Teď jsem si vzpomněla na "domácí pohromu", kterou sdílíme nejen v naší domácnosti, ale společně v celé čtvrti. A vlastně v celém městě. V dobách, kdy ještě nebylo důležité, jestli dům staví někdo, kdo umí stavět domy, a vše bylo třeba dostavět v rámci pětiletek, se u nás fofrovalo s vodovodním potrubím. Nemyslím takovou tu trubku, co máte doma ve zdi. Myslím ten óbr tunel zásobující vodou celou městskou čtvrť.
Taková trubka vede mimo jiné v zemi kolem naší ulice, pod zahrádkami, vesele zahýbá téměř pod opěrným sloupem krytých garáží našich řadových domků. Žili jsme tu všichni vesele i nevesele, ale každopádně nic netuše. Pod kedlubnami a okrasnými keříky pomalu dodělával ocelový obal obrovského vodovodního otrubí.
Jako úvod celé katastrofy při jedné dešťové průtrži vyletěl dekl kanálu u naší zahrady (soudruzi kanál zaslepili betonem...) a naše zahrada byla následující léto úrodná jak nilská delta. Ale báli jsme se to jíst.
A pak... v noci... v únoru... pršelo a pršelo (klasik by to napsal jinak)... a najednou strašná rána. Zahrada sousedů se proměnila nejdřív v kráter a následně v takovou ošklivější verzi Křižíkovy fontány. Naše čtvrť je na kopci nad zbytkem města a tak zbytek zahrad odtékal dolů do centra až do rána.... a pak vlastně celý den, dokud to kápové přes vodovody nějak nezastavili. Odtékali kapři, kedlubny i zahradní trpaslíci a dole v řece vznikal úplně nový biotop. Ještě veseleji bylo druhý den, když uhodily mrazy. Odpoledne byly ploty zahrádek terasovitě lemujících ulici dolů do města olámány zoufalými občany, kteří nejčastěji po zádech sjížděli do města.
Ten den, jsme my, kteří uhájili alespoň část zahrádek, navozili sousedům s kráterem sazenice všeho možného, kráter byl zavezen a zahrada znovu založena. Solidarita těch, kteří vozili sazenice, i těch, kteří se navzájem drželi v ledovém korytě, byla úžasná. Svět byl jako růžový háj. Do příští zimy...
Malenka
Nový biotop se zahradními trpaslíky :-)). Malenko, kde je to místo? Také bych si ráda osázela sousedy svůj plůtek u zahrádky...
Těším se i na vaše histroky na adrese: redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Majdinka: Taky jsem se pak zarazila. Volala jsem mamince,jak to vlastne bylo a ono se to stalo dvakrát. Jednou v létě po kanálu a pak v zimě .Postupně se to blíží k naší zahradě...
Úžasně napsaný článek.Moc jsem se nasmála.
V únoru sazenice všeho možného? Kde že to je? Zítra už znamená včera? Jinak super.
Malenka: Jenom ať holoubkové z Hollywoodu pěkně přijedou sem k nám, tady v tvrdých podmínkách budou podávat přirozeně vypadající výkony! Jen ať je to tady hezky zdrtí!
gerda: Díky.Zkusím oslovit nějaké ty producenty a budu Tě průběžně informovat, jak to vypadá s natáčením. Jen nevím, jestli bude lepší natáčet to u nás na zahradě nebo necháme v Hollywoodu vybudovat naše městečko i s potrubím nově. Možná by se daly použít nějaké součástky z Titaniku.
gerda: čtu to ještě jednou. Čím dál tím víc se mi to líbí
. Američani by z toho udělali parádní katastrofický film.
to je senzační příběh! A moc dobře napsaný
Tak tedy jeste dosazet ty trpasliky a je to good