Kateřina Aragonská (1485-1536) patřila v mládí k největším kráskám své doby. Narodila se jako nejmladší dcera katolických Veličenstvech Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského. Už jako tříletou ji rodiče zasnoubili s Arturem, princem waleským a následníkem anglického trůnu. Manželství, které bylo uzavřeno v roce 1501 a do nějž se vkládalo tolik nadějí, mělo zlepšit vztahy dosavadních rivalů Anglie a Španělska. Trvalo však pouhé čtyři měsíce.  

Krátce po svatbě totiž oba mladí manželé těžce onemocněli horečnatým onemocněním, údajně hemoragickou horečkou. Zatímco Kateřina se vyléčila, její manžel nemoci podlehl, a Kateřina se tak stala v šestnácti letech vdovou. Ocitla se v nezáviděníhodné situaci. Řešení se ale našlo.

645a33402e6cfobrazek.jpg
Foto: Kateřina Aragonská jako Máří Magdaléna
Michael Sittow, Public domain, via Wikimedia Commons

Bylo dohodnuto, že se Kateřina provdá za mladšího Arturova bratra a nyní následníka trůnu Jindřicha, kterému byla původně naplánována církevní dráha. Mělo to ale háček, vlastně dva. Především Jindřichovi bylo teprve deset let a dále bylo zapotřebí papežského dispensu, protože se sňatkem s Arturem stala Kateřina Jindřichovou příbuznou prvního stupně, což byl tehdy problém. Kateřina ale uvedla, že manželství nebylo naplněno, tudíž že je panna, a tak nakonec papež se sňatkem souhlasil. Na tomto tvrzení Kateřina trvala celý život, přestože později, když se to zase ze zcela jiného důvodu Jindřichovi hodilo, byla tato skutečnost zpochybňována.

Kateřina tedy zůstávala v Anglii a čekalo se, až Jindřich „doroste“. Mezitím ale pomalu ztrácela na hodnotě a už to vypadalo, že ze svatby sejde. Jindřichův otec Jindřich VII. začal přemýšlet, zda by se nenašla pro syna vhodnější partie, a tak chtěl zasnoubení zrušit. Především by se mu líbila nevěsta z rodu Habsburků, jejichž rodu hvězda teprve začala stoupat. Pak dokonce sám Jindřich VII. ovdověl a chtěl se oženit s Kateřininou sestrou Johanou Šílenou, nehledě na její duševní stav - byla přece jen stále španělskou královnou! Je tedy jasné, co tím Jindřich VII. sledoval…

Spekulace kolem budoucího sňatku musely být pro Kateřinu velice ponižující, navíc snoubencův otec jí dával směšně nízkou částku na domácnost, takže musela žebrat u svého otce Ferdinanda Aragonského o peníze pro služebnictvo, na šaty a jídlo. Kateřina už ztrácela naději, že se sňatek uskuteční, a uvažovala dokonce o návratu do Španělska a odchodu do kláštera, když tu náhle po krátké nemoci zemřel v dubnu 1509 král Jindřich VII.

645a34ca736c8obrazek.jpg
Foto: Mladý Jindřich VIII.
Attributed to Meynnart Wewyck, Public domain, via Wikimedia Commons

Díky tomu se ani ne osmnáctiletý Jindřich stal králem. Začal vládnout nyní jako Jindřich VIII. A ten cítil povinnost se s Kateřinou oženit, což také šest týdnů po nástupu na trůn 11. června 1509 učinil. Spolu pak byli korunování ve Westminsterském opatství. Vlastně to nebyla jen povinnost, jednalo se o sňatek z lásky! Jindřich prý totiž Kateřinu miloval od doby, co přijela do Anglie jako snoubenka bratra Artura. Ano – byl mezi nimi šestiletý rozdíl, ale Kateřina, nyní čtyřiadvacetiletá, byla opravdu krásná. Navíc to byla laskavá, empatická a vzdělaná žena. Kromě španělštiny a angličtiny ovládala i francouzštinu, vlámštinu a latinu.

645a357187d2fobrazek.jpg
Foto: Portrét od Hanse Holbeina. 1540
Hans Holbein the Younger, Portrait of Henry VIII, 1540, oil on wood, Palazzo Barberini, Rome.

Pro nás je těžko uvěřitelné, že tvořili Kateřina s Jindřichem krásný pár! V té době nevypadal Jindřich vůbec tak odpudivě, jak ho známe z pozdějších portrétů Hanse Holbeina ml. Dokonce ho současníci označovali za nejkrásnějšího muže své doby!!! Měřil 180 cm, byl prý pohledný, měl atletickou postavu, kterou často ukazoval na kolbišti nebo tenisových kurtech. Že dobře vypadá, si plně uvědomoval, jeho ješitnost byla přímo legendární! Ani náhodou nepřipomínal ten pozdější odporný kolos mající v pase 145 cm! Kromě toho to byl vzdělaný mladík všestranných zájmů, milující hudbu a filozofii, hovořící latinsky.

Konečně se tedy po letech utrpení a ponižování usmálo na Kateřinu štěstí. První léta manželství byla skutečně harmonická. Kateřina byla mírná, laskavá a velkorysá. Hrdě se přenášela přes aférky, které měl Jindřich s jejími dvorními dámami. Bylo to většinou v době, kdy byla těhotná. A to byla dost často. Prodělala několik potratů, nebo se jí narodily mrtvé děti či děti žijící jen několik dní, z toho byli tři synové, po nichž Jindřich tak toužil. Dospělosti se dožila jediná dcera Marie, pozdější královna, narozená v roce 1516.

645a3162c89fdobrazek.jpg
Foto: Kateřina Aragonská se brání rozvodu s Jindřichem VIII. Obraz Henryho Nelsona O'Neila.
Henry Nelson O'Neil, Public domain, via Wikimedia Commons

Právě Kateřinina neschopnost porodit králi mužského dědice začala narušovat jinak poklidné manželství. Zatímco dřívější milenky přestaly po čase krále zajímat a po provdání zmizely ze scény, nová dvorní dáma Anna Boleynová se rozhodla, že se nestane královou metresou, a požadovala legitimní sňatek. Přijímala královo dvoření, ale odmítala jakékoli intimity. Tehdy si Jindřich začal uvědomovat věkový rozdíl i to, že končí Kateřinina plodnost a schopnost porodit mu syna. Proto se rozhodl, že se po 18 letech dříve milované manželky zbaví, a požádal papeže o zrušení manželství. Ten odmítl.

Jindřich VIII. začal tvrdit, že když si Kateřinu bral, nebyla již pannou, což by znamenalo, že její první manželství s jeho bratrem Arturem bylo naplněno a druhé manželství je tedy neplatné. Jindřich doufal, že mírná Kateřina nebude dělat problémy, nebude se bránit odchodu do kláštera a že mu dá svobodu. Kateřina se ale rozhodla bojovat za zachování svého manželství a jeho právoplatnost. Byla touto situací raněná a ponížená. Rozhodně to od JIndřicha nečekala. Měla na své straně nejen papeže, ale i některé další evropské panovníky. Také obyvatelstvo Anglie s ní sympatizovalo. Nebylo jí to ale nic platné. Jindřich se už rozhodl! Poslal Kateřinu do vyhnanství, její komnaty přidělil Anně Boleynové a dceru Marii prohlásil za bastarda a zbavil ji nároku na nástupnictví.

645a36f76405eobrazek.jpg
Foto: Anna Boleynová
English school, Public domain, via Wikimedia Commons

S Annou Boleynovou, která už byla těhotná, se oženil a přesvědčil anglický parlament, aby jeho manželství s Kateřinou Aragonskou prohlásil za neplatné. Tím byl legitimizován jeho nový sňatek. A byl to jen krůček k odtržení anglické církve od Říma a vzniku nové anglikánské církve, do jejíhož čela se Jindřich VIII. pasoval, protože papež i nadále odmítal anulovat Jindřichovo první manželství.

Brzy ale začala hvězda Anny Boleynové pohasínat. Byla příliš temperamentní a ambiciózní, pravý opak poddajné Kateřiny. To, co na počátku na ní Jindřichovi imponovalo, mu velmi brzy začalo vadit. Brzy se jí nasytil. Navíc se ani jí nepodařilo postarat o následníka trůnu, a tak musela odejít ze scény. A jak známo dost krutým způsobem. Jindřich s ní neměl slitování…

645a363cddee2obrazek.jpg
Foto: Kateřina Aragonská
Unidentified painter, Public domain, via Wikimedia Commons

A Kateřina? Ta ve vyhnanství chřadla a v lednu 1536 zemřela. Bylo jí pouhých padesát let. Podle současných lékařů podlehla rakovině, která v té době nebyla příliš známá. Původně se totiž hovořilo o otravě ze strany Anny Boleynové nebo jejího manžela. Na Kateřinině zdraví se podepsal desetiletý marný boj o zachování jejího manželství a práva její dcery Marie. Král Jindřich VIII. si mohl oddechnout. Přece jen ho tížilo svědomí…

Zdroj info: Thoma Helga: Nemilované královny, 2002, 100+1 historie, Fraser Antonia: Šest žen Jindřicha VIII., 2005

Na našem webu jste si mohli také přečíst: