Kardiovaskulární onemocnění zahrnují širokou škálu potíží postihujících cévní systém (tepny, žíly, kapiláry) i samotné srdce. Patří sem především hluboká žilní trombóza, plicní embolie, periferní arteriální onemocnění, aneuryzma, ale také infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, arytmie nebo hypertenze.
Zdroj fotografie: Shutterstock
Kdy je dobré zpozornět
Těmto onemocněním často předcházejí rizikové faktory, které jsou většinou ovlivnitelné. Každý má svoje kardiovaskulární zdraví tedy do značné míry ve svých rukách.
K hlavním rizikovým faktorům tepenných onemocnění patří kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka a vysoký cholesterol. Jejich působením dochází k usazování tuků a dalších látek, vytvářejících aterosklerotický plát. „Při porušení povrchu aterosklerotického plátu uvnitř tepny vzniká velmi rychle krevní sraženina. To může mít za následek, že například velmi rychlý uzávěr srdeční tepny, která má průměr 2 milimetry, způsobí smrt postižené osoby srdečním infarktem. Podobným mechanismem při uzávěru tepny zásobující mozek může dojít k trvalému ochrnutí,“ vysvětluje kardiolog prof. Jan Piťha.
Hlavní rizikové faktory žilních onemocnění, konkrétně žilní trombózy, jsou kouření, nadváha, úrazy, nedostatek pohybu, nádorová onemocnění a zřejmě i hormonální změny – vyšší koncentrace ženských pohlavních hormonů v těhotenství nebo při užívání hormonální antikoncepce. „Tvorba krevní sraženiny v oblasti hlubokých žil dolních končetin nevzniká na podkladě aterosklerotického plátu, ale porušením celistvosti vnitřku žilní stěny, zpomaleným krevním průtokem a zvýšenou krevní srážlivostí. Následně může dojít k uvolnění této sraženiny a její embolizaci (vmetení) do plicních tepen, což je opět život ohrožující stav,“ dodává prof. Piťha z Kliniky kardiologie IKEM.
Významnou roli v tom všem navíc hrají i psychické faktory – dlouhodobý stres, deprese, úzkost nebo třeba náročné životní situace.
Zdroj fotografie: Shutterstock
Hormony jako důležitý hráč
U žen se riziko kardiovaskulárních onemocnění zvyšuje po 35. roce, ale neznamená to, že by se mladším ženám zcela vyhýbalo – pokud se u nich vyskytují rizikové faktory, měly by být také ostražité.
„Tepny žen poškozuje více než tepny mužů kouření, cukrovka a lipidy zvané triglyceridy. Nejpravděpodobnějším vysvětlením rozdílů mezi muži a ženami jsou ženské pohlavní hormony. Evolučně bylo jednou z jejich úloh výhodné zvýšení krevní srážlivosti, tedy snížení možnosti vykrvácení při porodu, případně při silném menstruačním krvácení. Tato původní výhoda se však s prodlužujícím se věkem žen stává rizikovou, a pokud je porušená vnitřní část tepenné či žilní stěny, může přispět i k život ohrožujícím komplikacím,“ upozorňuje profesor Piťha.
Kromě rozdílného vlivu rizikových faktorů mají ženy i specifika, která mohou ovlivnit jejich kardiovaskulární systém. Rizikové faktory se liší především přítomností a kolísáním ženských pohlavních hormonů, a to v rámci menstruačního cyklu, těhotenství nebo menopauzy. Mezi specifické rizikové faktory patří předčasný porod, vysoký krevní tlak v těhotenství, těhotenská cukrovka, přetrvávající zvýšená tělesná hmotnost po těhotenství.
Důležitou roli přitom hraje ženský pohlavní hormon estrogen – proto by se uživatelky hormonální antikoncepce měly zamyslet nad jejím výběrem. U žen s rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění, zejména starších 35 let, se totiž riziko vzniku krevních sraženin i dalších srdečně-cévních komplikací zvyšuje přítomností estrogenu v kombinované hormonální antikoncepci (obsahuje progestin i estrogen). Toto riziko je podstatně nižší při užívání čistě gestagenní antikoncepce, která obsahuje pouze jeden hormon, a to progestin.
Více o hormonální antikoncepci v souvislosti se zdravím srdce a cév se dočtete v příštím článku.
Nový komentář