Kapverdské souostroví se skládá z deseti ostrovů a pěti malých ostrůvků. Bezesporu ale mezi ty nejvíce navštěvované patří hlavně ostrov Sal a Boa Vista. Kapverdská republika leží v Atlantském oceánu u pobřeží západní Afriky. Ostrovy jsou pojmenovány podle poloostrova Zelený mys (francouzsky Cap-Vert), který tvoří nejzápadnější bod kontinentální Afriky. Sama jsem několikrát navštívila právě Sal, a tak se vám v následujících řádcích pokusím přiblížit život na tomto ostrově.
Foto: Domácí archiv redaktorky
Na letiště v Salu se dostanete přímým letem z Prahy. Občas je let operován s mezipřistáním na Kanárských ostrovech či na Boa Vistě. Tak jako tak je důležité připravit se na přibližně sedmihodinový let.
Čtěte také: Uniformy letušek mohou být stylové i módní. Máme pro vás pět důkazů
První věc, na kterou je třeba si zvyknout, je rozhodně podnebí. Nacházíte se mnohem blíže rovníku než v běžných dovolenkových destinacích. V sezóně je zde počasí suché a velmi horké. Já s fototypem někde na spektru mezi trojkou a čtyřkou jsem se spálila okamžitě. To můžete vidět na přiložené fotografii, kde připomínám oloupané rajče. Je tedy dobré nepodcenit péči o pleť.
Foto: Domácí archiv redaktorky
Já byla tenkrát ubytovaná v krásném pětihvězdičkovém hotelu, kde se to luxusem jen hemžilo. Dokonalé jídlo, krásné pokoje, jídelna s prvky antické architektury. Personál, co se k vám chová s nehranou úctou. Za těchto okolností je velmi snadné podlehnout dojmu, že Kapverdy jsou místem plným bohatství a luxusu. Ovšem jen opustíte brány hotelu, zjistíte, že realita leží někde jinde. Hned na pláži k vám přistoupí několik místních. Žádají, zda byste pro ně nemohli z hotelu přinést alespoň trochu balené vody. Ano, i voda je tu velmi nedostatkovým zbožím. Obyvatelé Kapverd jsou fascinováni Evropou. Milují všechno se závanem našeho kontinentu. Například vlasy. Mnohokrát se mi stalo, že ke mně na ulici znenadání někdo přistoupil a sáhl mi na hlavu. Hlavně děti láká pohladit si "pravé evropské vlasy”. V chudých částech ostrova se stárne rychle. Vlivem bídy a také toho, že ve slumech dívky často otěhotní již ve dvanácti letech. Proto jim evropská třicátnice často připadá jako sedmnáctiletá a nemají k ní tolik ostychu.
Foto: Domácí archiv redaktorky
Nejsem příznivcem ležení na pláži. A tak jsem již druhý den vyrazila na okružní jízdu po Kapverdách. Každý hotel nabízí tyto druhy výletu, ale já toužila po skutečném dobrodružství, proto jsem se poptala místních a ti mi doporučili Angličana, který dlouhodobě žije na Kapverdách. Organizoval na vlastní pěst výlety na korbě nákladního auta. Stálo to tenkrát asi 20 euro. Provezl celé naše osazenstvo (asi 4 lidi) po největších zajímavostech ostrova. Vidíte milionářskou čtvrť s vilami jako z telenovely. Poloostrov ve tvaru lví hlavy. Ale hned za rohem jsou slumy. Chudé části Kapverd, kde žijí lidé v domcích slepených z igelitů a hlíny. Hned, jak jsme slezli z korby, se na nás vrhly místní děti. Dostalo se nám poučení, že není dobré krmit je našimi sladkostmi, ale při pohledu na ně jsem neodolala a rozdala pár lízátek. Poté nás čekala návštěva chudé školky. Nemají tam ani podlahu, o hračkách a dobrých pomůckách nemluvě. Protože mám v životopise i práci v mateřské škole, vezla jsem s sebou místním učitelkám alespoň fixy, pastelky, bloky, lepidla a další věci, co by se jim pro děti mohly hodit. Návštěva slumu asi navždycky změnila moje smýšlení a hodně jsem tenkrát některé věci přehodnotila. Člověk si v takové chvíli uvědomí, co je vlastně důležité a jak dobře se má.
Foto: Domácí archiv redaktorky
Dalším velmi silným zážitkem je návštěva zátoky, kde se rodí žraloci citrónoví. Za poplatek dvě eura si můžete půjčit boty do vody a pak už je na vás, jak blízko k líhni se chcete přiblížit. Žraločí mláďata mají kolem třiceti centimetrů a jsou zcela neškodná. Ovšem při mé návštěvě tohoto místa bylo možné pozorovat i dospělé žraloky nedaleko od nás. Což se podle slov průvodce nestává. Byl to skutečně silný a adrenalinový zážitek.
Poslední zastávka výletu byla v místní “palírně” alkoholu. Průvodce nás zavezl na poušť. Kus jsme museli jít pěšky, protože hrozilo riziko, že auto v písku zapadne. Tam jsem poprvé v životě mohla spatřit fata morgánu. Mrzí mě, že tento jev nelze dost dobře vyfotit, ale nikdy by mě nenapadlo, že je tak realistický. Přísahala bych, že na obzoru vidím celé velké město a domy. Byl to ale jen optický klam. Poté byla možnost si u místního obchodníka v oáze zakoupit podomácku vyrobený alkohol, kávu nebo suvenýry. Kapverdská káva je jedna z nejlepších, které jsem kdy pila. Na místní alkohol mi ale chyběla odvaha. Investovala jsem na památku také do sošky želvy vyrobené z lávového kamene. Průvodce mě však upozornil, že mnoho místních vyznává různá náboženství založená na voodoo a pověra říká, že tito výrobci suvenýrů některé předměty začarují, aby vás pak předměty vábily zpátky na Kapverdy a byl tak zajištěn neustálý přísun turistů, kteří se budou na ostrovy vracet.
Foto: Domácí archiv redaktorky
Možná už jste slyšeli o oblíbené kapverdské atrakci, kterou je vzácný úkaz nazvaný Modré oko. Najdete ho stranou v temné jeskyni, kam uvidíte jen skrz malou díru v zemi. Cestou se pak stavte u vyhaslé sopky Monte Leste, která se osamoceně tyčí nad krajinou. Za dalších asi pět kilometrů narazíte na město Espargos a za ním je solný důl Pedra de Lume. Koupání v něm připomíná pobyt u Mrtvého moře a extrémně slaná voda tu má stejně léčivé účinky na pleť i celý organismus. Dokonce si tu můžete užít i speciální wellness procedury, jako je olejová masáž či detoxikace solí. Už když jsme k místu přicházeli, viděla jsem z dálky muže, který ležel na hladině, nadnášen solí a v každé ruce měl pivo. Vsadila jsem se s průvodcem, že je to stoprocentně Čech. A co myslíte? Výhra byla moje. Jednalo se o turisty z Brna.
A pokud holdujete nočnímu životu, rozhodně doporučuji vyhlášený Reggae bar, který vede Češka. Paní žije na ostrově již mnoho let, říká si Mia a místní ji přezdívají Dolly Parton. Je velice ochotná a příjemná, ráda si s vámi popovídá o tom, jak to na Kapverdách chodí.
Krásné pláže najdete kromě Salu také na ostrově Maio a Boa Vista, který je proslulý ještě písečnými dunami rozesetými po celém ostrově a jezdí se sem pozorovat želvy. Je také o něco klidnější než Sal, i když ani ten si nepředstavujte jako divokou Ibizu. Vyznačuje se totiž tím, že si tu každý najde to svoje - ať už se chcete bavit, vyrážíte i s dětmi, nebo chcete klid v luxusním resortu. Je tu krásně v kteroukoli roční dobu. Hlavní surfařská sezóna bývá přes zimu, protože nejvíce fouká a teploty vzduchu se udržují kolem 25 stupňů. Pro odpočinek na pláži jsou nejvhodnější letní měsíce od června do září, kdy tu bývá kolem 29 stupňů. I na jaře je tu však krásně a ještě není takové horko.
Čtěte také: Život v Bahrainu měl pro mě expirační dobu. Říká Češka Denisa, bývalá letuška z Blízkého východu
Zdroje: autorka článku, tiskové materiály Invia, Andrea Řezníčková
Nový komentář
Komentáře
Tak to jsem se teď musela podívat, kde ty Kapverdy jsou. No rozhodně to není žádný PR článek, který by mě tam nalákal. Ale možná bych chtěla dodat, že jsem byla v několika afrických zemích a člověk si od nich prostě nesmí nic moc slibovat. Je to takový svět sám pro sebe a čekat od nich stejné jednání, na jaké jsme zvyklí v západních zemích, se zkrátka nevyplácí. ;-)
Zajímavé i smutné.
Moc pěkné místo
Jedním dechem jsem to přečetla!!! Těšila jsem se, až budu mít večer klid a přečtu si o Cabo Verde. To mne tak potěšilo! Já jsem tam byla na dovolené, před lety, před dětmi. Žádný luxus, spíše s batohem, chtěli jsem vidět kousek světa. Myslela jsem si, že když umím španělsky, tak budu rozumět portugalštině. Jenže jejich portugalštině jsem nerozuměla nic, protože mluvili kreolsky, což se sice portugalštině asi podobá, ale když umíte spisovnou španělštinu, tak je vám to úplně k ničemu. Aspoň tedy u mne. Ta chudoba byla hrozivá, k pláči. Teď, když mám děti, tak bych to tam asi vůbec nezvládla. Fata morganu jsem neviděla, ale zážitek byl Blue eye, mám podobnou fotku :). Celá oblast Buracona by si zasloužila vlastní článkek. :) Děkuji za parádní popis Cabo Verde!
Toho černouška by hned chtěla moje žena.
Děkuji za článek, moc ráda jsem si početla
