ŽENA-IN - Kambodža: Chrám Ta Prohm a jezero Tontlé Sap

V minulém putování po Kambodži jsme se zastavili těsně před branami chrámu Ta Phorm. Vejděte do míst, kde se pohybovala nejen naše cestovatelka Petra Lamlová, ale i americká herečka Angelina Jolie.

Kambodža: Chrám Ta Prohm a jezero Tontlé Sap

část druhá

Vítám vás na další zastávce putování po Kambodži. Zastavili jsme se těsně před branami chrámu Ta Phorm. Tento chrám zcela pohltila džungle a byl tak ponechán až do současnosti. Ve 13. století však sloužil jako univerzitní centrum.
V tomto chrámu s tajuplnou atmosférou se natáčel také americký film Tomb Raider, v hlavní roli s Angelinou Jolie.

Chrám Ta Prohm byl ponechán tak, jak byl nalezen archeology. Byly provedeny pouze základní stabilizační práce, ale vše ostatní zůstalo stejné. Možná proto je tento chrám jedním z nejatraktivnějších.
Avšak díky záplavám jsme měli vše plné vody a různé zdi a cesty jsme zdolávali po kluzkých prknech a lávkách, kde jsme si opravdu užili pekelné chvilky.
A pekelný byl i další den.

Samozřejmě vše míním v pozitivním duchu, jen už zpětně nechápu, jak jsme to všechno vůbec zvládli. Asi to bude tím (jak už jsem zmínila), že nejsme žádné české „fajnovky“.
A tak jsme se vydali i na návštěvu plovoucích vesnic.
Kousek od Angkoru je obrovské jezero Tontlé Sap, které je velké jako Středočeský kraj. Leží na stejnojmenné řece, která se vlévá do Mekongu. Toto jezero je největším v celé jihovýchodní Asii a má různou rozlohu v závislosti na ročním období. Hloubka jezera se mění od jednoho až po devět metrů. Nárůst způsobují i deště, ale především řeka Mekong, do které se Tontlé Sap vlévá. V období dešťů se to ale mění. Vody Mekongu jej vytlačí proti jejímu proudu až do jezera. Naprosto unikátní jev, který na světě nemá obdoby.

Naše cesta začala tuk-tukem, kterým jsme měli dojet až k lodím, které nás provezou po jezeře. Nicméně jsme se díky záplavám daleko nedostali a z motorky jsme museli přelézt na voly. Ano, čtete správně, na povoz tlačený voly!

Cesta byla velmi dobrodružná a řekla bych, že to bylo opravdu náročných třicet minut mého života. Kárka tažená voly nebyla příliš stabilní, několikrát jsem se už viděla v té špinavé vodě, jak se tam koupu se svým pasem a foťáky. A to se k nám občas přidal nějaký místní Karlík, který si ve vodě hrál.

Po pekelné jízdě jsme se přesunuli po úzkých prknech na plovoucích pneumatikách na loďky – konečně něco trochu stabilnějšího.

Po chviličce jsme dopluli do vesnice plující na vodě. Na vodě naleznete vše: benzínky, obchody, kurníky…

Náš pan kapitán nás pozval k sobě domů na oběd. Představil nám svoji rodinu a dobře nás pohostili…

Raději nebudu detailně rozebírat, jak a kde se bere voda, ve které se vše vaří nebo myje nádobí, či dokonce vykonává potřeba. Ještě dnes jsem se z toho docela nevzpamatovala. Toaleta se nachází na zadní terase a vše jde rovnou do vody. Na přední terase se pere a vaří. Z té samé vody.
Plovoucí je i buddhistický chrám, který jsme navštívili. Ale o tom zase v příštím vydání.
Petra