počítače a bez telefonu. Nemusí to být nic finančně náročného. Bohatě by nám stačila kola a stan.
Prolítla jste někdy na škole z nějakého předmětu?
Bylo to těsně, ale ne (smích). Jednou jsem dělala reparát z matematiky. Uf! To už je naštěstí dávno!
A nakupujete ráda?
Záleží na tom, co a kde. Někdy ano. Častěji je to ale nutné zlo. Většinou to dopadne tak, že si během několika desítek minut musím koupit to nejnutnější. Pokud se mi něco líbí, koupím si dva kusy, abych se nemusela na nákup vydávat příliš často.
Je vaše oblíbená barva zelená?
Ano. Líbí se mi vlastně všechny, na oblečení hlavně černá...
Máte ekologickou domácnost?
Snažíme se o to. Třídíme odpad, používáme úsporné žárovky, nesvítíme nadbytečně. Také kupujeme biopotraviny.
Chodíte si zacvičit? Jaký děláte sport?
Pravidelně běhám ve sněmovně do schodů a ze schodů, při přecházení mezi sněmovním sálem a klubem Strany zelených jsem nachodila jistě již mnoho kilometrů (smích). Kdo někdy ve sněmovně byl, ví, jaká je to spleť chodeb. Jinak sportuji jen rekreačně a jsem vášnivá turistka. Na výlety kdykoliv a kamkoliv.
Máte nějakou domácí bytovou vychytávku, na kterou jste vyloženě pyšná?
Bydlíme velmi nenáročně, moje vychytávka, kterou jsem si vždycky přála – to je rádio v koupelně.
Co Kateřina popřála našim čtenářkám?
Jak na vás působí Kateřina jako politička? A jako žena? Chtěla byste jí také něco popřát?
Nový komentář
Komentáře
Považuji za normální brát děti, kde to jen trochu jde. Navíc děti paní Jacques v době demonstrace nebyly už žádná nemluvňata. Je pochopitelné, že kdo je aktivní v politice, chce svoje názory a činnost přiblížit i svým dětem. Jaký názor si pak děti udělají, je jiná věc. A pokud chci jít v demokratickém státě na politickou demonstraci, mám automaticky očekávat, že tam dostanu do úst?
Co se týče rozhovoru, hodně objevný. Nechybí otázka na zvládání rodiny při veřejné práci, otázka na nákupy, na domácnost... jen více takových přínosných rozhovorů.
Oceňuji na ní její schopnost dobře formulovat myšlenky a správně vyslovovat. Její další aktivity mi připadají hodně teatrální, a kvůli tomu mi sympatická není.
1. Jak na vás působí Kateřina jako politička? Jako hysterická koza, která se zviditelnila hlavně svým "au au" na demonstraci. Bylo to divadlo jak vyšité, ale svůj účel očividně splnilo, jen docela lituju toho policistu, co to odnesl.
2. A jako žena? Chladně, nesympaticky.
3. Chtěla byste jí také něco popřát? Ani ne, každý svého štěstí strůjcem
Meander: Máš pravdu, asi jí je zima
Jestli pro vás byl příjemný rozhovor s tím protekčním zmetkem,tak vás lituju. Jinak je nesympatická ať jako politička nebo jako Katuška - žena.
1.Jak lepší herečka a manipulátorka než politička
,Kačenko nekecej že nenakupuješ hadříky a děti nech při demonstraci doma
2.Jak žena?Nevím.Ať posoudí muži
3.Více spánku
Tahle paní je mi nesympatická od té doby, co postavila svou kariéru političky na "scéna- demonstrace". Herecký talent.
...píšete tady o dětech. Slyšela jsem, že se o ně nijak zvláště nestarala.
Na té demonstraci byla boží, to její:"au, auů" asi nezapomenu
Jako politička, Vychcaně.
..jako žena? Nechutně, nežensky
Popřát? Ať se jí daří.
mám z ní kopřivku
Jedna z těch co použijí vše (i děti) pro ukojení své touhy po moci. Budou s STBákem Bursíkem hezký páreček.
Suzanne: No, já nevím, pochod neonacistů, neohlášená demonstrace anarchistů a neočekával se konflikt? To se mi nechce věřit
.
Chytrá ženská, poměrně schopná politička. A v politice jsou daleko horší, tak nevím, proč všichni nesnáší Kateřinu auau
Eva_Fl: ve skutečnosti vypadá líp
Hele, tohle fakt nekomu pripada sexy?
Bellana: JUDr Hana Marvanová náhodně v tramvaji mě udivila také. Jak scénka z někdejšího Možná přijde i kouzelník, když si paní Jaru odskočila jen tak náhodou od plotny...
Bellana: tady se ale fyzický konflikt neočekával. Asi právě proto, že to bylo tak zbytečné, ztropila tu scénu. Za to jsem jí vděčná, šla s kůží na trh. Její výslovnost a politický program je věc další, o tom raději nediskutuju
Suzanne: Děti na klidné demonstraci mi nevadí, spíš to beru jako výchovu k občanství. Ale brát si děti na demonstraci, kde se očekává fyzický konflikt, mi připadá nezodpovědné. A to její dokonale vyslovované A-U, no amatérský výstup. Do té doby jsem ji znala a nevadila mi. Vím, že s námi politici manipulují, ale tahle manipulace, včetně "náhodné" jízdy paní Marvanové, způsobila, že zelené nebudu volit, ani kdyby mi připadali jako nejmenší zlo.
Nechci jí tu dělat obhájce, dámy, ale ona odpověděla na otázku, z čeho má strach, jako každý jiný člověk. Nemusím se bát ničeho, ale o své blízké má přirozenou obavu každý. A v zahraničí se v míru zúčastňují demonstrací i matky s kočárky - klidná demonstrace v některých zemích slouží jako vyjádření podpory, názoru. Takže ano, bijte ji pro její politické cíle, pokud s nimi nesouhlasíte. Ale děti na demonstraci mi nepřijdou jako něco strašného. Koneckonců v roce 89 měla děti na demonstracích spousta lidí. A ten tyjátr dle mého udělala moc dobře - kdo jiný než politička by měl využít své viditelnosti, aby upozornil na neřádstvo?
tak tuhletu nemusím