Už týden měla žaludek jak na vodě, a tak jí kolegyně z legrace doporučila, ať si raději udělá těhotenský test. Smát se přestaly až ve chvíli, kdy byl skutečně pozitivní. Karla ve 46 letech čekala druhého potomka, o něhož se před patnácti lety tak dlouho snažili, ale nakonec to vzdali. Však i lékaři usoudili, že má málo plodných vajíček. „Nevěřila jsem vlastním očím. A ani na chvilku mě nenapadlo, že bych šla na potrat. Však nejsem první ani poslední máma v takhle pokročilém věku! A můj muž byl stejného názoru,“ říká Karla, která už se nemohla dočkat, až řekne své dceři, že konečně bude mít sourozence.
Mám pro tebe novinku!
„Bylo mi jasné, že jedenadvacetiletá holka, která už bydlí s přítelem, z toho nebude paf jako třeba osmiletá holčička. Ale i tak - nemohla jsem se dočkat, až to spolu rozebereme, začneme plánovat a třeba i chodit po nákupech,“ vrací se ve vzpomínkách pět měsíců nazpět, kdy uspořádala rodinnou večeři. Při té příležitosti chtěla dceři Soně a nastávajícímu zeti novinku slavnostně oznámit. To ještě nevěděla, že bude až druhá. I její dcera totiž vzala rodinnou večeři jako ideální příležitost pro sdělení novinek. Také totiž byla v jiném stavu.
Nadšení se nekonalo
„Podala nám fotografii z ultrazvuku a oznámila, že z nás budou babička s dědou. Tak si prý máme zajistit dostatek volného času na vnoučátko. Když jsme se ale s manželem začali namísto údivu smát, nechápala, co se děje. Se slovy, že zase tolik času mít nebudeme, jsem jí podala snímek z ultrazvuku i já. Vůbec nechtěla chápat, že nejde o vtip. Když to ale konečně pobrala, rozhodně nezářila nadšením,“ povzdychne si její maminka a přiznává, že to naopak pořádně schytala. Její dcera se odmítla smířit s tím, že se bude starat o své miminko namísto o vnoučátko. Rodiče odsoudila s tím, že jsou nezodpovědní, když si pořídí mimino v jejich věku. Došlo i na hádku završenou prásknutím dveří. Od té doby Soňa s rodiči nekomunikuje.
Na tahu je dcera
„Moc mě to mrzí, ale nemíním se vnucovat, když nám naše štěstí nepřeje. Ať přijde sama, až jí to dojde. Představovala si nejspíš, že se vrátím z práce, ona mi strčí dítě, a půjde se věnovat svým koníčkům. Takhle to tak jednoduché ovšem mít nebude,“ dodává Karla.
Čtěte také:
- Nešla na testy, teď lituje: Moje miminko prý mohlo i umřít, svěřuje se Dita (27)
- Kateřina (32): Domů k rodičům už nevkročím, dělá se mi z nich zle!
Nový komentář
Komentáře
Ach, tolik povrchnosti a sobeckosti. Každý je na tomto světě sám za sebe a žije svůj život. Dopřejte tomu druhému žít život takový jaký má nebo mu určil osud. Nechť je každý šťastný a přejte mu to.
Já mamku mám, ale není to ani mamka ani babička, žije si svůj vlastní život. Manžela nemám, ten žije s mladou slečnou, tak žiji sama s dětmi a snažím se, abych byla šťastná a všichni okolo.
Nechapu, proc z toho vsichni delate takove zlo.
Neni povinnosti babicek hlidat deti svym detem, to je jen jjich dobra vule, navic zeny kolem 50 stejne chodi do prace, tak nevim, kde jste vzaly jistotu, ze by babicka hlidala, i kdyby nemela dite.... Situace z clanku je naopak smesna - jak muze dcera, ktera je sama sotva dospela, predpokladam, ze nema vlastni bydleni a neni zajistena, mit proboha dite? Pak se nedivim, ze je nastvana, protoze tim padem prisla o zdroj prijmu od rodicu, ktery predpokladam ocekavala....:D
Moje mamka taky mela treti dite pred padesatkou, rok nato jsem rodila ja a vazne jsme se z toho nikdo nezblaznili, navzajem si deti pohlidame, kdyz je potreba a naopak aspon nejsou ani jedna vychovavane jako jedinacci, byt by to bylo nasnade...
Mit deti ve vyssim veku je zalezitost kazdeho, jestli se na to citi nebo ne a jestli jeho svedomi unese vrazdu nenarozeneho zdraveho ditete a nikomu neprislusi se k tomu vyjadrovat.
Musím reagovat na Andreu Dlouhou. Já měla se svou babičkou silný citový vztah,ale jsem přesvědčena, že by tomu tak nebylo,kdyby moje babička měla ještě dítě stejně staré jako já. Péči a lásku by dala svému dítěti, na mě by neměla tolik času a logicky by mezi námi žádné silné pouto nevzniklo. Takže Andreo,nic špatného si o vás nemyslím, naopak chápu vás .
Jo ale nikdo nevidí jak se cítí dítě kterému přijde 60 maminka na třídní schůzku,nehledě na to ze člověk uz v 50 nemá tolik sil
Mam syna 13 mesicu, a segru 11 měsíců.... takze chapu tenhle pribeh ze strany dcery. A ne nejsem sobec a rozmazlenec a buh vi co jeste. Mam totiz bratra kteremu je 18 let. Me je 24.... kdyz sem oznamila těhotenství byla sem rada, ze moje dite bude mit babičku i dedu z obou stran... kdyz tehotenstvi oznamila moje mamka, pardon ale nadsena sem rozhodne nebyla... ne kvuli sobe ale kvuli malemu, diky tomu ze ona na va 44 letech mimino. Prijde moje dite o zazitky s babickou.... moje predtuchy se naplnily... všem kamaradkam okolo mamy pomahaji... moje mama by peci o dve male deti nezvladla samozrejme.. nerikam ze je to jeji povinnost pohlidat maleho... neni... ale je tam to ALE... ted jsem napriklad nemocna, chlap v praci a v tutochvili by se hodila mamina pomoct jakozto babicky.... jenomze pomoct nemuze protoze ma sama.dite... takze v tom neshledavam zadne výhody. Spise nevyhody.... segru rada mam, ale ale ale ale...... a at si o me mysli kdo chce, co chce...
Mám děti v pubertě a díky nim i mluvím s jejich spolužáky a děti co mají staré rodiče, tak se za ně buď stydí nebo rebelují. Na druhé straně jsem zažila i okřikování dítěte ve školce,když druhému řeklo, že přišla jeho babička a učitelka okřikla,že to nemá říkat, že to je maminka. A co 16 kluk žijící s 60.letou maminkou, která ho nechce nikam pustit, neboť nechce být sama atd. Když je to dar od Boha, tak to vnímám trochu jinak než když se dítě narodí umělým oplodněním mamince třeba 45 a tatínkovi 67. Bohužel děti co mají staré rodiče jsou i okrádaní o ještě vitální prarodiče.Sama jsem děti měla pozdě 33,36 a i když zažily babičku, dědečka i prababičku, tak vnímám, že jsem je měla mít dřív. Nevnímám dceru jako sobeckou, ale spíš v šoku, že její dítě nebude mít prarodiče neboť se budou věnovat svému dítěti a kdo ví, zda nakonec nebude dcera, ta osoba, která s nakonec bude starat o svoji sestru spolu s vlastním dítětem neboť rodiče už to fyzicky nezvládnou.
I dřív se stávalo, že starší žena měla dojem, že jí začalo klimakterium, ale byla těhotná. Ta dcera je sobec, ale tak ji vychovali.
No mít v 46 letech dítě to je dobrá kaskaderka Ať mi nikdo v tomto věku nevyklada jak vše stíhá,jak mimco zvládá ! To je prostě lež jako věž ! Co to dítě ma z tak staré matky ? Bude v pubertě a matce bude 60 let Zřejmě se nedočká ani vnoucat od něj . Je sobectví mít dítě tak pozdě Lékaři moc dobře vědí proč to nedoporučuji ,nejsou B lbci A vůbec se dceři nedivím ze z toho není nadšená Rodit ve věku kdy se podle přírody tělo připravuje na přechod ? Síly ubývají A to co zvládne holka v 25 letech na to ta 46 leta bude potřebovat mnohem víc síly a trpělivosti Tak to prostě je Ale ať rodí třeba v 60 Nejsou normální
Třetí disko v téměř 43, v té době doma 24 a 22. Byla to obrovská radost. Starší vysokoškoláci jezdili domu mnohem častěji a mrnous je oba zbožňuje. Nyní se dcera bude vdávat a říká, ať si pořídíte ještě jedno a budeme mít i školku až přijdou vnoučata. Mnozí hodnotíte uhlem svých zkušenosti a toho jak se vám momentálně vede. Aby bylo mimco zdravé uděláte maximum. V to hle věku se snažíte o veškerou prevenci i na vlastní náklady. Pokud se máma a táta na ditko těší a troufaji, ví moc dobre oni sami. Držím palecky ať jste zdraví! Je to úžasné a zcela přirozené vas to bude nutit zdržovat se v bezvadné kondici a elánu. Užívejte si každý den! Dceři přeji aby neprosvihla to společně užívání si
. Je to moc moc prima!
Těhotenství mezi 40 a 50 je stále častější. A vůbec se nedivím že lékaři z toho moc odvázaní nejsou. Ono totiž po té 50 je znát jak ta síla a energie není taková jak ve 30 třeba. Protože stárnutí organismu se moc ošálit nedá. Tak na prahu padesátky si pořídím dítě, jo to zvládnu, nějaká energie ještě je. Když mu bude dítěti 10...šedesátka mi bude ťukat na dveře..no to už té energie moc nebude a plíží se důchod. Děťátko bude mít 20, bude chtít na vysokou třeba...bábě s dědkem klepe sedmdesátka. Pak zaklepou bačkorama a nedočkají se ani vnoučat. Jinak může přijít nemoc i sakra brzy a kdo se bude o to dítě starat. Uvažuju logicky a ne ťutínkovat že jsem ještě mladá a dítě zvládnu. Proto tahle věta o závisti... Kdo Vám bude tvrdit něco jiného, tak z toho mluví jen a pouze závist...co mám závidět? To tedy fakt nechápu.
Jsem taky starší matka. Mám dceru 28 let a dceru 4 roky, která se mi narodila těsně před 47 narozeninami. Těhotenství jsem vždy brala jako dar a velké štěstí ! Nikdy bych neměnila. Všem, kterým to zdravotní stav dovolí, radím neváhejte ani na chviličku !!! Budete překvapeny, jak je mateřství ve vyšším věku úplně jiné a hlavně KRÁSNÉ !!! Člověk je tak v klidu, nic ho nerozhodí. Kdo Vám bude tvrdit něco jiného, tak z toho mluví jen a pouze závist. Těhotenství bylo naprosto bezproblémové a porod v termínu a v pořádku. Kojila jsem 3 a půl roku. Dcera je krásná, zdravá a chytrá. Mám kolem sebe spoustu starších matek a bereme to jako naprosto normální věc, která nás udržuje fit. Hlavně nad tím vůbec nepřemýšlíme. Je to něco normálního a přirozeného. Za první republiky bylo každé desáté dítě narozeno matce starší 40 let, tak jde v současnosti, jen o návrat do normálu. Obě dcery miluji a jsou mi vším. Starší dcera je moc ráda, že má malou sestřičku a malá, že má velkou holku na blbnutí. Věci po malé schovávám, až budu babička, budou se hodit. Na svoji roli babičky se také moc těším. Věřím, že Vaše dcera vše pochopí a bude Vám oběma (všem) přát jen a jen štěstí. Máte užasnou příležitost užít si to vše spolu, jako dvě nejlepší kamarádky. Moc Vám oběma držím palce a věřím, že dojde ke smíru a k pochopení. Vždyť, kdo by si měl více rozumět než právě MATKY !
Pořád dokola si v hlavě přehrávám scénu, jak to asi vypadalo u toho stolu při onom dvojitém oznámení - a úplně cítím ty kapky vody z té ledové sprchy, kterou ta dcera od vás v tu chvíli dostala. A je mi jí strašně, strašně líto a musím říct, že bych cítila také strašný vztek a zklamání být na jejím místě. Všichni ji tu označujete za sobeckou a vypočítavou mrchu, která matce nepřeje její štěstí, že jí matka připravila o "levné hlídání, aby se mohla jít bavit...". Ale myslím si, že o to tu přece vůbec nemuselo jít. Myslím si, že ten okamžik, kdy žena čeká své první dítě je jedinečný a neopakovatelný, to rozhodnutí, že svůj život a čas, který patřil do té chvíli jen vám se rozhodnete věnovat někomu jinému je určitá forma "dospění do dospělosti" a těšíte se na to neznámé, co vás čeká - těšíte se a bojíte se zároveň - a doufáte, že v mamince budete mít úžasnou průvodkyni, která to bude sdílet s vámi, bude s vámi plánovat a chystat a nakupovat...a celý svět se v tu chvíli bude točit jenom kolem vás, těhule, kterou je potřeba hýčkat a rozmazlovat a těšit se s ní...ale je to jenom jednou, jenom jednou je to poprvé. U druhého a třetího dítěte už to podle mne není takové, už víte do čeho jdete, pořád je to krásné, ale kouzlo tajemného a neznámého je pryč...
A najednout "chrst", kýbl ledové vody do obličeje - a sen zmizel a vy se cítíte okradená.
Taky jsem starší matka a těhotenství jsem měla v pohodě. Zatímco mladší ročníky skoro všechny na rizikovce, já bez problému. Jestli se narodí dítě nepostižené na to jsou moderní metody a testy ve 14 týdnu. Jsou placené, ale zpětně něco přispěje i pojišťovna. S tou kondicí po porodu.. první rok než začal prcek chodit to je v pohodě, teď je to už horší, ale ne nijak dramaticky. Hlídání nemám žádné a přesto vše jde a funguje. Takže bych se nijak neznepokojovala.
Taky mám tetu o dva měsíce starší, než jsem já. V dětství jsme si docela rozuměli... jenom jsem i "babičce" říkala teto, protože se ke mně nikdy nechovala jako k vnučce. Nepamatuju na nějaký projev citu či náklonnosti. Až když jsem měla asi čtyřletou dceru, tak mi pro ni ušila rukávce ke kroji, šila totiž pro celou vesnici a zakládala si na tom.
Pane Bože, dcera práskla dveřmi??! To nechápu, copak je jí matka něčím povinována? Vychovala ji a nyní se cítí vychovávat další dítě. Nic nikomu Karla nedluží. Je to těžké, ale začněte si užívat svůj stav, buďte veselá, šťastná a těšte se na miminko. Dcera se snad časem umoudří a ještě se mamince omluví
Děťátko zdravé bude. Proč by nebylo? Jen ho mějte ráda a nerozmazlete ho, jako svou dospělou dceru. Její reakce je dětinská a sobecká. Ale časem se to jistě srovná...
Ve 46 letech už bych se bála. Je větší riziko ,že dítě nebude zdravé a také těhotenství a porod je riziko jak pro matku tak pro dítě. Vím,že zemřít může i mladý člověk, ale u staršího člověka je větší pravděpodobnost, infarkt,mrtvice,cokoliv a z dítěte bude sirotek. A dospělá dcera se k tomu postavila jako spratek, i když na jednu stranu se nedivím, že nadšená nebyla. Podle mě rodit ve 46 letech je nezodpovědné vůči tomu nenarozenému dítěti. Mezi mými syny je 11 letý rozdíl,mladší syn se mi narodil ve 30 letech a už v tomto věku jsem třeba těhotenství snášela hůř než v 19 letech. Na druhou stranu jsem si zase to mateřství více užívala.
Blahopřeji já jsem rodila druhého syna ve čtyřiceti a vyrostl v mužkýho ani sem se nenadála. Mateřskou sem si fakt užila .Je to sice zahul ale člověk už je přece jen starší tak věci které přijdou bere z nadhledem . Mezi mými syny je šestnáctiletý rozdíl takže to mohu posoudit. Ať dítě dobře prospívá a vy ať jste v pohodě na ničem jiném teď nezáleží.
přeji zdravé miminko a dcera se s tím taky srovná, uvidíte.
Ve 46 letech je to dost pozdě. Myslim, že bych si to nenechala. Ale dcera, ta je pěknej sobec. Takže si myslim, že až se uklidní, tak ji dojde, že když budete na mateřský, tak budete moc kdykoliv hlídat. Jen nevim,jak budete ve vasem věku zvladat dvě mimina. Přeji hodně sil a pevné nervy.