Ženy hrály v životě tohoto panovníka zásadní roli. Vlastně bez ženy, tedy vlastní, dlouho nevydržel. Apetýt zdědil nejspíš po svém otci Leopoldu II. a předepsaný smutek po zemřelých manželkách zkracoval, co to jen šlo. Byl rodinný typ. Když se ženil v roce 1816 počtvrté, měl údajně prohlásit, že si konečně bere ženu, která ho přežije. Aby ne, když mu bylo 48 a nevěstě 24 a byla tak dokonce mladší než jeho nejstarší dcera.
Foto: Princezna Karolína Charlotta Augusta Bavorská
Unidentified painter, Public domain, via Wikimedia Commons
Nová rakouská císařovna se původně jmenovala Charlotta Augusta Bavorská (1792-1873), jméno Karolína začala používat teprve později. Byla dcerou prvního bavorského krále Maxmiliána I. a z tohoto důvodu neměla o nápadníky nouzi. Málo se ale ví, že už byla před svatbou s Františkem jednou vdaná. Jejím prvním manželem se stal v roce 1808 korunní princ Vilém z Württemberska. Byl to sňatek vysloveně politický, Vilém se chtěl vyhnout sňatku, který by mu vnutil sám Napoleon Bonaparte, proto si zvolil dceru bavorského krále. Věděl, že Napoleon nebude proti této svatbě nic namítat, oba otcové totiž byli Napoleonovi spojenci.
Oba mladí lidé k sobě ale nikdy nenašli cestu a údajně ani nikdy nežili jako manželé. V královském paláci ve Stuttgartu obývali oddělená křídla a vzájemně se nenavštěvovali. Charlotta trávila čas tím, že si opakovala italštinu, učila se anglicky, četla a hlavně malovala. Pro šestnáctiletou dívku to bylo mnohem příjemnější, než kdyby musela plnit manželské povinnosti.
Thomas Lawrence, Public domain, via Wikimedia Commons
Po Napoleonově pádu ztratil politický sňatek význam, a tak mohlo dojít k rozvodu a jeho anulování i ze strany katolické církve samotným papežem Piem VII. Charlotta byla volná. Původně se o ni ucházel i Františkův mladší, právě ovdovělý bratr, ale když zjistil zájem bratra-císaře, raději ustoupil.
Charlotta císaře okouzlila svou krásou a kultivovaností. První, honosná svatba se konala 29. října 1816 v Mnichově a byla to tradiční svatba v zastoupení. Ženicha zastupoval nevěstin bratr. Druhá svatba, které už se účastnili oba snoubenci, se uskutečnila o pár dní později v Augustiniánském kostele ve Vídni. Po svatbě se nekonaly ve Vídni žádné velké oslavy, jako tomu bylo v Mnichově. Císař František I. byl znám svou pověstnou šetrností, ale skrblíkem rozhodně nebyl. Svou novou ženu zahrnoval pozorností a dárky a ona mu to svou láskou oplácela. Před tímto sňatkem byla nevěsta známá jako Charlotta Augusta, ale nyní začala používat jméno Karolína Augusta, možná proto, aby se zřetelně odlišila od jména, které používala v době svého prvního nevydařeného manželství.
Manželství s Františkem bylo harmonické, třebaže zůstalo bezdětné. Nová císařovna se stala matkou třinácti dětí z podchozích Františkových manželství. A nutno říci, že chápavou a milující. Karolína byla stejně jako její manžel rodinný typ, takže se láskyplně se starala o všechny své nevlastní děti, byť mnohé byly v jejím věku. Hezký vztah měla i k dalším svým příbuzným – např. své nevlastní sestře Žofii, která se provdala za jejího nevlastního syna arcivévodu Františka Karla, a stala se tak matkou císaře Františka Josefa I. Rozuměla si i se všemi Žofiinými dětmi a dokonce, jako jedna z mála, vycházela také s pozdější císařovnou Sissi.
Joseph Kreutzinger, Public domain, via Wikimedia Commons
Blízký vztah si vytvořila i k Čechám, které poprvé s manželem navštívila v roce 1817, tedy rok po svatbě. Tehdy byla na její počest pojmenována nově založená obec Karlín, která se stala prvním oficiálním pražským předměstím. Císařovnino jméno dodnes nese Karolínin pramen v Mariánských Lázních nebo Karolíniny sady ve Znojmě.
Populární byla též v Rakousku, kde se věnovala charitativní činnosti. Založila několik nadací, nemocnic, škol a domovů pro chudé. Její jméno nese řada ulic, staveb či institucí, které založila nebo finančně podporovala. Když v roce 1935 zemřel na zápal plic její manžel, stáhla se do ústraní a odstěhovala se do Salcburku. Zlí jazykové tvrdili, to byla zásluha Žofie Bavorské, která pak hrála na habsburském dvoře rozhodující roli. Karolína byla mimořádně skromná a empatická a neměla v úmyslu s ní soupeřit. Svého manžela přežila o třicet osm let, zemřela den po svých 81. narozeninách…
Foto: Karolína Augusta Bavorská v pozdějších letech
Public domain, via Wikimedia Commons
Zdroj info: Kol.: Královská trilogie, 2007, Liška, Vladimír: Ženy českých panovníků ve faktech, mýtech a otaznících, 2017, Hamannová, Brigitte: Habsburkové, 1996
Na našem webu jste si mohli ve volném seriálu o zajímavých ženách také přečíst:
Nový komentář
Komentáře
Zajímavé,díky.
Děkuji
Opět zajímavé čtení. Děkuji.
Musím říci, zemřela na krásný věk.
Byla to krásná žena.