6421786938f34obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Edita
Už před rodičovskou jsem pracovala jako OSVČ pro několik firem. Tvořila jsem jim texty na zakázku. Myslela jsem si, že zvládnu stejné tempo i s dítětem, ale to jsem se teda šeredně spletla. Probdělé noci a skutečnost, že naše dítě patří k těm náročnějším, mě donutily práci hodně omezit. Ale nezvládala jsem to ani tak, respektive bych to nezvládla, kdyby mi každý den nechodila pomáhat matka. Naštěstí i naneštěstí mi po třech měsících jedna firma práci odřekla s tím, že musí šetřit a to znamená, že texty píšu už jen pro jednu společnost. A to se zvládnout dá. Většinou pracuju o víkendech, kdy syna hlídá manžel. A jsem za to ráda, nejenže potřebujeme peníze, ale taky jsem neztratila kontakt s prostředím, kde jsem jako ryba ve vodě. Jinak by mi z těch všech pokakaných plínek, příkrmů a hraček asi hráblo.

Julie
Po klidovém šestinedělí jsem začala z domova pracovat na půl úvazku. Šéf na mě tlačil, že mě potřebuje, ale zpětně, když už je synovi pět let, to hodnotím jako jednu z největších blbostí, co jsem udělala. Peníze byly sice fajn, ale čas se synem mi nikdo nevrátí. Byla jsem pořád vystresovaná, nepříjemná na manžela i na syna. Odbíhala jsem od práce k hračkám a pokakaným plenkám na nic jsem se nedokázala pořádně soustředit. A takhle to bylo, dokud syn nenastoupil do školky.

Jana
Moje práce úřednice bohužel neumožňovala, že bych ji mohla dělat alespoň částečně i z domova na mateřské. Myslím, že je velká škoda, že stát moc nemyslí na ženy s dětmi, které nechtějí celý den řešit jen miminko a rády by zcela nevypadly z pracovního světa. Věděla jsem, že se nechci starat jen o syna a o domácnost, a tak jsem začala z domova dělat jazykové korektury. Moc peněz za to sice nebylo, ale o peníze mi ani tak nešlo. Jenom jsem nechtěla, aby mi zakrněl mozek. 

Alena
Chtěla jsem nějakou formou pracovat i na mateřské, ale šéf řekl, že buď zůstanu na plný úvazek, nebo mám smůlu. S manželem jsme se dohodli, že mi bude hodně pomáhat a také jsme od dceřiných dvou měsíců zavedli chůvu. Prvního půl roku jsem dělala jen z domova a potom jsem začala chodit na jeden den do kanceláře. Dceru jsem kvůli tomu přestala kojit, abych nemusela řešit odsávání. Vím, že první tři měsíce byly hektické, hodně trpěla na bolesti bříška a hodně brečela, pracovní resty jsem doháněla v noci, kdy naštěstí dobře spala. Já byla nevyspalá mátoha, ale svého rozhodnutí nepřestat pracovat nelituju. Mateřství by mě nedokázalo naplnit na sto procent a práce mě strašně baví. A z dcery alespoň nevyrostl mamánek, ale byla od začátku zvyklá na chůvu a prarodiče. 

Zdroje: respondentky redakce

Čtěte také: