shutterstock-1840374145.jpg

Foto: Shutterstock

Některým pouliční kádě s kapry připomínají domovinu, jiným připadají barbarské a někteří se jich štítí. Jsme opravdu s kapry a krájením jablek, ve kterých hledáme budoucnost, tak výjimeční? Pro cizince v České republice, kteří u nás stráví první Vánoce mohou být kádě s kapry na ulicích a jejich zabíjení přímo v centru města poměrně velkým kulturním šokem. Jiným to zase připomíná zvyky z vlastní domoviny. Jedním z nich je i Huseyin Kaya z Turecka. „Nevím, jestli se mi ta tradice úplně líbí, ale pravdou je, že mi připomíná jednu z tradic mé země, kdy během kurbanského bajramu zabijeme ovci jako oběť,“ vysvětlil Huseyin, kterému se z českých tradic zalíbily nejvíce vánoční trhy.

wrewr.jpg

Foto: ExxonMobil

Z tradičního rybího pokrmu, tedy kapří polévky, byl ale hned po prvním roce stráveném v Praze nadšený Ind, Satya Prakash Gupta „Obvykle je těžké najít v Čechách čerstvé ryby, a proto mi přišlo docela neobvyklé vidět spoustu lidí, kteří se scházejí venku, mimo supermarket, aby si koupili ryby před Štědrým večerem. Až později jsem zjistil, že se jedná o kapra. V části Indie, ze které pocházím, jíme stejnou rybu a říká se jí ryba Rohu. Já sám jsem na kaprovi vyrostl, takže je skvělé, že si tu můžu koupit čerstvého kapra a připravit kapří polévku na indický způsob na Vánoce,“ popisuje.

Co se ale týče samotné chuti kapra, nadšení je menší. I mezi cizinci přibývá příznivců řízku na úkor ryby, která nechutná 40 procentům dotazovaných v interním průzkumu společnosti ExxonMobil. Hůře je na tom rybí polévka, která nechutná téměř 60 % respondentů. Bramborový salát ale sklízí pochvalu a expati ho téměř bez výhrad milují.

S dalšími tradicemi se moc často cizinci žijící v České republice nesetkali, třetina z nich dokonce nezná žádnou z nich. Nejvíce cizinců slyšelo o „zlatém prasátku“. Ale stejně jako většina Čechů, ho nikdo nikdy neviděl. Krájení jablek či pouštění lodiček ze skořápek valná většina považuje za hezké zvyky, které si rádi sami osvojí a předají svým dětem.

shutterstock-1181314342.jpg

Foto: Shutterstock

Tradice ve světě

Vánoce se překvapivě slaví i na místech, kde je příznivců katolické církve pomálu. Jedním z takových míst je i Indie. „Lidé obvykle chodí ven s rodinou na piknik a později do kostela, a to bez ohledu na to, jaké náboženství vyznávají, čistě proto, aby si užili den, i když nejsou křesťané.“ říká Satya. I v Turecku, které by si s křesťanskými Vánocemi spojil asi málokdo, jsou Vánoce známý pojem. „V Turecku žije určitá menšina křesťanů, většina z nich praktikujících a dodržujících všechny vánoční tradice. Ale stromeček zdobí až poslední den v roce. Turci, jako národ, kde převažuje Islám, slaví především Nový rok, ale s atmosférou velmi podobnou té vánoční,“ vysvětlil Husyein turecké zvyky.

V zemích, kde hraje prim pravoslavná církev, se Vánoce slaví. V Rusku naděluje dárky Děda Mráz, ale děti si na něj musí počkat až do prvního lednového týdne, což je způsobeno posunem Juliánského kalendáře, který je používán ve východní Evropě, oproti našemu Gregoriánskému. Díky sovětskému zákazu oslav Vánoc v roce 1929 obyvatelé postupně ztratili své zvyky a obyčeje.  „V sovětském Rusku byl oficiálním náboženstvím ateismus a vánoční oslavy byly od roku 1929 zcela zakázány. V roce 1935 byla většina vánočních tradic začleněna do oslav Nového roku a ten se tak stal hlavním svátkem. Přestože byly Vánoce po rozpadu Sovětského svazu obnoveny jako svátky, lidé stále slaví Nový rok jako hlavní svátek a tradice nemají s oficiálními Vánocemi žádnou souvislost,“ vysvětluje Dmitry Tikhonov.

shutterstock-1879296376.jpg

Foto: Shutterstock

Nejdůležitější je jídlo

Štědrovečerní večeře je slavnostní vyvrcholení Vánoc po celé planetě. Má však různé podoby. „Rusko je členitá země a tradiční jídla se liší. V evropské části Ruska se na naše Vánoce, tedy vlastně na Nový rok, jí třeba šuba, což je salát z nakrájeného nakládaného sledě pokrytého vrstvami strouhané vařené zeleniny (brambor, mrkve, červené řepy) s nakrájenou cibulí, vrstvou čerstvého strouhaného jablka a majonézy. Jíme většinou vepřové, ale oblíbená je i husa s jablky či zajíc na smetaně,“ říká Dmitry.

Na Nový rok a pomyslné blízkovýchodní Vánoce se se tradiční večeře ctí i v Turecku. „Na Nový rok obvykle jíme nějaké mořské ryby se spoustou zeleniny všeho druhu, sarmy (plněné listy révy), baklavy a dalších sladkostí. Tradiční turecký nápoj je raki. Nesmíme zapomenout zmínit tradiční turecký čaj a kávu, které se v Turecku podávají i v pozdních večerních hodinách,“ dodává Husein.

shutterstock-1503586217.jpg

Foto: Shutterstock

Například ve švédských rodinách si v podvečer 24. prosince vychutnávají nakládané sledě namočené v omáčce s vánoční šunkou, v Rumunsku sáhnou po sarmale (závitcích se zelím) a cozonacu (tradičním koláči). Naši sousedi v Polsku si stejně jako my rádi dopřejí rybí polévku, kapra a bramborový salát, ale navíc to doplní i tradičními pirožky. V zemi galského kohouta je tradičním pokrmem foie gras, porůznu připravovaná drůbež a mořské plody. Nejpopulárnějším vánočním dezertem pak je plněné ovoce či Buche de Noel, moučník, který se velmi podobá klasické roládě. Některé země jako Itálie či Španělsko žádné tradiční národní jídla nemají a menu štědrovečerní večeře si tvoří samotné rodiny a předávají si je po generace.

Každá země slaví Vánoce po svém, a proto s nimi spojené tradice mohou vyvolat údiv. Napříč státy i kontinenty je však potřeba přistupovat k vánočním zvyklostem s pochopením. „V zabíjení kaprů nutně nevidím žádný problém, protože se jedná o součást tradice, což plně respektuji,“ říká Bagate Moussa, který pochází z Pobřeží slonoviny. Různorodé vánoční zvyky a oslavy směřují koneckonců k tomu samému; ke společnému času s rodinou a blízkými.  

shutterstock-1698363346.jpg

Foto: Shutterstock 

Zdroj: Cizinci žiící v ČR, tiskové materiály ExxonMobil

Reklama