Dokud se o jejího imobilního otce starala její maminka, stačilo, aby u nich párkrát do týdne vypomohla s péčí o domácnost. Jenže když před pár měsíci přestaly nohy sloužit i té, vzala si Kateřina rodiče k sobě domů. V rodinném domě bylo beztak prázdno po dětech, které už vylétly z hnízda. „Vždy jsem si s našima skvěle rozuměla, tak nebylo čeho se bát. Třenice ale přece jen nastaly. To když jsem jim razantně změnila jídelníček,“ přiznává Kateřina, která však netušila, jak velkou vlnu nevole tím spustí.
5e54f840b0c67obrazek.png
Její maminka trpí cukrovkou, otce trápí dna a kornatění tepen. Proto ze seznamu pokrmů bez milosti vyřadila vše nezdravé – od uzenin, přes tučná masa a většinu sladkostí až po přeslazené limonády. Nahradila je sice dražšími, ale o to zdravějšími potravinami. Jenže vděku se nedočkala, naopak. Její rodiče jsou zlostí bez sebe a volají po původní stravě. Jenže marně. A sami si ji obstarat nezvládnou.

„Řekla bych, že mě teď oba nenávidí. Ale já to pro jejich dobro vzdát nechci. Zpočátku zdravá jídla odmítali pozřít a vyhrožovali hladovkou. Dokonce to došlo tak daleko, že se táta nad čočkovou polévkou tak moc rozčílil, až na mě zavolal policajty! Že prý je týrám,“ kroutí hlavou jejich dcera s tím, že strážci zákona skutečně přijeli. Když ale zjistili, jak se věci mají, jen rodině domluvili, aby našla nějaký kompromis.

„Asi týden jsme pak spolu nemluvili, ale já mu už odpustila. Věřím, že zvláště pro něho musí být těžké jíst zdravě. Jenže se to musí zkrátka naučit. Ze svých zásad neslevím. Chci pro ně udělat to nejlepší. To mi nikdo za zlé mít nemůže,“ dodává Kateřina.

Čtěte také:

Reklama