Podle odborníka na oblékání a etiketu Daniela Šmída se pravidla sice uvolňují, ale doba přijatelnosti tepláků rozhodně ještě nenastala. „Oděvy na doma, respektive pro volný čas, tedy casual, nelze přenést do kanceláří, aniž by utrpěla firemní kultura, osobní integrita a vyjádřená profesionalita,“ říká Daniel Šmíd.
Podle Daniela Šmída přineslo období pandemie určitou přestávku, co se týče vyžadovaného dress codu, protože řada zaměstnanců pobývala na home office a na porady přes videokonference si nikdo kostýmek a lodičky nebral. „Ale je na čase usednout zpět do lavic. Jako všechny trendy má nyní i tento svůj vrchol za sebou. Většina lidí kolem mě, moji klienti i známí se téměř dva roky těšili, až se z oněch tepláků na doma konečně oblečou do něčeho slušivého,“ dodává lektor etikety, který za vhodný dress code do kanceláře považuje takzvaný business casual.
Krátké kalhoty a trika jsou za hranou
Co si pod tímto označením představit? Jde o styl oblékání, který je v současnosti v českých kancelářích asi nejrozšířenější. U mužů sestává z dlouhých kalhot, košile s dlouhým rukávem a lehkého svetru či saka. Džíny jsou přípustné pouze v černé barvě. Už za hranou se poté nacházejí jakékoli krátké kalhoty, tenisky nebo trika s nápisy.
Ženy mají výběr poměrně široký. Vhodné jsou dlouhé kalhoty, sukně různé délky, šaty nebo overal. Především v létě je potřeba se v oblékání vyhnout přílišné vyzývavosti. Halenky s tenkými ramínky, materiály připomínající noční košilku, sukně do poloviny stehen nebo boty na jehlovém podpatku se do kancelářského prostředí příliš nehodí. Druhý extrém, tedy přílišná ležérnost v podobě legín, mikin nebo volných bavlněných trik, by měl zůstat jen na domácí nošení.
Pohodlí může být elegantní
Ostatně, pohodlí a elegance se nevylučují. V dámském i pánském šatníku jsou kousky, které požadavky stylu business casual splňují a zároveň se příjemně nosí. Není nutné trávit celé dny v kanceláři v upnutých pouzdrových šatech a lodičkách na podpatku. Kombinace halenky a sukně nebo pružných kalhot skýtá mnohem víc pohodlí. Alternativy se dají najít také u obuvi. „Lidé, kteří si ve volném čase zvykli nosit pohodlné barefoot boty s ohebnou podrážkou, se už nechtějí k pevně sešněrovaným chodidlům nebo vysokým podpatkům vracet ani v práci,“ říká Juraj Fehervari, který stojí v čele společnosti Be Lenka vyrábějící barefoot obuv.
A jak vypadá realita v českých firmách? Tepláková móda v průběhu lockdownů sice částečně posunula dress code směrem k větší pohodlnosti a komfortu, pro většinu firem je ale stále důležité, aby jejich pracovníci vypadali reprezentativně. „Naše kancelář žádná rigidní pravidla ohledně oblékání na pracovišti nemá. Záleží na každém, v čem se cítí nejlépe, a jakou agendu má na pracovní den naplánovanou. S největší pravděpodobností u nás však nikdy nenarazíte na kohokoliv v legínách a tílku, roztrhaných džínech či teniskách. Obecně se dá říct, že kdokoliv se účastní schůzek s klienty či důležitých jednání, přizpůsobí dress code na daný den tak, aby kancelář vhodně reprezentoval,“ popisuje Veronika Rožnovská z advokátní kanceláře Kastner & Pieš.
Nový komentář
Komentáře
S tímhle jsem bojovala na home office. Prostě člověk má pocit, že může celý den pracovat v pyžamu a převlékat se, jen když je porada přes web kameru. Nakonec jsem to stejně vzdala. Zjistila jsem, což mě vlastně vůbec nenapadlo, že se mi rapidně zvýšily náklady a šéf mi přestal platit příspěvek na jídlo a tak různě. Takže jsem si našla na Jobimi práce Ostrava a teď už chodím normálně do kanceláře. Samozřejmě slušně oblečená! :)