630f6301e7a5eseznam.jpg

Foto: Shutterstock

Kamila žije normální život, ale dětství tak běžné nebylo a to má dopad na její současné vztahy. Rodiče byli alkoholici, sem tam si vzali nějakou tu drogu a pro facku nešli daleko. Naštěstí se Kamila brzy dostala ze spárů svých rodičů a vychovávala ji teta. Šrámy na duši to ale zanechalo, a tak teď bojuje s tím, že nedokáže vydržet v žádném spokojeném vztahu, protože ji ovlivňují dětská traumata.

Je jí 32 let a za svůj život už pár vztahů měla. Ačkoli ostatní kamarádky utíkaly ze vztahů, které byly nevyrovnané, vyskytovala se v nich přílišná žárlivost nebo jim to zkrátka neklapalo, Kamila to má přesně naopak. Tohle vyhledává, i když ví, že to není normální.

„Měla jsem pár, dá se říct, harmonických vztahů, kdy mi partner dával volnost, nežárlil a byl klid. To mě ale nikdy nebavilo a bohužel jsem se vždy vrátila k těm, kteří mě podváděli nebo mi nedovolovali jí tam, kam chci a s kým chci. Vím stoprocentně, že to má spojistost s mojí minulostí a s mým dětstvím, ale nemůžu si pomoct.”

Jakmile jé partner dával volnost, měla pocit, že ho nezajímá a že mu na ní nezáleží. Tuší, že to tak není, ale pocity v její hlavě jsou silnější. Z nějakého důvodu vyhledává situace, ve kterých se ocitala, když byla malá.

„Od kamarádek vím, že se vracím do vztahů, které nikam nevedou a odcházím z těch, které mají budoucnost. Přemýšlím nad terapií, ale obávám se, že to nemá cenu. Jsem teď sama, vztah bych zase chtěla, ale přitahují mě ti špatní. Moc nevím, co mám dělat.”

Co byste Kamile poradili vy?

Zdroj: respondentka Kamila