Setkání se značkami divize L'Oréal Luxe - Lancome, Yves Saint Laurent a Giorgio v pražském Westfield Chodov
Foto: Profimedia
Jak u vás probíhají vánoční přípravy?
Ještě nemáme vůbec nic, ale tentokrát máme zase vánoční náladu, což jsem docela dlouho neměla. Takže to hlavní máme, a myslím si, že všechno ostatní už je takový detail.
Kde budete slavit Vánoce? Protože, co jsem tak postřehla na vašich sítích, často pendlujete mezi Asií, a to docela vzdálenou.
Vypadá to, že tentokrát asi v Asii. Tam Vánoce nejsou takové, že by se jedl kapr a podobně, což jsou tradice, které normálně dodržujeme v Čechách. Ale myslím si, že i tak si tam tu atmosféru dokážeme udělat, protože v Japonsku je všechno krásně vyzdobené a dárky tam bývají nádherně zabalené. Takže to nijak neřešíme, co se týče místa, hlavní je, když si to uděláme hezké.
Jak velký je pro vás šok přecházet z japonské kultury zpátky do Čech a naopak? Ten rozdíl je asi opravdu markantní.
Pro mě je to docela náročné, protože já si hrozně rychle zvyknu na ten japonský život, a potom je návrat sem trochu těžší. Hlavně co se týče toho, jak se lidé k sobě chovají, to je pro mě vždycky trochu šok. Nebo i to, že tady moc věcí nefunguje automaticky. Pro mě je asi největší kulturní šok městská hromadná doprava tady.
A to se přitom říká, že u nás máme docela skvělou integrovanou dopravu.
Myslím si, že integrovanou ano, ale co se týče toho, jak to vypadá uvnitř, v tramvajích, autobusech, metru, a jak se lidé k sobě navzájem chovají, tam je rozdíl obrovský.
Co tedy máte na japonské kultuře a životě v Japonsku nejraději?
Respekt, jídlo a to, že tam všechno funguje.
Plánujete tam zůstávat dlouhodobě?
Já jsem tam dřív byla docela dlouhodobě, snažila jsem se být půl roku v roce tam a takhle jsem pendlovala v kuse pět let. Teď je to samozřejmě složitější, protože už nejde jen o mě, ale i o dceru a o přítele. Dcera by žádný protest dělat nemohla, ale přítel potřebuje být i tady, takže se to snažíme nějak sladit a přemýšlíme, co je teď nejlepší varianta pro nás pro všechny.
Existuje u vás nějaká jazyková bariéra? U vás zřejmě ne...
Já umím japonsky úplně v pohodě. Přítel ne, ale všechno mu překládám. Chodí i do japonského kina a zvládá to. Myslím si, že člověk se vždycky nějak domluví. Anglicky sice v Japonsku moc ne, ale „ruka–noha“ to vždycky zachrání.
A učí se tedy teď nějaký rychlokurz japonštiny?
Ne, umí říct „krásné červené auto“ a to mu stačí.
Jak vlastně slaví Vánoce v Japonsku?
To je docela vtipné, slaví se to víc jako Valentýn než jako rodinný svátek. A slaví se tak, že se jí vánoční KFC, smažené kuře z KFC v takovém kýblu, který místo víka má talíř, který se každoročně sbírá. K tomu je bramborový salát a vánoční dort. Takže takhle se to slaví.
Bramborový salát tedy Japonci mají. Takže to není tak vzdálené, KFC je v podstatě řízek. Dáte nějakou fusion?
Uvidíme, jak to bude tentokrát, ale je pravda, že já si i tady vybírám řízek místo kapra, takže mám takové japonské Vánoce vlastně i doma.
Holčička s vámi pravidelně cestuje, takže už je to taková malá cestovatelská matadorka?
Řekla bych, že ano. I když se před každým letem trochu obávám, jak to bude, protože u dětí se to může změnit ze dne na den. Poprvé letěla do Japonska, když jí bylo asi pět měsíců, celou cestu prospala. A teď má za sebou tak dvanáct letů, krátkých i dlouhých, a zatím ani jednou neplakala, baví ji to. Je po nás.
A vaše rodina je tedy v Čechách, nebo v Japonsku? Jak to máte?
Ti to taky střídají. Moje máma – Češka – by chtěla být v Japonsku, můj táta – Japonec – by chtěl být v Čechách, ale teď jsou spíš v Japonsku, snaží se být víc tam. A babička s dědou, Japonci, žijí normálně v Japonsku. Takže poslední dobou se zdá, že se snažíme být víc tam.
Takže Vánoce budou částečně s vaší rodinou?
Ještě jsme o tom nemluvili úplně detailně, ale myslím si, že ano, že to tak nějak dopadne.
Jak to máte s dárky? Máte omezené množství, nebo to bude takový stromeček s velkou hromadou?
Jsme celkově docela minimalisti, takže si většinou dáváme jeden až dva dárky. Myslím si, že i pro děti úplně stačí pár dárků. A jak už jsem řekla, hlavně, že jsme spolu a že si to užijeme. A upřímně ani nelpíme tolik na datu. Já si jako malá pamatuju, že táta třeba 24. pracoval, takže jsme měli Vánoce dřív nebo později. Jde spíš o ten moment než o všechno ostatní.
Dnes jste tady s Armani, Lancôme a dalšími krásnými značkami jako Yves Saint Laurent. Máte mezi nimi svou oblíbenou? Nějaký parfém, který byste si přála pod stromeček?
Určitě mám. Já jsem ambasadorka Yves Saint Laurent, takže to je moje dlouhodobě nejoblíbenější značka. Jsem s nimi spojená už opravdu dlouho. Z jejich kolekce mám nejradši Libre, úplně tu klasickou. Musím říct, že jsem vyzkoušela všechny možné – od Black Opium, Max má hrozně rád Myself – ale myslím si, že Libre je nejlepší. Občas na večer střídám Black Opium, ale jinak pořád Libre.
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář